. Víte, že...Otvírání a zavírání úboru pupavy pokračuje i na neživé rostlině. Je to čistě fyzikální jev, umožněný rozdílnými vlastnostmi pletiv zákrovních listenů. Za vlhkého počasí vnější buňky listenů nabírají vodu, prodlužují se a vytvářejí nad květním úborem střechu. Za suchých podmínek se toto pletivo stahuje, a listeny se tak rozevírají. |
Popis rostliny: Vytrvalá, přízemní rostlina s růžicí tmavě zelených lesklých listů. Listy jsou členěné (peřenolaločné až peřenosečné) a na okrajích pichlavé. Uprostřed růžice se vytváří jeden velký (3–5 cm) úbor droboučkých trubkovitých květů bělavé barvy. Zajímavou částí květu je věneček okrajových suchých bělavých lístků, které jsou hygroskopické (reagují na vzdušnou vlhkost), a otvírají a zavírají tak celý květ podle počasí. Jsou to vlastně lístky zákrovu (část rostliny tvořící spodní část úboru).
Stanoviště: Roste hlavně na suchých slunných místech, suchých stráních, loukách a lesních okrajích. Vyžaduje půdy spíš hluboké, kamenité.
Výskyt: Vyskytuje se poměrně hojně, a to od nížin až po horské oblasti. V některých místech Čech však chybí.
Období květu: Pupava kvete v červnu až v září.
Použití: Květní lůžko rozkvetlé velké pupavy je jedlé. Jen je třeba dostatečně okrájet zákrovní listeny a odstranit květy. Chutná podobně jako kedlubna.
Léčivé účinky: Pupava obsahuje celou řadu účinných látek (polysacharid inulin, pryskyřice, silice, třísloviny aj.), díky kterým se odedávna uplatňovala v lidovém léčitelství. Sbírá se kořen. Užívá se hlavně při močových obtížích, zlepšuje činnost ledvin a má dezinfekční účinky. Je možné ji využít vnitřně i zevně (pomáhá při plísňových onemocněních a ekzémech).
Ohrožení: Rostlina není ohrožená.
