Atlas bylin: Při kašli, chřipce, nachlazení nad kerblík či brutnák není

  • 8
Infekční záněty dýchacích cest se dají chytit kdykoli, ale nejvíc řádí na jaře a na podzim. Zmírnění nepříjemných příznaků je vedle klidu na lůžku prakticky jediný způsob, jak se lze léčit.
Atlas bylin - 1. díl

A k tomu jsou bylinky vskutku ideální. Vhodné jsou ty, které usnadňují odkašlávání a podporují rozpouštění hlenu. Nebo mají protizánětlivé účinky, takže pomáhají ničit škodlivé mikroorganismy. Těm se říká „přírodní antibiotika“, popřípadě navíc posilují imunitní systém. Prospívají také rostliny stimulující pocení, zmírňující horečku či tlumící bolesti hlavy nebo v krku.

Některé léčivky to zvládnou všechno, jiné mají jen některé ze zmíněných účinků. Neuděláte chybu, když vsadíte zároveň na více druhů a využijete směs bylin. Mnohé z rostlin na kašel a nachlazení mohou prospět i při astmatu nebo alergické rýmě, protože celkově zlepšují dýchání. Některé esenciální rostlinné silice dokážou také do určité míry dezinfikovat vzduch v místnosti, takže pomáhají bránit šíření infekce.

Fotogalerie léčivek

Při respiračních infekcích se nejčastěji uplatňují bylinkové čaje, správněji odvary nebo výluhy. Sušené – ale možno i čerstvé – listy, květy nebo kvetoucí nať se obvykle využívají k přípravě výluhu. To znamená, že je zalijete vroucí vodou a necháte odstát. Z kořenů nebo sušených plodů se většinou dělá odvar: krátce povaříte a opět louhujete. Účinné látky se uvolní během několika minut, ale lepší je počkat, dokud „čaj“ částečně nezchladne. Vlažný je k pití vhodnější než horký.

Hodí se i ke kloktání, k inhalacím, do nosních sprch či jako kapky do nosu. Další možností je připravit si z čerstvě nasbíraných listů nebo květů bylinkový sirup či med. Díky vysokému obsahu cukru se dá uchovat delší dobu a navíc dobře chutná. Není samozřejmě vhodný pro diabetiky nebo pro toho, kdo chce zhubnout.

Hluchavka bílá (Lamium album)

Hluchavka bílá

Patří k nejoblíbenějším léčivkám nejen proto, že roste hojně a skoro všude, ale i pro širokou škálu účinků.

Čaj na bronchitidu

Sušené květy divizny a hluchavky (od každé jednu lžičku) zalijte 250 ml vroucí vody a nechte asi patnáct minut odstát. Sceďte (můžete osladit medem) a pijte 2x denně.

Čaj na bronchitidu

Sbírají se pouze bílé kvítky bez zelených částí, které se suší; pozor, aby nezvlhly a nezhnědly. Výluh z nich se užívá vnitřně jako čaj i zevně do koupelí.

Je nejen skvělým pomocníkem při zánětech horních cest dýchacích, ale také zlepšuje činnost střev, přispívá k detoxikaci a zklidňuje nervy. Zevně je jako koupel nebo obklad vhodná na hemoroidy a pro lepší hojení ran.

Pukléřka islandská (Cetraria islandica)

Pukléřka islandská neboli islandský lišejník

U nás roste v Jizerských horách, Krkonoších a Jeseníkách na slatích a vřesovištích, v jehličnatých lesích, a to na zemi nebo na hnijících kouscích dřeva. Sbírá se celá stélka, která se po očištění suší na slunci.

Na kašel po islandsku

Patří mezi nejsilnější přírodní antibiotika. Pomáhá při kašli a zánětech v krku i při astmatu, ale i při infekcích v trávicím ústrojí a v močových a genitálních cestách. Zevně pomáhá na hnisající ranky. Doporučuje se při diabetu a onemocnění štítné žlázy.

Na kašel po islandsku

Pukléřku islandskou neboli islandský lišejník lze koupit sušenou, nebo si ji nasbírejte při výletu do hor; celé stélky ovšem trhejte výhradně za suchého počasí. Trhanou i kupovanou bylinku dobře promyjte, vložte do studené vody (150 ml na jednu stélku) a pomalu zahřejte, ale nevařte. Odstavte a nechte louhovat zhruba dvanáct hodin. Sceďte a popíjejte po doušcích, které vždy před polknutím pár vteřin podržíte v ústech.

Hadinec obecný (Echium vulgare)

Hadinec obecný

Roste na slunných stráních a mezích. Lidově se mu říká hadí jazýček a v minulosti se využíval při uštknutí zmijí i proti uhranutí. Sbírají se samotné květy nebo horní část kvetoucí nati.

Suší se a využívá se k přípravě čajů i do koupelí. Má výrazné dezinfekční účinky. Při bronchitidě a dýchacích potížích se doporučuje zejména k inhalacím a kloktání. Pomáhá také při trávicích problémech a revmatických onemocněních. Zevně se užívá na ekzémy a podrážděnou pokožku, na křečové žíly i hemoroidy.

Hulevník lékařský (Sisymbrium officinale)

Hulevník lékařský

Léčivý plevel příbuzný hořčici se ve fytoterapii využívá odedávna. Sbírají se květy nebo celá kvetoucí nať. Nejlepší je využít rostlinu čerstvou, a to k přípravě čajů, kloktadel i tinktur.

Pomáhá při chrapotu, ztrátě hlasu, zánětech hltanu i hrtanu. Zlepšuje průchodnost a prokrvení dýchacích cest, což se využívá nejen při akutních respiračních infekcích, ale i při astmatu. Doporučuje se i na žlučník, na revma, ischias a vředy. V minulosti se uplatňoval i jako lék při srdečním selhání.

Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum)

Divizna velkokvětá

V přírodě ji najdete na slunných kamenitých stráních, ale lze ji i pěstovat na zahrádce. První rok vytvoří jen růžici listů, kvete až druhé léto.

Sbírají se pouze květy, které se suší pro přípravu čaje vhodného k pití i do koupele nebo na obklady. Využívá se při kašli, zánětech průdušek, při astmatu.

Působí ovšem také močopudně a napomáhá odstraňování škodlivin z těla, posiluje játra a slezinu, zmírňuje průjmy i bolesti zubů. Zevně se používá pro lepší hojení drobných poranění nebo na hemoroidy.

Popenec břečťanovitý (Glechoma hederacea) 

Popenec břečťanovitý

Bylinka rostoucí skoro všude se už po staletí využívá jako léčivka i součást pokrmů. Od jara do podzimu se sbírá kvetoucí i nekvetoucí nať, která se čerstvá i sušená využívá k přípravě čajů, tinktur a sirupů.

Působí hojivě a dezinfekčně, pomáhá při onemocnění horních cest dýchacích, hodí se ke kloktání při zánětech v krku i dutině ústní. Doporučuje se při ledvinových kamenech, infekcích močových cest, při průjmech, pro tvorbu žluči, pro lepší trávení i detoxikaci.

Čechřice vonná (Myrrhis odorata)

Čechřice vonná

Rostlina s výraznými voňavými květy, které lákají včely a motýly, pochází z jižní Evropy, ale dá se pěstovat i u nás. Sbírají se zejména listy, které lze využít čerstvé i sušené, ale také nedozrálá semena, popřípadě kořeny.

Rostlinné bonbonky

Pomáhá při kašli, astmatu či dušnosti. Působí dezinfekčně, což se využívá i zevně pro lepší hojení. Přispívá ke snižování krevního tlaku. Má pozitivní vliv na trávení, je dobrá proti plynatosti a zvyšuje chuť k jídlu. Dá se použít i jako přírodní sladidlo, vhodné i pro diabetiky či při redukční dietě.

Rostlinné bonbonky

Plody čechřice, což jsou dost velké podlouhlé nažky, lze před dozráním (tedy dokud jsou měkké) nasbírat a žvýkat je jako bonbonky proti kašli: voní po anýzu a chutnají trochu jako pendrek. Vydrží poměrně dlouho v lednici a dají se přidávat i do dezertů.

Brutnák lékařský (Borago officinalis)

Brutnák lékařský

Půvabná rostlinka pochází ze Středomoří, ale roste i u nás. Můžete si ji vypěstovat na zahrádce, ale pouze ze semen, přesazování nesnáší.

Zjara se sbírají mladé listy, které se používají čerstvé. V květnu až červnu si můžete nasbírat listy na sušení pro přípravu čajů. Má výrazně protizánětlivé účinky, proto se využívá při respiračních infekcích, ale i při zánětech močových cest nebo zevně na hnisající ranky. Kromě toho se doporučuje i při revmatu a onemocnění ledvin.

Kerblík lesní (Anthriscus sylvestris) 

Kerblík lesní

Tato tradiční léčivka je dnes pozapomenutá, což je škoda. Roste na vlhčích loukách, u cest, na okrajích polí. Sbírá se nať s květem i bez, která se využívá čerstvá k přípravě nálevů pro vnitřní i vnější použití. Můžete si ale nasbírat a nasušit i semena, která se hodí jako léčivé koření.

Má protizánětlivé účinky, pomáhá při bronchitidě, zánětech mandlí i při infekcích močových cest. Také se doporučuje ve formě obkladů při bolestech kloubů. Podporuje prokrvení tkání a působí močopudně.

Černohlávek obecný (Prunella vulgaris) 

Černohlávek obecný

Rostlinka příbuzná hluchavce roste kolem vody, na loukách, v hájích, na vlhčích pasekách. V průběhu celého léta se sbírá kvetoucí nať, která se využívá čerstvá i sušená. Ve fytoterapii se uplatňuje i kořen.

Má výrazné dezinfekční a protizánětlivé účinky, čehož se využívá při infekcích horních cest dýchacích: brzdí množení virů, bakterií i plísní a přispívá k odplavování toxinů z těla. Pomáhá i při infekcích v trávicím traktu a průjmech, prospívá játrům.

Rýmovník neboli molice (Plectranthus argentatus) 

Rýmovník (molice)

V Austrálii, odkud pochází, roste jako keř, ale u nás se v menší variantě stal velmi módní pokojovkou. Využívají se listy, a to čerstvé: pro přípravu čaje k pití i inhalování, do pokrmů nebo k přímé inhalaci z jemně rozemnutých lístků.

Jak už jeho název napovídá, pomáhá zejména při nachlazení, chřipce, ale i alergické rýmě. Jeho silice mají velmi příznivý vliv na nosní tkáň, působí dezinfekčně, rozpouštějí hlen a uvolňují dýchací cesty. Přispívají ale i ke zmírnění bolesti hlavy.

Bedrník obecný (Pimpinella saxifraga) 

Bedrník obecný

Tento vcelku běžný plevel se už od starověku užívá jako léčivka na řadu potíží. Sbírají se mladé kořeny, které se suší a připravuje se z nich čaj nebo kloktadlo, ale i listy. Ty se využívají čerstvé, například do salátů.

Působí protizánětlivě, při bronchitidě zlepšuje odkašlávání, rozpouští hlen, zvlhčuje a zklidňuje sliznici dýchacích cest. Pomáhá i při zánětech v ústní dutině. Doporučuje se při potížích s ledvinami a zánětech močových cest, zmírňuje otoky, dodává chuť k jídlu a prospívá i srdci.

Pijme pivo s bobkem, jezme bedrník…

… nebudeme stonat, nebudeme mřít! Aspoň tak to praví lidová píseň. Pivo s bobkem tentokrát nechme stranou, zato k čerstvým listům bedrníku přidejte rovněž čerstvý kerblík, brutnák, černohlávek a popenec (poměr libovolný, případně lze cokoli vynechat). Nasekejte nadrobno, pokapejte citronovou šťávou, promíchejte s kysanou smetanou a dochuťte solí a bílým pepřem. Tento salátek vám zajistí imunitu jako řemen, dodá chuť k jídlu, zlepší trávení a rýma a kašel se odporoučejí.