Je jedno, jestli jde o mravence domácí, obecné, případně drnové. „To jsou asi nejčastější druhy, z té více než stovky u nás žijících, které se do lidského obydlí obvykle zatoulají. Nehledejte v tom úmysl, jen si prostě vybírají ideální podmínky k životu,“ vysvětluje Milan Daďourek, odborný garant Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) přes problematiku mravenců.
Přečtěte si |
Obvykle se mravenci do lidského obydlí zatoulají z hnízda na zahradě, při svých výpravách za potravou. Když zjistí, že za vaším oknem je nejen teplo (nejčastěji brzy zjara), ale i dostatek potravy, nedělá jim žádný problém přestěhovat se k vám s celým hnízdem.
„Většinou při lezení po fasádě či parapetu nejprve zjistí, že máte za okny pohodlný květináč. To je vynikající bydlení a nastěhovat se do něj je pro mravence dílem okamžiku,“ popisuje obvyklý vzorec postupného nastěhování se do lidského obydlí Milan Daďourek.
„Svým vynikajícím čichem posléze zjistí, že se u vás najde i něco dobrého. Pak není důvod váš příbytek opouštět. A naopak. Pokud jim pobyt u vás pořádně znepříjemníte, pak si své hnízdo opět lehce přestěhují jinam.“
Prevence je základ
Základní rada zní: „Hlídejte si utěsnění oken a nelákejte mravence dovnitř.“ Utěsnění oken je zrovna v jarních a letních dnech trošku problém, protože se naopak snažíme co nejvíce větrat.
Takže zbývá prevence v podobě permanentního úklidu všeho, co by mravence mohlo lákat jako potrava. Osvědčilo se i správné skladování potravin. Cukr, mouku, med a podobné pochutiny, které jsou vděčným cílem mravenců, uchovávejte v uzavíratelných dózách.
Mravenci nemají šanci dostat se do uzavřených skleněných dóz, zatímco papírové pytlíky snadno prokoušou. Šťávy a sladké pití mějte raději v uzavřených PET lahvích. Mravenec se ale dobře nažere i na kuchyňské lince, kde zůstávají drobečky od pečiva či rozsypaný cukr.
Zkuste babské rady
„Praktické babské rady mi v boji s mravenci už několikrát pomohly,“ tvrdí Jana Pirklová z Liberce a vypočítává: „Vím, že jim je nepříjemná skořice, majoránka a bazalka, máta a prášek do pečiva.“ Pokud jste hodně zoufalí, je prý také dobré nakreslit na zem čáru bílou křídou, mravenci ji údajně nepřekročí.
„Pokud do mravenčích cestiček nasypete pepř, kuchyňskou sůl nebo pálivou papriku, můžete si být téměř jisti, že se u vás již neobjeví,“ radí zase Evženie Ježková z Jablonce nad Nisou. „Podél dveří, oken a parapetů můžete sypat i sodu. Do vašeho obydlí poté ani nevkročí,“ dodává.
Bytostně prý mravenci nesnášejí také hřebíček. Když jich pár rozmístíte po bytě, jak si přičichnou, už se nevrátí. Podobně má paní Mirka Janů z Prahy vyzkoušenou zubní pastu, kterou potře rámy oken nebo s ní přeruší mravenčí cestičky. Doporučuje se také celý být vytírat octovou vodou.
„Osvědčené domácí prostředky můžete využít i jako účinnou prevenci. Většinou mají reální základ, protože mravenec má skutečně čich velmi citlivý. Takže nelze-li v sezóně okna utěsnit, posypte parapety, případně i okenice něčím, co mravencům nevoní zrovna příjemně a raději se vám vyhnou,“ radí i Milan Daďourek. „Pokud vám nalezou do květináčů, někdy stačí nějaký čas výrazněji zalévat a vyžene je věčně podmáčená zemina.“
Chemie až naposled
Pokud osvědčené domácí rady nepomohou, existuje několik chemických přípravků, které s mravenci většinou zatočí. V nabídce najdete gely, prášky, spreje i jiné nástrahy.
Například gel vytlačíte do mravenčích cestiček a rohů místností. Chutná jim, a tak je velice rychle zahubí. Účinné jsou i povrchové spreje k hubení mravenců. A velmi účinné jsou takzvané biolitové pastičky, které vypadají jako malý domeček. Do nich mravenci sami zalezou a otráví se. Mají tu výhodu, že by neměly ohrozit domácí zvířata.
Pokud doma máte nějaké ty domácí mazlíčky nebo dokonce malé děti, buďte při použití chemických prostředků ostražití. Stejně si přes léto většinou pomůžete jen na chvilku, důležitější je prevence.
Odborníci na hubení
„Mravenci se objevují v několika vlnách. Na podzim se do bytů a domů chodí ohřívat faraoni, tedy červení nebo nažloutlí mravenci, na jaře se v obydlích objevují většinou malí, černí mravenci. Shlukují se ve skupinkách podél oken, dveří, pod fasádou a postupně se snaží migrovat až do domu. Tam se vyskytují poblíž topení, stoupaček a parapetů, vlézt dovnitř mohou i digestoří,“ popisuje problém Hanuš Wágner z Hygienické a technické správy objektů WSi, s.r.o.
Dezinsekční firmy dobře vědí, že zbavit se v letní sezóně mravenců lezoucích do bytu ze zahrady není jednoduché. „Důležité je udělat dvě bariéry: mechanickou a chemickou,“ vysvětluje Wágner. „Nejprve mechanicky zabráníme přístupu mravenců do obydlí a poté chemicky vyhubíme ty uvnitř. Stříkají se fasády, okna, dveře, parapety i praskliny v omítce.“
Při hubení letních mravenčích návštěvníků se používá dezinsekční gel nebo postřik. Takto ošetřená bytová jednotka přitom přijde zhruba na 1800 až 2000 korun. V případě faraonů je nejúčinnější jednorázový zásah v podobě speciální požerové nástrahy, za který zaplatíte 600 až 750 Kč za bytovou jednotku.
Radikální řez mrazem vás osvobodíA osvědčená rada od specialisty na mravence Milana Daďourka? Pokud vás mravenci sužují opravdu dlouhodobě, počkejte si na mrazivou zimu. Pak alespoň na dva týdny někam odjeďte a nechte byt či dům pořádně vymrznout. Od mravenců budete mít definitivní pokoj. |
