„Setkání děláme až před sezonou, ale po výbuchu 0:8 s Mladou Boleslaví nám bylo jasné, že si s fanoušky potřebujeme promluvit teď. Vysvětlit situaci a vyslechnout si jejich názory,“ ozřejmil mluvčí Martin Kovařík.
Víc lidí na pravidelné seance s hybateli klubu ještě nepřišlo, nepočítáme-li estrádní pořady Kotel v teplickém kulturáku s charismatickým trenérem Františkem Strakou. Jenže to se psaly roky 2002 až 2004 a skláři řešili pohárové radosti, slavné vyřazení Kaiserslauternu a Feyenoordu.
Zato teď se řeší ligové starosti, zvýrazněné hanbou v nadstavbě.
„Odpovíme na všechno,“ vyzval hřmotným hlasem šéf představenstva Pavel Šedlbauer přítomné, když mezi ně bez ostychu vešel.
„Dneska to zní divně, ale máme cíl Evropu. Jen vůle mužstva není. Museli jsme s ním pořádně zatřást, aby se něco změnilo,“ zmínil přeřazení Kroba do béčka a stopku pro pět hráčů, kteří nepřesvědčili: Hošek, Luts, Soungole, Bezdička a Kuchta.
„Vedení se bojí do Evropy, že by dostalo Kazachstán a stálo by to prachy!“ nadhodil kdosi. „To absolutně odmítám,“ ohradil se Šedlbauer. Prý se snažil vyjednat navýšení peněz od majitele AGC. „Argumentoval jsem jim, že můžeme v Evropě vydělat sto milionů, ale oni prostě nedaj.“
„Pořád jen brečíte,“ zněla reakce fandy, když slyšel stesky na minipodporu od města. „Nebrečíme, jen konstatujeme,“ opáčil první muž klubu.
Skalní příznivci byli pečlivě přichystaní: „Udělal jsem si rešerši, za čtyři roky přišlo 15 hráčů, jen čtyři uspěli. Kdyby tu zůstali Šušnjar, Fillo, Král a Vaněček, o poháry hrajeme. Místo toho přijde hráč z béčka Dukly (Bezdička) a z céčka Slavie (Kuchta). Chápu, že nemáte peníze, ale kdo je za to zodpovědný?“
Další z pléna prásknul: „Osa týmu chodí s kamarády na kafíčka a oni prý říkali: S Boleslaví jsme z toho za stavu 0:3 měli prču. U Soungoleho nebyla snaha se naučit česky.“
Kouč Stanislav Hejkal odvětil: „Mluvíme stejnou řečí. Někteří už mají sportovní důvod a nechtějí víc. Musíme to provětrat. Kdo vyměnil Breiteho do Liberce za Soungoleho, udělal obrovskou chybu, protože Breite je vítězný typ. Už za trenéra Ščasného byl kádr unavený, pak otevřel kabinu, přišli Salami, Litsingi, Krob a další. Na první zápas dorazilo 30 diváků, na další 600, pak už sedm tisíc.“
Probírala se i přestupová politika. Že v Teplicích nechtění hráči září jinde, viz Potočný v Liberci.
„Když hrál tady, nadávali jste jemu. Když se chytil jinde, nadáváte nám,“ obrátil se k publiku sportovní ředitel Štěpán Vachoušek. „Když jsme dali Slavii 7:0, hanili jste ji. A kde je teď... Musíme zvýšit konkurenci. S hráči mluvím pravidelně. Přijdu domů a skoro neprojdu dveřmi, jak mám velkou hlavu. Ale co si z toho vzali?“
Fandy zajímal skauting. „Vidíme pět zápasů za víkend, zeptejte se mé paní, že nejsem doma,“ nadhodil Hejkal. „Byli jsme v Gruzii, tam to nevyšlo, ve Španělsku, tam snad vyjde obránce. Nasadíme konkurenci na kluky, aby na kafíčkách neusli, i když je máme rádi. Rýsuje se příchod stopera z Krasnodaru. Děláme, co můžeme.“