„Je to radost, když se bavíte hokejem a jste úspěšní,“ pochvaluje si 33letý bek, který během kariéry prošel různé kouty světa. „Doufám, že to neskončí, že nepolevíme a pojedeme až do konce.“
V prosinci jste se vrátil z Finska. Zdá se, že jste měl při volbě nového týmu šťastnou ruku...
Okolností mého návratu bylo víc. Ta největší byla, že jsem toho spoustu odehrál s útočníkem Michalem Birnerem, který věděl, že chci jít zpátky domů a naznačil mi, jak to tady v Liberci funguje.
Přece jen, nepřekvapilo vás, jak hladce Liberec prošel základní částí i čtvrtfinále?
Ani ne. Plno hokejových trenérů jede ve starých kolejích a bojí se nových věcí, ale hokej se posouvá jinam. Tady v Liberci se pracuje moderně, každý přispívá svým dílem a máme výsledky. Ale musíme je ještě potvrdit.
V semifinále jdete na Mladou Boleslav. Cítíte rivalitu, která mezi sousedními kluby panuje?
Vím o ní i o tom, že v Boleslavi hraje řada bývalých libereckých hráčů, ale nepřipadá mi, že by se to v kabině nějak extra řešilo. Půjdeme do toho stejně jako do ostatních zápasů. Chceme vyhrát a jestli proti nám stojí Boleslav, nebo někdo jiný, je úplně jedno. Pokud chceme být úspěšní, stejně musíme porazit všechny.
Stejně jako před čtvrtfinále, i teď jste měli velkou herní pauzu. Uvítal jste to?
Já osobně to nevítám vůbec a myslím si, že se s tím musí něco dělat. Takové pauzy jsou nesmyslné. Je to jako americký fotbal, kde se hraje jednou za měsíc. No, my jsme za ten měsíc zvládli čtyři zápasy... Ten systém prostě není moc dobrý, ale teď to nevyřešíme. Pro oba týmy je to podobné. Začátek série bude náročný, ale věřím, že se s tím popereme stejně dobře jako s Chomutovem.
Cítíte z týmu velké sebevědomí?
Sebevědomí nám nechybí, ale ještě důležitější je touha po vítězství a ta u nás je. Sebevědomí přijde s hrou, když se nám bude dařit. Semifinále je pro nás jen dalším krokem na cestě. Teď se soustředíme na jediný zápas, který chceme vyhrát, a pak půjdeme dál. Věřím, že náš styl hry je lepší a úspěšnější než ten boleslavský a že je porazíme.
