Vědci na základě své práce v patnácti objektech solárních elektráren v Británii zaznamenali přibližně 1 400 různých opylovačů z více než 30 druhů hmyzu, včetně téměř 900 motýlů, více než 170 pestřenek, 160 čmeláků, ale také můr a včel medonosných. Nejčastěji pozorovaným druhem byl motýl okáč luční. Čmeláci se například vyskytovali ve dvou třetinách solárních elektráren, zatímco motýl okáč poháňkový, prioritní druh z hlediska biodiverzity, byl pozorován ve třech solárních parcích. Informaci přinesl deník The Guardian.
Terénní data data získaná opakovaným průzkumem ukázala, že pro to, aby se fotovoltaické provozy mohly stát přínosem pro opylovače, jsou rozhodující dva zásadní faktory: kvetoucí rostliny dostupné hmyzu a vlastnosti okolní krajiny. Dostupnost větší rozmanitosti druhů kvetoucích rostlin pro hmyz byla klíčovým faktorem pro zvýšení početnosti a biodiverzity opylovačů v solárních parcích. V parcích s větší rozmanitostí kvetoucích rostlin se zvýšil počet čmeláků i motýlů.
Záleží na rozmanitosti
Studie rovněž prokázala, že počet dostupných kvetoucích rostlin je pro opylovače méně důležitý než rozmanitost kvetoucích druhů, na nichž mohou hledat potravu. Rozhodujícím faktorem byla také okolní krajina. Zdá se, že opylovačům nejvíce prospívají solární parky spravované s ohledem na biologickou rozmanitost, které se nacházejí v nesouvislé krajině s menším počtem prvků, jako jsou například živé ploty. Podle vědců je to proto, že tento opylovačů je více závislý na potravních zdrojích, které solární parky nabízejí, než v případě solárních parků umístěných v krajině s větším množstvím potravy a stanovišť.
Dřív byla louka s 50 druhy motýlů chudá. Dnes jsme rádi za pět, říká odborník |
„Takzvaní solární opylovači se mohou do budoucna těšit na to, že se jim bude dařit,“ soudí Hollie Blaydesová z lancasterské univerzity a také hlavní autorka studie. Podle ní počet opylujícího hmyzu, jako jsou včely nebo motýli, v posledních letech dramaticky klesá a je třeba obnovit více zdrojů pro tyto druhy v krajině. Jednou z možných variant je využití právě lokalit, jako jsou solární parky. Dosud však chyběly empirické důkazy o tom, jak a které solární parky by mohly hmyzí opylovače nejlépe podpořit.
„Ukázali jsme, že díky rozhodnutím, jako je výsadba různých kvetoucích rostlin, mohou solární parky podporovat hmyzí opylovače a také tato společenstva mohou být poměrně rozmanitá a bohatá. Zejména v těch krajinách, kde je málo živých plotů a divokých květin, na nichž by opylovači byli závislí,“ uzavřela podle The Guardianu profesorka Alona Armstrongová, rovněž z lancasterské univerzity.
