Stát se snaží proti nežádoucímu vývoji bojovat dotacemi. „Součástí povinností zemědělců pro splnění dotačních podmínek je ponechání části pozemků jako neprodukčních, což se dá splnit různými způsoby – mnoho zemědělců to řeší trávou na orné půdě, což má environmentální přínos vcelku minimální, ale někteří se rozhodli pro daleko pracnější, ale také přínosnější řešení – nektarodárný úhor s rostlinami kvetoucími a vhodnými pro hmyz,“ uvedla Asociace soukromého zemědělství ČR.
Ovšem jiný státní předpis říká, že do konce srpna musí být tento úhor posekán, zmulčován, nebo spasen. „Jenže ouha – ty rostliny právě nyní kvetou, a protože vše ostatní kolem na polích je již více méně sklizeno a v přírodě toho kvete velmi málo, jedná se často o jediný zdroj obživy pro hmyz,“ stěžuje si na legislativu asociace.
Zemědělce čeká papírování navíc. Budou muset prokázat, že jsou aktivní |
Na konci srpna proto asociace požádala ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) aby podmínku odstranil. Ten během tohoto měsíce odpověděl, že se na změně pracuje, ale bude chvilku trvat.
Farmáři nicméně na nesmyslnost nařízení nepoukázali poprvé. „Asociace, ale i další organizace upozorňovaly již v minulém roce v rámci připomínek k nastavení podmínek zemědělské politiky na tyto i další problémy a nelogičnosti,“ dodává vedení asociace.
Mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý MF DNES řekl, že se podmínky průběžně vyhodnocují a že bude snaha, aby k posílení biodiverzity došlo. „Vzhledem k délce legislativního procesu v případě nařízení vlády bude třeba, a to až do nabytí účinnosti připravovaných novel nařízení vlády, případná zjištění posoudit s ohledem na individuální situaci a zejména ve vazbě na cíle a závazky Strategického plánu,“ sdělil.
Jinými slovy, Státní zemědělský intervenční fond by při monitorování ploch satelity neměl řešit neposekaný úhor příliš horlivě. Ministr následně asociaci napsal, že environmentální přínosy jsou důležitější než jiné administrativní aspekty evropského zemědělského plánu.
Povinné úhory nebo jiné neprodukční plochy na orné půdě jsou novinkou letošního roku, kdy začala platit nové evropské dotační období. Podle předpisů musí být buď na čtyřech procentech půdy, nebo musí zemědělec vysadit sedm procent meziplodin a plodin vázajících dusík, z čehož tři procentní body budou úhory nebo ochranné pásy.
Rozšiřování neprodukčních ploch některým zemědělcům vadí, vymezila se proti němu třeba Agrární komora ČR. Ta v létě vypočítala, že pokud ubyde 3,5 procenta zemědělské plochy, sklidí se o zhruba 62 tisíc tun pšenice méně a na trh se dostane o 48 tisíc tun méně mouky. „Takové množství mouky se upotřebí – pro ilustraci – k výrobě zhruba 160 milionů běžných, jednokilogramových bochníků chleba,“ dodala organizace.
Zemědělci, kteří nežádali o takzvané ekoplatby, mohli využít výjimku Evropské komise kvůli válce na Ukrajině a rostoucím cenám hnojiv, pohonných hmot nebo krmiv. Ta by jim umožnila, aby úhory a jiné neprodukční plochy pro ně byly povinné až od příštího roku. O ekoplatby ale nechtěly přijít zhruba dvě třetiny zemědělských podniků, takže výjimku nevyužily.
