Elektronizace zámků postupuje nenápadně. Začalo to jednoduchými doplňky, jako je mluvítko u vchodových dveří nebo elektrický zámek, jehož pomocí můžete vpustit návštěvu. Pak zámečníci přidali kameru u vchodových dveří, abyste vždy věděli, kdo na vás zvoní. Luxus vám přinese elektronické kukátko, takže se už nemusíte ani natahovat ke dveřím.
Jenže to se pořád ještě pohybujeme u klasických zámků. Už nějaký pátek si však zvykáme na čipy, které nám v bytových domech otevírají vstupní dveře, různé přístupové systémy v zaměstnání, kdy vás kartička pustí jen tam, kam vám zaměstnavatel dovolí.
Elektronizace zámků souvisí i s elektronizací domácností. Navíc se s elektronickými přístupovými systémy často setkáváme nejdříve v práci a pokud usoudíme, že vše funguje, jsme náchylnější podobné řešení vyzkoušet i doma.
„Máme zkušenost, že si člověk pořídí chytrý zámek nejprve do kanceláře a během měsíce ho má doma i na dveřích na zahradu. Pak se zmíní u přátel, což vyvolává dominový efekt. Řešení je velice univerzální a flexibilní a je určeno do již existujících dveří,“ popisuje nejběžnější model chování Jan Pospíchal ze společnosti Mul-T-Lock, která vyrábí elektronický zámek Mul-T-Lock ENTR.
Jen aby nedošlo k záměně: tentýž zámek pod názvem FAB ENTR se vyrábí i v Rychnově pod Kněžnou. O zámku jsme podrobně psali ZDE. Za jeho vznikem stojí vývojáři z Mul-T-Lock Company, kteří na vývoji technologie pracovali čtyři roky. Jejich technologické řešení je na tak vysoké úrovni, že jej převzala celá rodina ASSA ABLOY, světový dodavatel inteligentních řešení a zabezpečení, a nabízí jej zákazníkům pod různými lokálními značkami.
Je otázkou, zda a kdy elektronické zámky postupně vytlačí ty klasické. „Jde o přirozenou generační výměnu. Každý, kdo dělá systémy generálního klíče, bude v nejbližších letech dělat, nebo už dělá, elektronické přístupové systémy,“ říká Ladislav Kratochvíl, prezident Asociace zámkových a klíčových služeb České republiky.
Kódovací kliku naprogramujete na vlastní PIN.
Klika Ola, která otevírá zámek otiskem prstu.
„Pokud by se zámečník nepřizpůsobil, ztrácí velkou část potenciálních zákazníků. Mluvíme o takzvaných hybridních zámečnictvích, která již implementovala do svého portfolia přístupové systémy, elektronická kukátka, kódovací kliky,“ vysvětluje.
Elektronizace zámků – v současné době označovaná názvem mechatronika – je prostě stále více se rozvíjejícím trendem v zabezpečení objektů. Propojení elektroniky s mechanickými prvky přináší nové možnosti pro uživatele v ovládání těchto prvků, monitoringu a snadné možnosti zablokování nebo přenastavení mechatronických prvků.
Společnosti zabývající se vývojem a prodejem elektronických zámků vycházejí z toho, že podíl elektronických řešení pomalu, ale jistě roste. „Segment elektronických zámků a přístupových systémů (nejen rezidenční výstavba, ale i projektová výstavba) roste každým rokem zhruba o 5 procent. V České republice kopírujeme tento trend a v rámci evropských zemí patříme spíše k těm pokrokovějším,“ tvrdí Jan Pospíchal.
Problém je prozatím ve vysokých cenách. Jestli například za kódovací kliku dáte za 4 000 korun, tak většina lidí zvolí méně komfortní řešení a zamkne za sebou ručně. Totéž se týká řešení ENTR. Pokud už někdo koncipuje své bydlení jako inteligentní, 12 tisíc korun za chytrý zámek ho nebude mrzet. Ale k náhradě starého zámku jej využijí asi jen technologičtí nadšenci.
Ale když si vzpomenete, že mobilní telefon kdysi stál skoro sto tisíc a dnes ho mají děti pomalu už od první třídy, lze předpokládat, že podobný pokles cen zažijí i inteligentní zámky. A třeba se směr bude ubírat ještě jinudy: například cestou, kterou zvolil zámek Ola, který zužuje veškerý zamykací mechanismus do jediného otisku prstu, s mobily a dálkovým ovládáním vůbec nepočítá.
