Takže se dá říct, že to pro vás byl blesk z čistého nebe?
Překvapilo mě to. Soustředil jsem se na další sezonu ve Spartě, kde jsem měl ještě rok smlouvu, a najednou se objevila tahle šance. Všechno šlo pak strašně rychle.
To znamená, že na nějaké rozvahy typu pro a proti vůbec nedošlo?
Ne. Prostě přišla nabídka a já neváhal. Řekl jsem si, že když mě chtějí, tak mi asi věří. Chtěl jsem to zkusit. Nikdy nevíte, jestli se ještě nějaká podobná šance objeví.
Filip NovotnýNarodil se 6. května 1991 v Jihlavě, kde s hokejem také začal. Jeho otcem je dlouholetý brankář Dukly Jihlava, Třince či Havířova Marek Novotný. Z mateřského oddílu odešel Filip Novotný v 16 letech do pražské Sparty. Pozici jedničky si v ní ovšem vybojoval až v uplynulé extraligové sezoně, ve které pomohl týmu z Holešovic do semifinále. Je otcem pětiletého syna Matyáše. |
A jak na vaše rozhodnutí reagovala Sparta?
Trenér Jandač mi řekl, že by byl rád, kdybych zůstal a pokračoval. Ale taky dodal, že mi určitě nebudou bránit. Věděl jsem, že by mě čekal tuhý boj o místo, protože se teď do Sparty vrátil Pepís (brankář Tomáš Pöpperle – pozn. red.), a tak jsem nakonec zvolil tuhle variantu.
V Novokuzněcku byste takhle tvrdou konkurenci v brance mít neměl?
Říkali, že tam budu s jedním mladším Rusem a že já bych měl odchytat víc zápasů. Vždycky říkám, že jedničkou je ten, kdo nastupuje. Snad budu mít dobrou formu.
Rozhodoval jste se sám, nebo vám v rozhodování pomáhal otec? On toho přece také dost odchytal...
Ano, řešil jsem to s ním a s agentem. Mluvili jsme o tom, jestli jít, nebo ne. A jak jsem kdysi udělal velký krok z Jihlavy do Sparty, tak jsem se teď rozhodl pro Rusko. I táta říkal, ať jdu, že nasbírám další zkušenosti.
Co víte o svém novém působišti?
Teď už je toho celkem dost, protože jsem se hned díval, co v Novokuzněcku je, jak je to daleko, kolik má město obyvatel...
A bylo mezi všemi těmi informacemi i něco, co vás třeba trochu vyděsilo?
Možná to, že jde o podobné město, jako je Třinec. (usmívá se) Takže s ovzduším to tam asi nebude nic moc. Zase na druhou stranu, jedu tam kvůli hokeji, ne na ozdravný pobyt.
Pravdou ovšem také je, že Rusko teď asi celkově není úplně optimální místo pro život. Netrápí vás trošku všechny ty ne úplně pozitivní zprávy o něm? Což mimochodem platí i o samotné KHL...
Já vím, ale pořád je to druhá nejlepší hokejová soutěž na světě. Jednoduše věřím, že se tam nic nestane. Podmínky, které mi v Novokuzněcku nabídli, jsou skvělé.
Budete mít v týmu krajana?
Vím o tom, že podepsal smlouvu pardubický Robert Kousal a ještě by tam měl být jeden Slovák.
A jak jste na tom s ruštinou?
Tu jsem ve škole neměl, takže zatím hodně bídně. Ale četl jsem tuhle právě rozhovor s Kousalem, který už v Rusku nějakou dobu je, a ten říkal, že to zase nebylo tak složité. Tak uvidíme, jak to zvládnu.
Budete do Ruska brát i rodinu?
To je trochu složitější. Syn Matyáš za mnou párkrát přiletí, ale na pořád to nepůjde. Žije s bývalou přítelkyní v Brně.
Už vám z něj také roste hokejista?
Jo, bude mu pět a hraje za Kometu. Prý v kabině vždycky křičí: Sparta. (usmívá se) Každopádně se nám zatím daří ho přesvědčit, že je to lepší v útoku než v bráně.
Vás o tom kdysi otec nepřesvědčoval?
To víte, že ano, ale já se nedal. Prostě jsem chtěl chytat jako on. Vždycky jsem si užíval, když jsem ho mohl sledovat. A pak mi bylo líto, když skončil.
Mimochodem, vy jste toho s ním jako kluk docela dost procestoval. Kde jste vlastně s hokejem začal?
Určitě v Jihlavě. A pak jsme byli taky dva roky v Třinci, v rakouském Grazu a v Dánsku. Takže za hranicemi už jsem vlastně chytal. (směje se)
Do Sparty jste z rodné Jihlavy odešel jako teprve šestnáctiletý kluk. Nechyběla vám tehdy rodina?
V Praze se mnou bydleli děda s babičkou, takže jsem měl veškeré zázemí a nějak jsem to neřešil.
Hokejový brankář Filip Novotný.
Hokejový brankář Filip Novotný.
A zůstal jste Jihlavákem, nebo už je z vás víc Pražák?
Do Jihlavy jezdím pořád, vždycky si rád odpočinu od velkého města. I teď jsem se sem těšil. Dukla mi vyšla vstříc, takže se můžu připravovat s dorostem a juniorkou a chodit tady na led. Strašně jsem se těšil, že zase potkám známé lidi.
Už víte, kdy se máte hlásit v Novokuzněcku?
Jo, poslali mi rozpis – 1. července nastupuju a budu muset absolvovat zdravotní prohlídku a nějaké testy. No a pak někdy v polovině července odjedeme do Liberce, kde budeme mít kemp až do 4. srpna.
Stihnete ještě dovolenou?
Teď už ne. Navíc jednu už mám za sebou. Byl jsem týden v Barceloně. Celkově ale moc na nějaké výlety nejsem, raději pořád něco vyrábím doma na zahradě. A taky si rád zajdu na ryby.
Být v Barceloně a nejít se podívat na fotbal, to je skoro hřích. Nebo vy jste to stihnul?
Jasně, byl jsem. Říkal jsem si, že když už tam jedu, tak se musím mrknout i na Messiho. Sedmdesát tisíc lidí v hledišti, to byl hukot.
Takový jste v extralize asi nezažil, co?
Já myslím, že letos chodilo celkem dost lidí. A třeba zápasy v Brně, to je taky něco úžasného.
Dostal jste od otce v začátcích nějakou radu, které se vždycky snažíte držet?
Je pravda, že na něj hodně dám. Moc mi pomáhá. Nějakou jednu konkrétní radu vybrat, to asi nedokážu. I když, vždycky říkal, abych byl v klidu, že je to jenom sport. Což ovšem neznamená, že když se mi něco nepovede, že mě neseřve. (směje se)
Co si na cestu do Novokuzněcku určitě nezapomenete přibalit?
Zimní bundu a boty. Teď je sice ještě zima relativně daleko, ale je to prostě na Sibiři, takže palčáky budou rozhodně potřeba. (směje se).
