Hřib královský (Butyriboletus regius)
Rostou! Než ale vyrazíte do lesa, pečlivě si prohlédněte naše fotky. Za ilegální sběr těchto – a řady dalších – druhů hub můžete zaplatit vysokou pokutu. A pořádně draho vás může přijít i kopnutí do zdánlivé prašivky.
Houby hlídané zákonem |
Že zákon chrání ohrožené druhy zvířat a rostlin, to ví jistě každý. Ale houby? Ano, i tato ozdoba lesa je součástí přírody.
V roce 1992 odborníci vybrali 42 druhů hub, které se od té doby nesmějí jakkoli poškozovat. Tedy sbírat, trhat, vykopávat, ničit ani jiným způsobem rušit v přirozeném vývoji. Tím méně pak dusit na cibulce, sušit nebo nakládat do octa.
Co je vzácné, to je cenné. Proto vás možná napadlo, že by se dalo zbohatnout sběrem lanýžů. Rostou sice pod zemí, ale speciálně cvičený pes je prý najde čichem. Kilogram nejdražších bílých druhů lanýžů se v Česku prodává až za 80 tisíc korun.
Na lukrativní vycházku do lesa však rovnou zapomeňte. Naším jediným druhem lanýžů je lanýž letní, nevzhledná houba připomínající strupatou bramboru. Zákon řadí lanýž letní do kategorie kriticky ohrožených hub. I kdybyste ho tedy našli a zkusili prodat, ochranáři po vás půjdou jako komisař Rex.
Neznalost neomlouvá a přijde draho
Běžný houbař chráněné houby nepozná, i když třeba u hřibovitých druhů může být určitým vodítkem neobvyklé a nápadné zbarvení.
KVÍZ: Znáte a nesbíráte jedovaté a chráněné hřiby? |
Směje se na vás z mlází hříbek s růžovým kloboukem a svítivě žlutou nohou? Jednu z nejkrásnějších a nejvzácnějších hub nechte na místě a volejte mykology. Budou nadšení, protože hřib královský je pro odborníka něco jako modrý mauritius pro filatelistu.
A pokud nějakou chráněnou houbu seberete omylem? Na kraji lesa vás může zastavit stráž přírody a prolustrovat vám košík. Pokud mezi desítkami kozáků, babek, klouzků a modráků najde něco, co mělo podle zákona zůstat v lese, bude zle. Pokuta za sběr chráněných druhů hub může dosáhnout až 50 tisíc korun.
Přitom platí, že neznalost neomlouvá. Případné výmluvy jsou proto asi stejně hloupé, jako kdybyste chtěli tvrdit: „Ale já nevěděl, že ten Karlštejn nesmím podpalovat.“ Královský hrad i královský hřib jsou prostě pro neznalost příliš drahá sranda. A podobné je to třeba s císařskou muchomůrkou, viz níže.
Hřib královský (Butyriboletus regius)
Hřib královský (Butyriboletus regius)
Před třemi lety vyrostlo několik těchto vzácných hub v severních Čechách. Mykologové je sice objevili, ale do druhého dne je sebral neznámý houbař. Vzhledem k možné pokutě si udělal smaženici v ceně ojetého auta.
Hřib moravský (Aureoboletus moravicus)
Hřib moravský (Aureoboletus moravicus)
Jako nový druh byl popsán teprve v roce 1946, mykologové se až donedávna přeli o jeho přesné zařazení. V Česku roste jen asi na 15 místech v nejteplejších oblastech, většinou na hrázích rybníků. Je vázán na duby.
Klouzek žlutavý (Suillus flavidus)
Klouzek žlutavý (Suillus flavidus)
Roste pod borovicemi na podmáčené půdě pokryté rašeliníkem – takových míst není v Česku mnoho. Je jedlý, ale chuťově podřadný (mykologové mluví o vodnaté, nakyslé a málo masité plodnici). Velmi vzácnou houbu můžete snadno zaměnit s rozšířeným klouzkem obecným.
Znáte dobře naše hřibovité houby? OTESTUJTE SE ZDE |
Muchomůrka císařská (Amanita caesarea)
Muchomůrka císařská (Amanita caesarea)
Název jedné z nejchutnějších hub na světě je odvozen z toho, že ji kdysi jako delikatesu jedli římští císaři. V Čechách roste jen na jediném místě u Berouna, rozšířenější je na Moravě. V Itálii jde o běžnou houbu.
Lanýž letní (Tuber aestivum)
Lanýž letní (Tuber aestivum)
Aromatická houba roste od května do října pod zemí v teplých oblastech Česka. Je vázána na kořeny listnatých stromů. Ve Středomoří se k hledání lanýžů používají speciálně cvičení psi nebo prasata.
Hlívovec ostnovýtrusný (Rhodotus palmatus)
Hlívovec ostnovýtrusný (Rhodotus palmatus)
Barevně i tvarově výrazná a nezaměnitelná houba roste po celém světě, ovšem z Evropy postupně mizí – zřejmě proto, že je vázána na padlé kmeny jilmů, které se v rozvinutých zemích vyskytují čím dál méně.
Ucháčovec šumavský (Pseudorhizina sphaerospora)
Ucháčovec šumavský (Pseudorhizina sphaerospora)
Naše zřejmě nejvzácnější houba je dnes v Česku doložena jen ze dvou míst (obě jsou na Šumavě). K růstu potřebuje silně zetlelé kmeny a pařezy stromů nasycené vodou. I proto se vyskytuje jen v pralesovitých porostech.
