Příkladem je iniciativa Sázíme budoucnost, o níž jsme nedávno psali. A souhrn základních pravidel najdeme ve formátu PDF i zde, včetně byrokratických pravidel, jako nutnosti sázet buď na vlastním pozemku, anebo mít souhlas jiného vlastníka a průzkumu sítí pod úrovni terénu. Ne každý má však tu trpělivost si je důkladně přečíst, ale rozhodně se to vyplatí dřív, než se vypravíte do zahradního centra pro sazenici.
Fotogalerie |
Ve vlastní výsadbě není třeba hledat velké problémy, stačí dodržet pravidla, která si můžete přečíst ve starých zahradnických knihách a přihlédnout k moderním poznatkům. A to ve velikosti výsadbové jámy, skladbě zeminy, která se do jam ke stromkům sype a využití moderních podpůrných prostředků.
„V současné době jedny z nejlepších odborných materiálů k výsadbě a ochraně dřevin na stanovišti po výsadbě najdeme ve standardech Agentury ochrany přírody a krajiny,“ doporučuje Pavel Jeřábek, který se stará v Praze a okolí o údržbu chráněných oblastí a výsadbu nových stromů.
Kdy sázet
Zahradnické a lesnické pěstební školky dodávají stálezelené a opadavé dřeviny různých velikostí, a to buď prostokořenné, anebo s balem. S balem mohou být jen zabalené v jutě nebo v jutě s drátěným košem, případně v plastových kontejnerech (květináčích anebo i v rozložitelných rašelinových kelímcích.
Prostokořenné sazenice lze sázet jen časně zjara a na podzim. Pokud nezamrzne, tak při kvalitní výsadbě i celou zimu. „Podzimní výsadba je výhodnější, sazenice zachytí jarní vláhu a v průběhu zimy se na stanovišti trochu aklimatizují,“ připomíná Jeřábek.
Sazenice s balem lze sázet prakticky celý rok s výjimkou zámrazů a vysokých teplot. Při výsadbě z balů je třeba dodržet základní pravidla, na která laici zapomínají.
Pokud jsou kořeny v květináči zatočené, je potřeba je podle možností trochu rozplést a nebo opatrně, alespoň po obvodu, přeřezat, aby se přerušil „točivý růst“ kořenů.
Pokud se sází bal s jutou, která se nechá v zemi rozložit, je vhodné jutu rozvázat, když se stromek vloží do jámy. To platí i pro drátěné koše. Povolené jsou pouze z černého drátu, který v půdě zrezne a rozpadne se během několika let. A po výsadbě se vždy musí uvolnit drátěný koš na povrchu balu a okolo kmínku uvolnit, nejlépe rozstříhat.
Stálezelené dřeviny, tedy i jehličnany, se sází do října, aby se po výsadbě během zimy obnovily kapiláry, kterými ke kořenům bude pronikat půdní vláha. Stálezelené dřeviny celou zimu potřebují více vody, aby doplnily její odpar z listů, který probíhá i v zimě.
Plánování
Než začnete sázet, je třeba skutečně rozvážit, kam a co sázet. Neměli byste podléhat sázecí módě, pokud nemáte sílu na pozdější péči „Pokud bude výsadba v ochranných pásmech staveb, silnic, železnice, inženýrských sítí v zemi i na povrchu, je to marná práce,“ tvrdí odborník.
Důležitý je i souhlas vlastníka pozemku – vysazený strom je poté jeho vlastnictvím a nemusí vás na svůj pozemek pustit, i když jste strom vlastníma rukama vysadili.
Jak sázet
- Krček sazenice musí být v rovině s rostlým terénem. Pro výsadbu ve svahu se za rovinu bere dolní hrana jamky ve svahu.
- Do jamky nedáváme komposty bohaté na organické části, a není ani vhodné dávat drn z povrchu na dno jamky, jak se dříve doporučovalo. Dnes je již prokázáno, že plyny, které vznikají z rozkladu organické hmoty, poškozují mladé kořínky. „Osobně drny dáván na bok jamek, mimo kořenový systém,“ popisuje Jeřábek.
- Ve špatných půdních podmínkách se doporučuje jen lehké doplnění kvalitní zeminou, aby si stromek nezvykl jen na tu lepší a nezastavil by růst kořenů do okolí.
- Je vhodné do půdy přimíchat agrogely, které umí zadržet vodu.
- Je lepší udělat větší jamku s pozvolnými boky a třeba čtvercového tvaru, aby se kořeny v jamce nestáčely jako v květináči (kde je špatná půda).
- Povrch jamky je vhodné zamulčovat tak, aby se mulč nedotýkal kmínku a nevytvářel podmínky pro plísně a houby.
- Kůly na vyvázání se zarážejí před výsadbou a nebo potom mimo jamky.
- Lepší je sázet menší, mladší stromek – netrpí tak výrazným povýsadbovým šokem.
- A po výsadbě zalít. U listnáčů i zajistit povýsadbový/vyrovnávací řez koruny, kde se zmenšuje plocha korunky úměrně ke zmenšené ploše kořenů, které byly uříznuty při vyndavání ve školkách.
Sázení v lese
V lese je výsadba trochu specifická. Zde je třeba dodržet několik zásadních pravidel. Dostatečně velká jamka a nebo otvor pro štěrbinové sázení (prostokořenné sazenice).
Sázet jen do minerální půdy, ne do humusu. Stromku při výsadbě rozprostřít a nebo narovnat kořenový systémem a následně okolí sazenice lehce ušlápnout, aby se nedala za vrcholní výhon lehkým zatáhnutím vyndat.
Povýsadbová péče
Výsadbou vše nekončí, ale naopak začíná. Podle velikosti sazenice začíná zdlouhavá a nákladná péče, aby se dřevina na místě výsadby uchytila. Je třeba zajistit pravidelné zálivky.
Zpravidla se doporučuje šest zálivek za vegetační období (podle vývoje počasí), a je lepší zalít najednou a pořádně. Ve standardech o výsadbě je i tabulka s doporučenou dávkou vody, ale na ovocný stromek je to okolo sta litrů na jednu, ale dělenou zálivku.
„U velkých stromů to mohou být i stovky litrů. U keřů naopak litry. Z mé praxe – okolo roku 2012 jsem musel zálivku o objemu 100 litrů dělil na dvě i tři, aby se voda vsákla okolo stromku. V roce 2019 to bylo bez problémů najednou 300 l vody pomalým výtokem. Už z toho je vidět, jak je naše krajina žíznivá. A předpokládám, že stromy v některých městech se už bez průběžné péče neobejdou,“ zamýšlí se odborník.
V posledních letech se ve městech začínají používat zavlažovací vaky, které se položí okolo stromku a voda z nic pomalu vytéká. Před desetiletími se doma používal lehce děravý sud – naplnil se a po vyprázdnění zas přesunul k jinému stromu.
„Osobně bych správcům městské zeleně doporučil, kteří vaky používají, aby se postupně posunovaly od kmínku dál, aby si stromek vytvořil širokou síť kořenů,“ radí.
V lesích zálivku sazenic zajistit nikdo nedokáže. Zde je skutečně důležitá kvalitní výsadba a následně ožinování, aby stromky neutlačovala buřeň (sekání přerostlé trávy). A posečenou trávu využít na mulčování.
Závěrem Pavel Jeřábek radí nepodléhat módnímu trendu vysazovat stromky za každou cenu, ale spíš věnovat větší péči menšímu množství vysazených stromů. A ze své praxe by viděl větší užitek v podpoře následné péče místo samotného sázení.
