Dlouhou dobu Zemi sledovaly a fotografovaly převážně velké a drahé satelity, které mají velikost autobusu a stojí i 300 milionů dolarů. Vypuštění těchto 3175 kilogramů vážících technologických zázraků je časově náročné a navíc často běží na zastaralých počítačových systémech.
Mezery na trhu využili nekonvenční podnikatelé, kteří začínají vesmír zaplavovat malými a relativně levnými satelity. Díky těm je prostor na oběžné dráze Země přístupný i menším soukromým firmám.
Oběžné dráhy kolem Země
|
Možnost získat relativně levně každodenní snímky Země z různých úhlů vyvolala u mnoha zákazníků nadšení. Firmy jsou za denní aktualizace průmyslových, zemědělských či jiných údajů ochotny zaplatit nemalé peníze.
Vesmírné fotky na prodej
Své o tom ví například společnost Planet Labs, kterou založili tři bývalí inženýři z NASA - Will Marshall, Robbie Schingler, Chris Boshuizen. Ti od roku 2010 vysílají na nízkou oběžnou dráhu Země do výšky 450 kilometrů malé družice o velikosti 10x10x10 s názvem CubeSats, jejichž životnost není delší než 3 roky.
Za přístup k aktuálním snímkům jim miliony dolarů ročně platí například mexická vláda, německé kosmické agentury i zemědělské korporace jako Monsanto, Wilbuer-Ellis nebo Bayer Crop Science.
Právě aktuálnost snímků je zde klíčová. Jedním z cílů Planet Labs je pořizovat každý den nové fotky, které uživatelům umožňují porovnávat vývoj v čase, což například snímky z aplikace Google Earth neumí, protože jsou často měsíce nebo roky staré.
Planet Labs dává příležitost i neziskovým organizacím a studentům, kteří mají přístup ke snímkům zdarma. Příkladem jsou třeba organizace, které bojují proti odlesňování či monitorují polární tání ledového příkrovu a zajišťují takové pomyslné „denní účetnictví stavu Země“, jehož cílem je podnítit lidi, aby se k ní chovali zodpovědněji.
Největší překážkou je podle Planet Labs vypuštění družice na oběžnou dráhu. Problém inspiroval novozélandskou startupovou společnost Rocket Lab, v čele s Peterem Beckem, která se zaměřila na přepravu mini satelitů do vesmíru (více o něm čtěte zde).
Nový Zéland je pro rakety ideální, říká muž, který demokratizuje vesmír |
Peter Beck plánuje přepravovat do vesmíru nové mini družice každé tři dny. Časté a cenově dostupné lety podle něj umožní rozvoj segmentu malých satelitů, které dosud musely být z finančních důvodů vynášeny na oběžnou dráhu spolu s jiným nákladem. To by mohlo velmi rychle zvýšit počet družic na oběžné dráze Země, kterých Úřad OSN pro vesmírné záležitosti v loňském roce napočítal 4 256.
Česká družice ze Šríharikoty
Svoji družici po 14 letech vyslalo na nízkou oběžnou dráhu i Česko. První technologická nanodružice VZLUSAT-1 byla odpálena letos 23. června z indického kosmodromu na ostrově Šríharikota (více o tom čtěte zde).
Česko má po 21 letech funkční družici. Poslechněte si, jak pípá |
Jejím úkolem je měřit složení zbytkové atmosféry a otestovat funkčnost několika přístrojů českých průmyslových firem v kosmickém prostředí. Společně s ní bylo do vesmíru vysláno 29 nanosatelitů ze 14 zemí.
„Konkurenční prostředí ve vesmírném průmyslu integruje vesmírnou a pozemskou ekonomiku, což povede k rozkvětu činností, které budou směřovat k cestě na Mars nebo ke kolonizaci jiných světů. Ty se díky tomu stanou mnohem uvěřitelnější a cenově dostupnější,“ předpovídá jeden z investorů Planet Labs Steve Jurvetson.
