„Velmi jsem se těšila, až začnu pěstovat svoje kytky, a manžel se těšil, až začnu pěstovat zeleninu a budeme mít vlastní ovoce. Problémem ale byla kamenitá jílovitá půda – všude byl do hloubky tří čtvrtin rýče kamenitý lepenec a jeho špička už se zarývala do žlutého jílu,“ popisuje těžké začátky budování zahrady u rodinného domu na severní Moravě paní Pasečná, která je jednou z těch, jejichž příspěvky jsme vybrali do druhého kola soutěže Naše krásná zahrada.
Začali tedy krůček po krůčku. Nejprve z pozemku o rozloze cca 600 m² vyvezli hromadu žlutého jílu, přidali naopak tatrovku hnoje a sháněli cokoliv, čím by půdu na zahradě mohli vylepšit. „Substráty či rašelinu jsme tehdy ani neznali,“ vysvětluje čtenářka. Byl to nekonečný příběh, protože každé místečko, kde chtěla rodina cokoliv pěstovat, museli nejprve upravit.
Časem nicméně paní pěstovala před domem květiny pro ozdobu, vzadu zeleninu a květiny k řezu, manžel vysadil třešeň, broskev, hrušku. A spoustu jabloní. „Jen těžce jsem uhájila plochu před vchodem pro pěstování okrasných dřevin, manžel měl poněkud jinou představu o tom, co by mělo na zahrádce být,“ popisuje paní Pasečná.
Vzpomíná, že i když pěstovala brambory, mrkev, petržel, celer, cibuli, česnek, hrášek, fazole, majoránku, pažitku, kopr, kedlubny, ředkvičky, jahody a určitě ještě i něco dalšího, manžel jí jednoho dne vysadil mezi růže před domem sazeničky kedluben gigant. Tehdy ještě netušila, že jednou zůstane na dům se zahradou a tři děti sama. Manžel totiž před 27 lety zemřel.
Láska k zahradě ale zůstala, i když například z původní výsadby ovocných stromů rodině zůstala už jen velká a výborná švestka. Jabloně a hrušeň rodina postupně vykácela, protože nechtěla používat chemické postřiky proti škůdcům a chorobám (mšice, obaleč, padlí, černá skvrnitost). Třešeň zase přerostla natolik, že na svém místě také nemohla zůstat.
Čtenářskou anketu k 2. kolu soutěže NAŠE KRÁSNÁ ZAHRADA přineseme 27. záříSoutěž již byla uzavřena, ze zaslaných příspěvků jsme opět vybrali dvacet, pokud možno typově různých zahrad. Některé jsme již zveřejnili, s dalšími vás ještě seznámíme, abyste z nich mohli v čtenářské anketě od 27. září do 3. října vybrat, která si podle vás zaslouží odměnu v podobě zahradních pomocníků nábytku pro chvíle odpočinku.  Ceny pro 2. kolo: Pět výherců vybraných v čtenářské anketě obdrží balíček výrobků Fieldmann určených pro zahradu v maloobchodní hodnotě 10 879 korun a obsahující sestavu zahradního nábytku EVA, elektrickou řetězovou pilu Oregon a akumulační nůžky na trávu a keře. |
Místo nich se postupně rozšiřovala okrasná zahrada až do dnešní podoby. „Až posledních pár let mám tedy zahrádku, jakou jsem si přála. Kout na zeleninu samozřejmě zůstal. Mám ale velmi ráda azalky a rododendrony, proto je mám ve všech částech zahrádky,“ popisuje nadšeně, jak miluje jejich květy. A vůně žlutých a oranžových azalek je prý ještě bonusem navíc. Proto také ve fotogalerii najdete především snímky z jarního období, kdy tyto keře kvetou.
Nezastírá, že dá zahrada spoustu práce a radost jí čím dál více kazí škůdci a choroby. Rezavění tújí prý nakonec vyřešila postřikem, horší je to se slimáky, housenkami decimujícími buxusy či lalokonosci, kteří okusem poškozují nejen rododendrony a azalky, ale i další rostliny, například hlíznaté begonie či netýkavky. „Letos jsem na larvy lalokonosců dvakrát aplikovala parazitické hlístice a dospělce chodím v noci s baterkou sbírat. A ještě k tomu sucho. Je to únavné,“ popisuje ještě čtenářka, co jí péči o zahradu komplikuje. Ale když si sedne s šálkem kávy k fontánce a vychutnává si tu krásu okolo, tak to stejně stojí za to.
