„Nevole proti záměru je napříč obcí, mezi politiky i obyvateli. Zazněly obavy z negativního vlivu na okolí či otázka, co bude se stožáry po skončení jejich životnosti, protože životnost technologie je 21 let. Dá se říci, že zvítězila obava z neznámého,“ řekl starosta městyse Cítoliby Zdeněk Vaic (Unie pro sport a zdraví).
Nabídku firmy projednala obecní rada a odmítla ji. „Neznamená to, že by městys byl proti obnovitelným zdrojům. Ale teď to tady není na pořadu dne,“ dodal.
U Cítolib společnost počítala se stavbou čtyř větrných elektráren. U sousedního Jimlína pak se dvěma. Stožáry měly být vysoké kolem 125 metrů, délka lopatky 70 metrů. Výkon jedné elektrárny byl stanoven na 6 megawattů ročně, což by podle tvrzení společnosti mohlo pokrýt spotřebu elektrické energie zhruba pro pět tisíc domácností.
Sousední Jimlín odmítl větrníky na základě rozhodnutí Cítolib. Vedení městyse i obce se totiž dopředu dohodla, že budou postupovat společně. „Větrné elektrárny by stály mezi námi a viděli by je obyvatelé obou obcí. Proto jsem se dohodli, že budeme postupovat společně, a když je Cítolibští zamítli, tak my samozřejmě s firmou také spolupracovat nebudeme,“ vysvětlil jimlínský starosta Vladimír Svoboda (Sousedé 2018) s tím, že on sám odpůrcem větrných elektráren není.
„Jsem příznivec těchto technologií, větrné elektrárny jsou pro mě nádherné stavby. Kolegové v zastupitelstvu to ale vidí jinak,“ zmínil starosta. Smlouvu o spolupráci s firmou zamítli jimlínští zastupitelé.
Závod o nejvyšší větrník se nevyplácí. Obří stavby se lámou a bortí |
Podle Meridianu, který po Evropě provozuje 50 fotovoltaických parků a 48 větrných turbín, se lokalita mezi Jimlínem a Cítoliby pečlivě vybírala. Důraz na snížení závislosti Česka na dovoz energií ze zahraničí a zelenou energii ale obě obce příliš neoslovil. Nepřesvědčila je ani finanční kompenzace. Za jednu postavenou elektrárnu společnost obcím přislíbila jeden milion korun.
Cítoliby by tak dostaly čtyři miliony korun a k tomu po dobu dvaceti let každý rok dva miliony. Jimlín by získal do rozpočtu dva miliony a každý rok pak přes jeden milion.
Reakci firmy na rozhodnutí obcí se nepodařilo získat. Otázky si její pracovníci vyžádali e-mailem, odpovědi ale neposlali.
Firma tak má na Lounsku zatím cestu k výstavbě větrných elektráren volnou jen ve Smolnici. Místní zastupitelé uzavřeli s firmou dohodu už v roce 2020. Rozhodnutí opřeli o anketu obyvatel, ve které se většina vyjádřila pro. Stavby ale ještě nestojí.
Společnost chce stavět větrníky i jinde v zemi. Se záměrem už však neuspěla v Pteníně na Plzeňsku, odmítli je i obyvatelé Horního Vítkova u Chrastavy, Polné či Kolovče.
