Když si Jakub Galvas v předchozím utkání proti Plzni (3:1) konečně připsal svůj první bod v hokejové extralize, puk na památku přenechal kanadskému spoluhráči Kevinu Sundherovi, který jeho nahození šikovně tečoval. „Premiérový gól je víc,“ vysvětlil sedmnáctiletý obránce Olomouce. Jeho otec Lukáš hrál zrovna za Třinec tisící mač v nejvyšší soutěži.
Dlouho však na památeční kotouč teenager nečekal. Dočkal se hned v dalším zápase. Ano, na ledě tátova silného Třince! V 56. minutě se po akci Miroslava Holce dostal k puku, který nedokázal uklidit Rákos, a pohotovým švihem zblízka zamířil pod břevno. Brankář Hrubec neměl šanci zasáhnout. Sice jen snížil na konečných 2:3, ale tenhle kotouč už mu zůstane.
2 body za gól a asistenci posbíral Jakub Galvas v 28 zápasech, prosadil se až ve dvou posledních. |
„Vystavím si ho na poličku.“ Galvas patří mezi velké talenty českého hokeje. Před sezonou s reprezentační osmnáctkou vyhrál prestižní memoriál Ivana Hlinky jakožto nejproduktivnější zadák turnaje. V přípravě si pak řekl o místo v prvním týmu Olomouce. Hraje pravidelně, sice nejčastěji až jako sedmý bek, ale i tak na ledě stráví průměrně 13 minut a 56 vteřin.
OTEC VS. SYN. V souboji třinecký Lukáš Galvas (vlevo) a olomoucký Jakub Galvas, otec a syn.
Tvořiví obránci jsou nedostatkovým, a tudíž ceněným zbožím. Galvas však poslouchá trenéry i tátu, kteří v premiérové sezoně mezi dospělými radí: „Hraj hlavně jednoduše, zodpovědně dozadu a hodně brusli. Nadstavba přijde.“ Jenže čekání na první kanadské body už bylo pro něj úmorné. Střely mu kolikrát cinkly do tyček. A naskakovaly jen minusové body (-8); tu u tam pokazil rozehrávku, což se však stane i zkušenějším borcům. Nebýt košíku na helmě, nepoznali byste, že věkem ještě patří do dorostu, pochválil jej kouč Zdeněk Venera.
Liberec vs. Olomoucpátek, 18 hodin Úřadující mistr Liberec má v čele šestibodový náskok, a tím na dosah obhajobu Prezidentského poháru pro vítěze základní části. Další krok k němu může udělat dnes proti Olomouci, ale hraje první zápas po pauze. Hanáci po čtyřech výhrách narazili v Třinci (2:3) a zůstávají stále pod čarou play-off. Venku je navíc čeká další silný soupeř. „Ale uspět se dá proti komukoliv, soutěž je hodně vyrovnaná. Dokázali jsme nedávno zabodovat na Spartě nebo na Kometě, je to možné i v Liberci, i když soupeř je velice kvalitní,“ uznal kouč Zdeněk Venera. Chybí mu řada zraněných opor: Konrád, Strapáč, J. Mikúš, Skladaný, Skrbek a Řípa. „Cítit to je, ale musíme hrát s tím, co máme. Nemůžeme se vymlouvat, že tamten je zraněný, tak nebudeme hrát. Takhle to nejde,“ nehledá alibi útočník Miroslav Holec, jenž se v Třinci blýskl gólem a asistencí. „Je škoda, že nám skončila série. První dvě třetiny jsme nehráli, co jsme chtěli. Začali jsme hrát za stavu 0:3. Sice výsledek vypadá, že to bylo vyrovnané, ale dvě třetiny to tak vůbec nevypadalo.“ A pojmenoval hlavní příčinu: „Nedůslednost.“ |
Body zatím od něj nežádá, ale dva za sebou sebevědomí mládence prospějí. „Jsem rád, že jsem se dočkal prvního bodu a teď i gólu,“ ulevil si. „Krásný pocit. Akorát bychom víc potřebovali body než můj první gól,“ připomenul stíhací jízdu za desítkou zaručující předkolo play-off. „Říkali jsme si, že pro to uděláme vše, i když jsme měli ztrátu větší. Jdeme do toho naplno.“
Až v poslední třetině naznačil své ofenzivní schopnosti. „Prohrávali jsme 0:3. Neměli jsme co ztratit, tak jsme my beci podporovali útok, aby tam něco padlo. Škoda, že jsme ještě nedali toho třetího góla.“ Za trefu to ovšem od táty schytal. V zápase se potkali i v jednom souboji u mantinelu. „Divný pocit,“ připouští syn. Dojmy si vyměnili hned u kabin. „Byl naštvaný, že ještě nemá v sezoně gól a já ho předehnal. Teď bude asi furt útočit, aby mě dohnal,“ usmál se junior. Jinak se ovšem doma směje hlava rodiny: Třinec vyhrál nad Olomoucí všechny čtyři zápasy. „Budeme to muset zlepšit příští sezonu,“ velí hoch.
Podle Venery, který ve Zlíně trénoval i jeho otce, svého rodiče jednou předčí. „Kuba má velké předpoklady. V první řadě potřebuje nabrat hmotu, to přijde s věkem. Ale co se týče přehledu ve hře, je opravdu velice dobrý. Já bych tipoval, že to dotáhne dál než Lukáš.“
Kromě táty má za vzor Johna Klingberga z Dallasu, beka ofenzivního ražení. „A mě taky baví útočit,“ povídá. „Nesmím bláznit, že zbytečně pojedu dopředu a budou z toho brejky. Snažím se útok podpořit v nejlepší moment a dát třeba i góly.“ Jako se mu to povedlo v Třinci. I díky puku na poličce na tu výjimečnou chvíli nezapomene.
