"Tchyně si loni nechala vyměnit stará okna za plastová. A letos jim to okno normálně prasklo. Určitě vlivem mrazu, u nich v Želetavě mají větší zimu než například u nás v Třebíči," napsal nám čtenář (redakce zná jeho totožnost).
"Pikantní je na tom to, že jsou to okna od firmy Euro Jordán, která už zkrachovala. Byli jsme jedni z posledních, komu je ještě dodali, reklamovat to už je asi beznadějné. Takže rodiče sice ušetřili tím, že koupili levnější okna, teď si ale budou muset koupit nový kus," shrnuje.
S výměnou budou muset počkat na jaro a zbytek mrazů nějak přežít. "Teď tam máme tepelný most, okolí praskliny je podstatně chladnější než u zbytku rámu, rám se rosí," tvrdí čtenář s tím, že očekává, kdy se v okolí začnou tvořit plísně.
Na Vysočině někdy vydrží jen 10 let
První plastová okna se začala vyrábět v padesátých letech. Koncem sedmdesátých let se prosadilo konstrukční řešení, které se užívá ve své podstatě dodnes. Boom plastových oken přišel do České republiky z Rakouska a došlo téměř k davovým výměnám.
"Tehdejší okna nebyla tolik kvalitní, což prověřil čas, lidé se tehdy moc neorientovali v tom, které okno je kvalitní. Takže šli jen po nízké ceně. S tím se ale setkáváme i teď. Jenže levnější a méně kvalitní okna pak lidé musí měnit dvakrát za život. Dražší okna vydrží podstatně déle," vysvětluje specialista na plastová okna Petr Hůlka ze společnosti Okna&Company.
Mnozí lidé si tehdy podle něj pořídili levná plastová okna nevalné kvality, kterým extrémně nízké teploty rozhodně nesvědčí. Navíc jsou plné skrytých vad, které se projevují právě při velkých mrazech.
"Lidé by si měli na Vysočině, ale i v dalších regionech s drsnějším počasím uvědomit, že špatná plastová okna tu nevydrží víc než deset zim. Materiál je unavený a ztrácí pevnost," popisuje situaci Hůlka. "Většina nekvalitních oken praská zvnějšku a ve svárech, což samozřejmě vede ke snížení jejich izolačních schopností," upozorňuje.
V čem se chybuje
Nejde však jen o stará okna, stejný problém může mít i současný výrobce. "Například při použití recyklovaných profilů. Recyklovaný materiál má totiž horší svařitelnost a menší pevnost ve sváru," varuje Hůlka.
Podle něj také často dochází k porušení technologické disciplíny při výrobě oken. Například venku skladované profily mají být v zimě 24 hodin před zpracováním navezené do výrobní haly, aby se vyrovnaly teploty. "Je to jednak kvůli přesnosti výsledných výrobků vzhledem k tepelné roztažnosti, tak i kvůli zkřehnutí plastu v nízkých teplotách a horší pevnosti studených svárů," vysvětluje.
Pak je tu spousta "drobností" při výrobě: při svařování musí stroj k sobě profily stlačit o 3 mm - tady jde o přesnost svářecích automatů. Také výrobce, který na profilech šetří a používá slabší plast, dosáhne menší plochy sváru, tím i menší pevnosti.
Podle Hůlky se také často chybuje přímo při montáži s ohledem na okolní teplotu, kdy by se měla respektovat tepelná roztažnost materiálu.
