Obě zážitkové restaurace Pohlreicha nadchly, nakonec rozhodl mrkvový tatarák

  • 56
Dnešní Pohlreichův souboj restaurací byl soubojem absolutních špiček v zážitkové gastronomii. Rozhodnout se mezi dvěma z nejlepších muselo být skutečně obtížné. Zvláště když soutěžily dvě kvalitou srovnatelné restaurace. Ale když si je Pohlreich sám vybral, tak se nemůže divit, že se v tom při rozhodování tak trochu sám zapotil.

Pro vrcholné klání si Zdeněk Pohlreich vybral pražskou restauraci Salabka, kterou najdete poblíž Botanické zahrady v Troji. Šéfuje tam zkušený kuchař Petr Kunc, který většinu svých zkušeností nasbíral ve Velké Británii po boku michelinských kuchařů.

Po letech se vrátil domů a od roku 2016 se věnuje projektu restaurace Salabka, kde se rozhodl vařit tak, jak se to naučil v zahraničí. Jen s vlastním rukopisem.

Druhou restauraci si Pohlreich vyhlédl v Táboře. V hotelu Palcát najdete vyhlášený podnik Mace, který je výkladní skříní šéfkuchaře Martina Svatka. Přezdívá se mu jihočeský kulinářský mistr a je členem reprezentačního národního kuchařského týmu Asociace kuchařů a cukrářů.

Aby bylo jasno, tento díl Souboje kuchařů je věnován hlavně těm, kdo nevnímají jídlo jen jako zdroj energie a jak si rychle a levně nacpat panděro. Spíš těm, kdo jsou schopni ocenit jemné chutě a to, co se zde jmenuje zážitková gastronomie.

Všem těm, kteří už někdy slyšeli pojmy jako fine-dinning či plating. Čímž se rozumí, že kuchař nedbá jen na to, jak pokrm chutná, ale zároveň se pokouší rafinovaně na talíři vytvořit i výtvarný skvost pro oko.

S tím souvisí i komplikovanost dnešní výzvy. Tak sofistikovaná kuchyně a skutečně sehraný tým kuchařů. A tuto souhru se rozhodl prověřit Zdeněk Pohlreich v dílu věnovaném zážitkových restauracím.

Schéma je pořád stejné jako i v minulých dílech. Napřed uvaří každá restaurace ve svém prostředí, pak projdou pohledem tajného návštěvníka v době, kdy se nečeká návštěva kritika. Podobně jako když se dopředu neví, kdy může restauraci navštívit michelinský komisař.

A nakonec si Zdeněk Pohlreich vyzkouší souhru obou týmů v prostředí své restaurace Next Door. Což je obtížné nejen proto, že kuchaři musejí vařit v cizím prostředí, ale zároveň jako konkurence spolupracovat v načasování výdeje jednotlivých chodů.

Vepřová krkovice s vaflí

Candát, který se podával ve finále.

Už proto, že je finišování každého chodu tak komplikované, není zde nouze o napínavé momenty, kdy se poslední porce podávala se sekundovou rezervou. K tomu neúprosná Pohlreichova odpočítávání posledních minut. Pro milovníky pořadů z kuchařského prostředí musí být nezapomenutelný koncert, když se ve vlastní restauraci Pohlreich ujímá role koordinátora práce kuchyně a dokáže korigovat drobné nepřesnosti v souladu týmů obou restaurací.

A nakonec: „To, co jste tady předvedli, bylo podle mého názoru neskutečné. Je to blbý rozhodnutí, vůbec se mi ho udělat nechce,“ řekl Pohlreich, když označil jako vítěze tým ze Salabky s tím, že se nedá nic dělat a vítěz může být jen jeden.

„Na této úrovni už vždycky hrají roji jen detaily. Postupně převažovaly ve prospěch Salabky a nakonec mě dostal jejich mrkvový tatarák. To je věc, kterou bych mohl jíst pořád a mohla by být na menu každé restaurace,“ vysvětlil své rozhodnutí.

Pohlreichův souboj restaurací můžete sledovat každé úterý večer, reprízu poté ve čtvrtek před polednem, v neděli v noci a samozřejmě na Voyo s týdenním předstihem.