Jakákoliv společenská nejistota nebo ekonomická krize vzbuzuje v lidech oprávněné obavy o budoucnost a vede je k hledání nových a netradičních způsobů jak sebe, svou rodinu a své hmotné statky před těmito negativními vlivy ochránit. Alternativou číslo jedna se staly nemovitosti a zejména pak zlato.
Zájem o zlato přitom začal růst v podstatě hned se začátkem pandemie loni na jaře. „První razantnější skok začal s prvním nemocným u nás. V jarních měsících šel zájem oproti normálu nahoru čtyřnásobně,“ uvedl Jaroslav Černý z České mincovny. Největší zájem byl o zlaté investiční mince a slitky. Prodeje se ale přesunuly z kamenných prodejen na e-shop mincovny.
Totéž potvrzují i další prodejci. „V březnu a dubnu, kdy začala platit vládní opatření, byl enormní nárůst poptávky po zlatě a tržby nám meziročně vzrostly o více než 50 procent,“ popisuje Lukáš Jankovský ze společnosti Zlaťáky. A to přesto, že cena tohoto žlutého drahého kovu stále stoupala.
Začátkem srpna dosáhla cena zlata svého historického maxima – 2 067 dolarů (cca 44 tisíc korun) za trojskou unci, tedy 31,3 gramu. Následně došlo ke korekcím trhu, ale ve 3. a 4. čtvrtletí roku 2020 setrvala nad úrovní 1 800 dolarů za trojskou unci. „Zajímavé je, že výkonnost ceny zlata ve druhé polovině loňského roku byla spíše spojena s fyzickou investiční poptávkou, ať už ve formě zlatých ETF (burzovně obchodovatelné fondy, pozn. red.) nebo mincí a slitků než poptávkou spekulativnější,“ popisuje Jankovský.
Role zlata v roce 2021
Důvod, proč je zlato tak častým cílem investorů, je jasný. Zlato si totiž přes občasné poklesy drží dlouhodobou odolnost. Za loňský rok tak posílilo o více než 20 procent. A odborníci předpovídají další stabilní růst investic do této komodity i na rok 2021.
Hnacím motorem bude nadále pandemie koronaviru, tedy přesněji obavy z nových mutací a fakt, že s vakcinací to nejspíš nebude tak rychlé a jednoduché, jak se předpokládalo.
Mnoho investorů je navíc znepokojeno potenciálními riziky vyplývajícími z rozšiřování rozpočtových deficitů, což v kombinaci s prostředím nízkých úrokových sazeb a rostoucí nabídkou peněz může vést k inflačním tlakům. „Tuto obavu podtrhuje skutečnost, že centrální banky, včetně Federálního rezervního systému USA a Evropské centrální banky, signalizovaly větší toleranci k inflaci, která se může dočasně pohybovat nad jejich tradičními cílovými pásmy,“ upozorňuje Jankovský.
Spotřeba zlata by se mohla zvyšovat rovněž díky hospodářskému oživení v Číně, kde si ekonomika sáhla na dno na začátku roku 2020. „Silnější postavení má i indický trh se zlatem, kde se poptávka po špercích zotavuje z minimálních hodnot dosažených v druhém čtvrtletí loňského roku,“ doplňuje Jankovský.
Rovněž se očekává, že zlato letos budou nakupovat i centrální banky. Nadále ho totiž upřednostňují jako součást svých devizových rezerv, což v kombinaci s nízkými úrokovými sazbami bude atraktivitu tohoto cenného kovu dále zvyšovat.
Rostly i ceny stříbra či palladia
Podobně jako u zlata se loni vyvíjela také cena stříbra. Meziročně stoupla téměř o polovinu. Tento kov má přitom zajímavý potenciál. „V současnosti je k dispozici osmkrát méně stříbra než zlata a průmysl ho spotřebovává více, než těžaři zvládají poskytnou,“ uvedl Černý. Světové zásoby stříbra jsou omezené, takže se dá předpokládat, že cena dále poroste.
Silně rostla rovněž hodnota palladia, které se používá při výrobě aut (pomáhá snižovat emise spalovacích motorů). Loni posílilo o 21 procent. Aktuálně je jeho cena bezmála 2 tisíce dolarů (52 tis. Kč) za unci. Posílila i měď a platina.
Potenciál mají i známky
Stále více vyhledávané a poptávané jsou rovněž investice do cenných poštovních známek. „Tato investiční komodita je méně senzitivní na krátkodobý negativní vývoj ekonomických nálad než například drahé kovy a v delším časovém horizontu vykazuje kontinuální růst hodnoty v průměru mezi 7 a 10 procenty ročně,“ popisuje Martin Němeček, odborník na alternativní investice a člen Prestige Philately Club Prague.
Navíc mají známky za sebou více než 150letou investiční historii prověřenou mnoha krizemi, velmi nízkou míru rizika a celosvětově bezproblémovou likviditu.
Kdo by chtěl do známek investovat nyní, měl by podle Němečka zajímat o tradičně zajímavé a kontinuálně rostoucí známkové destinace (Evropa, USA, Austrálie 19. století) a známky rozvíjejících se ekonomik jako je Čína, Indie či Rusko.
S Bitcoinem jako na houpačce
Silně vzrostla poptávka také po kryptoměnách, a to i ze strany větších investorů. Pro představu, objem obchodu s bitcoiny a dalšími kryptoměnami v Česku loni vzrostl o třetinu na zhruba čtyři miliardy korun.
Zájmu ale jednoznačně dominuje bitcoin. S nástupem pandemie se si sice otřásl v základech, jeho cena z únorových 10 tisíc dolarů spadla pod 5 tisíc dolarů v polovině března. V dubnu byla jen okolo 4 tisíc dolarů. Byl to ale jen důsledek určitého šoku, který trval jen krátce.
Na konci roku pak bitcoin „trhal“ jeden rekord za druhým. Dosáhl dokonce svého historického maxima, když cena přesáhla hranici 41 tisíc dolarů (cca 885 tisíc korun). Poté ale přišel pokles, aktuálně má hodnotu přes 32 tisíc dolarů (cca 690 tisíc korun).
