Po třiceti letech opustil manžel společnou domácnost s tím, že z našeho vztahu potřebuje pauzu. Když pauza trvala rok, požádala jsem o rozvod. Na rozdělení majetku jsme se dohodli a soud trval deset minut.
Problém ale nastal s Kristýnou. Kristýna je devítiletá fena labradora. Zpočátku si ji bývalý manžel bral i na víkendy, teď už ale o psa nejeví zájem. Třicetikilové zvíře toho docela dost sežere, navíc minulý měsíc byla nemocná a veterinář mě stál skoro deset tisíc. Je bývalý manžel povinen na psa, kterého jsme si před lety pořídili společně, přispívat?
A jak je to s placením bytu? Až do rozvodu jsem byt platila sama, neměl se manžel na úhradách podílet? Kdyby byl na dovolené, taky mu přece taky nájem nikdo neodpustí.
Co se týká placení bytu, paní Janě nezbylo nic jiného, než vše platit sama, protože by se dostala do dluhů. Pokud si však v důsledku toho žila hůře než manžel, mohla po něm tehdy požadovat výživné, protože platí zásada, že manželé mají mít zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Je ale otázkou, zda si žila hůře, protože on musel patrně taky hradit náklady spojené se svým bydlením.
Jak je to se psem? Je bývalý manžel povinen na psa přispívat?
Podle toho, jak to čtenářka popisuje, měli v tomto případě manželé tzv. nesporný rozvod. Je tedy třeba se podívat do jejich dohody o vypořádání majetkových poměrů, jak si vlastnictví psa vypořádali. Pes je sice podle nového občanského zákoníku živým tvorem, není věcí, nicméně ustanovení o věcech se použijí obdobně v rozsahu, ve kterém to neodporuje jejich povaze.
Předpokládám, že v dohodě si manželé napsali, že buď se vlastníkem psa stává ten a ten z nich nebo na to v dohodě vůbec nemysleli a měli by se tedy nyní nějak dohodnout.
Každopádně pokud v dohodě není uvedeno, že by měl bývalý manžel na psa přispívat, není povinen nijak přispívat. Pes není nezletilé dítě a něco jako vyživovací povinnost neexistuje. Stejně tak zde není něco jako právo rodiče na styk s dítětem.
Jak se vůbec řeší situace při rozvodu, když máme psa?
Partneři se prostě musí nějak dohodnout, když se nedohodnou, rozhodne v rámci soudního sporu o vypořádání společného jmění manželů soud tak, že vlastníkem psa se stane jeden z bývalých manželů. Soud přitom bude určitě brát ohled na citové vazby mezi manželi a psem.
Co když psa chtějí oba? Je možná dohoda o střídavé péči?
Pes není dítě, ale pokud se tak manželé dohodnou, tak proč ne. Z hlediska práva tomu nic nebrání a umím si představit dohodu o tom, že pes bude ve vlastnictví třeba paní Jany, ale ta je povinna jej předávat bývalému manželovi v určitých termínech. No ale upřímně, bude tento model do budoucna fungovat? A z pohledu psa? Pes bude mít dva pány? Každý mu bude dávat jiné povely? Nevím, nevím…
A co když psa nechce nikdo?
Předpokládám, že lidé jsou rozumní a nenechají psa pojít někde venku zimou a hladem, ale buď ho dají do útulku nebo třeba někomu z okruhu přátel či příbuzných.
