Aby se mladí pražští manželé a farmáři v jednom – od nichž si během sezony berou čerstvou zeleninu a domácí vajíčka v rámci KPZ desítky pražských rodin – mohli vrhnout už na přelomu února a března na předpěstovávání zeleninových sazenic ze semínek, musejí začít navezením koňského hnoje.
To je ta správná ingredience, která do skleníku nepustí mráz a zatopí tak, že tam vzejdou i teplomilná semínka paprik či rajčat. Jak je to možné? Koňský hnůj je výhřevný, to není nic nového po sluncem, jeho rozkladem se uvolňuje blahodárné teplo. Což je komodita, kterou na konci zimy do skleníku bez topení jen tak nedostanete.
Hnojem vytápěný skleník a bio pěstování |
A tak si každý rok seženou Brett s Lucií koňský hnůj od majitele koní působícího nedaleko, a v rohu skleníku vybudují z europalet dřevěnou bednu. To té naštosují pořádnou vrstvu koňských koblížků i se slaměnou podestýlkou, pořádně ji sešlapou a podle potřeby pokropí vodou.
Navrch pak přijde vrstva aktivního uhlí, které se také označuje jako biouhel. Její efekt je velmi příjemný. Slouží totiž jako pohlcovač pachu hnoje, který někomu může být nepříjemný. Obzvlášť v uzavřeném prostoru skleníku. Pak už stačí na bednu naplněnou hnojem a „uzavřenou“ dřevěnými uhlíky položit sadbovače. Navrch ještě Brett využívá konstrukci z malého foliovníku, aby na noc mohl přes vysetá teplomilná semínka přetáhnout igelit, který jim teplo uhlídá.
Českoamerický pár pěstuje v Prokopském údolí zeleninu pro rodiny ze sídlišť |
„Opravdu je rozdíl znát. I když je studená noc, tady ve skleníku je výrazně tepleji,“ říká Brett lámanou češtinou. A láká nás, abychom vyzkoušeli, že když zaboříte ruku v pěst do vrstvy hnoje pod sadbovači, ucítíte výrazné a příjemné teplo. Čím hlouběji, tím větší, odhadem až k 70 °C.
Podívejte se na úvodní video, do něhož jsme pro lepší představu, jak toto „vytápění“ funguje, zakomponovali další skleník vytápěný koňským hnojem. Od pěstitele a propagátora potravinové soběstačnosti Bedřicha Němce z Vysočiny, kterému to i ve vyšší nadmořské výšce funguje také skvěle. A protože mívá koňského hnoje méně, dává úplně naspod dřevěné špalky, na ně vrstvu slámy a pak teprve hnůj. A přestože je venku ještě opravdu zima, semínka si lebedí v teple.
24. července 2023 |
„Sezonu si díky tomuto vytápění skleníku prodloužíme o měsíc až šest týdnů,“ konstatuje Brett Gallagher, jak je pro ně tato „tepelná“ pomoc koňského hnoje cenná. Koneckonců, jeho služba tímto nekončí.
Až všechna semínka vyklíčí a sazeničky po postupném otužování přesídlí na venkovní záhony, uvolní zahřívací bedna s hnojem místo sazeničkám okurek. Těm patří skleník v létě. A koňský hnůj, již částečně rozložený, poputuje ze skleníku spolu s vrstvou uhlíků na kompost, aby se časem stal součástí zeleninových záhonků. O zdravou a bohatou úrodu zeleniny z permakulturní zahrady v Prokopském údolí se tak zaslouží hned dvakrát.
