Vzhledem k celkovému počtu větrníků na světě není těch, které spadnou, mnoho. Avšak v posledních dvou letech se takové případy množily. Například loni v červnu se v americkém státu Oklahoma zničehonic přelomil větrník napůl, přičemž část se zabořila do země. Díky listům rotoru byl stroj od výrobce General Electric (GE) zhruba stejně vysoký jako vysílač na Ještědu. Uprostřed pšeničného pole stála větrná elektrárna teprve necelý rok. Příčinu pádu výrobce odmítl komentovat.
Zborcené větrníky |
Jen o několik dní později se v americkém Coloradu zřítila další turbína od GE. Provozovatel a vlastník tohoto větrníku, společnost NextEra Energy, incident přičetla vadě listů rotoru. Ve Švédsku se loni v červenci částečně oddělil list rotoru od větrníku, v březnu 2022 spadla nová větrná elektrárna v Litvě a v září roku 2021 se v Německu zřítila mohutná turbína vysoká 239 metrů, vypočítává agentura Bloomberg.
Hlavním viníkem podle agentury je, že v současnosti probíhají závody o to, kdo postaví tu největší turbínu. Připouští to i samotné společnosti, které větrné elektrárny vyrábějí. Přiznávají, že je potřeba přibrzdit v zavádění stále nových a větších konstrukcí. „Rychlé inovace zatěžují výrobu a širší dodavatelský řetězec,“ uvedl generální ředitel GE Larry Culp. Stabilizace výroby a kvality těchto nových výrobků podle něj vyžaduje především čas.
Důvěra pojišťoven a investorů klesá
Obří turbíny, jejichž „lopatky“ jsou někdy dlouhé jako fotbalové hřiště, jsou přitom hlavním tahounem celosvětové expanze větrné energie. V roce 2021 instalovaná kapacita větrných elektráren překročila 840 gigawattů, zatímco v roce 2007 jejich celkový výkon činil jen 100 gigawattů. Výrobci se začali soustředit na velké stroje, protože jim to umožňovalo snižovat náklady na projekty a tím pádem i cenu na instalovaný výkon.
Jenže kvůli nedávným incidentům se náklady výrobců turbín naopak zvyšují. Například společnost GE dala na pokrytí záručních oprav ve třetím čtvrtletí loňského roku zhruba 500 milionů dolarů (téměř 11 miliard korun).
Postavit v Česku větrník trvá desetiletí. Větrné energii nejvíc brání úřady |
Rostoucí rizikovost větrných turbín může způsobovat také zdražení pojistných smluv či ztrátu důvěry investorů. „U novějších turbín jsme svědky toho, že k poruchám dochází v kratším časovém horizontu, což je docela znepokojivé,“ cituje Bloomberg Frasera McLachlana, výkonného ředitele londýnské společnosti GCube Underwriting, která větrné elektrárny pojišťuje. V poslední době navíc rostou náklady na materiál a objevují se potíže v dodavatelských řetězcích.
Místo výšky se výrobci nyní zkrátka budou muset více zabývat spolehlivostí. Generální ředitel společnosti Vestas Henrik Andersen tento měsíc uvedl, že turbíny jsou prozatím dostatečně velké a klíčovým úkolem příštího desetiletí je zvýšení výroby. „Naše společnost zúží portfolio a bude se soustředit na standardizaci svých výrobků,“ nechal se podle Bloombergu slyšet šéf společnosti Siemens Gamesa Jochen Eickholt.
