V jednu chvíli se na ně přiletěl podívat i nečekaný ptačí návštěvník, zrovna když Macháč v pauze mezi gamy odpočíval na lavičce. „Všiml jsem si toho, ale nesměl jsem se nechat rozptýlit, zůstal jsem soustředěný. Ale je fakt, že tohle se mi nikdy nestalo,“ divil se.
Jinak se o vzruch staral hlavně on sám.
Zkraje čtvrtého dějství přispěchal k pásce sítě a políbil ji, aby mu příště přinesla více štěstí a překulila míček na stranu soupeře.
Když po několika dřívějších nezdarech konečně proměnil nelehkou smeč, schválně předvedl přehnaně euforickou reakci, čímž obecenstvo rozesmál a přiměl k vyvolávání jeho jména.
Macháč v Paříži na senzaci nedosáhl, Medveděvovi však v bitvě vzdoroval |
„Mě takové věci hrozně baví,“ usmíval se třiadvacetiletý Čech na tiskovce. „Dělám je v tréninku, takže je pak někdy přenesu i do zápasu.“
O tom, že v sobotu odpoledne pod zataženou střechou dvorce Suzanne Lenglenové ukázal vynikající tenisové představení, svědčí například jeho počet vítězných úderů.
57!
Nejúchvatnější kousek předvedl zkraje prvního setu: brejkbol na 3:2 proměnil výměnou, v níž dvakrát za sebou zahrál levou rukou. A podruhé soupeře geniálně prohodil.
„Takové údery cíleně nevyhledávám. Že bych si třeba před zápasem řekl, že zahraju levačkou, to ne. Prostě jsem ten míč chtěl vyhrát, a tím, že v tréninku občas levačkou hraju, tak si tím pomůžu. Takže nebyla náhoda, že se mi to povedlo dvakrát za sebou,“ vysvětlil.
MACHAC MADNESS 🤯
Tomas Machac just hit TWO left-handed forehands in a row to break Medvedev! 😲
#RolandGarros https://t.co/QjxRveducn
A i v dalším průběhu napínavého střetnutí ukazoval, že je svým tenisovým stylem rozený showman. „Když je skóre 40:0 nebo 0:40, tak pak vyzkouším něco jiného, abych si utkání zase trošku užil. Pomáhá mi to. Speciálně na velkých kurtech. Zápasy s top hráči, ještě když máte publikum v zádech, jsou nádherné, takže proč ne.“
Zároveň však odmítá, že by po parádičkách sahal jen na efekt. „Myslím, že na takové míče to mám v kariéře třeba 7:2, možná 7:3, takže nejsou pouze pro diváky, ale získávám díky nim i body.“
O další zpestření lítého boje se přičiňoval jeho chiropraktik a fyzioterapeut Milan Javanský, jenž v lóži v euforii vstával a točil ručníkem nad hlavou, až někteří diváci jeho pohyby napodobovali.
Takto Javanský prožíval zápas Macháče s Medveděvem:
„Je podobný jako já, takže si zápasy strašně užívá. Vždycky ho chci vzít na velké turnaje, protože mi dává hodně energie,“ přiblížil český tenista. „Je pro něj čest, že tady může být, stejně tak pro mě, že ho tady mám.“
S Javanským spolupracuje už od svých jedenácti let a jeho služeb si velmi cení: „Když jsem měl zranění, tak mě z potíží vždycky dostal. Nedám na něj dopustit. Sport strašně miluje, navíc mě zná dlouho a přeje mi. Takže ať si na tribuně dělá, co chce. Kolikrát se vám stane, že se dostanete na takový kurt proti světové pětce? Zatím je to událost, ale třeba se nám to bude dařit častěji, Milan se uklidní a bude to brát jako běžnou věc.“
Roland Garrospříloha iDNES.cz |
Další grandslamová dobrodružství prožijí nejspíš už brzy, Macháč plánuje vzít Javanského i na červencový Wimbledon. A opět od něj očekává emotivní fandění.
„Určitě bude ve svém bílém masérském tílku. A je možné, že si ho i sundá. Na to se připravuju už teď. Dneska byla naštěstí zima, tak měl bundu,“ smál se dobře naladěný český tenista.
V průběhu utkání – když mu zrovna těsně utíkaly koncovky prvních dvou setů – se ke svému týmu obracel i s vyčítavými a rozhořčenými gesty. Na první pohled se zdálo, že mu juchání Javanského vadí.
„Ne ne, spíš jsem tak všeobecně nadával na lavičku,“ upřesnil. „Člověk na kurtu prožívá spoustu stresu, což je pro hlavu strašně náročné, a kam jinam máte emoce ventilovat. Na rozhodčího nemůžete, protože dostanete pokutu, proti soupeři nemáte žádný důvod... Takže zbývá jedině tým. Někteří hráči se na něj obracejí víc a někteří míň, já to bohužel udělal párkrát, ale zjistil jsem, že je potřeba to pustit ven.“
Co se týče samotného vystoupení s raketou, tak ho mrzely ztracené závěry úvodních dvou setů. „Kdybych v nich zahrál nějaké míče líp, tak jsem mohl 2:0 vést já,“ posteskl si.
A litoval také několika zahozených smečí, tou poslední nabídl Medveděvovi mečbol.
„Speciálně takové svíce, když člověk musí nechat míč spadnout a ještě ho hraje u základní čáry, nejsou vůbec lehké,“ podotkl. „Ale někdy se je snažím zbytečně zabít, přitom můžu hrát dál výměnu.“
Aby si v nepohodě při nalitých balonech ulehčil, ve čtvrtém setu proměnění jednoho z nich oslavil velmi bouřlivě.
Poučení z těsných porážek a Djokovičův fígl. Mám na velký výsledek, cítí Macháč |
„Byl jsem hrozně naštvaný, protože jsem si vzpomněl na ty předchozí zkažené, tak jsem si z toho udělal srandu a trochu mi to pomohlo. Smeče každopádně potrénujeme a myslím, že příště už je budu zvládat.“
Do další práce se může pustit s chutí. Po skalpu Novaka Djokoviče z minulého týdne si nyní i proti Medveděvovi ověřil, že elitním jménům zvládá konkurovat. „Čím později takovým borcům čelíte, tím hrají líp. Proto mě těší, že i když je potkávám ve třetím čtvrtém kole, tak jim dokážu stačit.“
A ještě jedno pozitivum si z letošního Roland Garros odveze: „I za stavu 0:2 na sety soupeřům ukazuju, že to nezabalím. To je taky dobrá vizitka.“
