„Byl jsem naštvaný, že se zmenšovaly a zmenšovaly,“ uvedl Masayuki Iwasu, který dnes sleduje ceny asi 400 druhů zboží a služeb. Převážná část jeho webu je věnována takzvané „smrskflaci“. Jde o známý trik výrobců, při kterém zmenšují balení, avšak jeho cena zůstává stejná.
Japonsko na příliš velké zdražování není zvyklé, ceny se tam v posledních dvou desetiletích příliš neměnily. Právě proto je podle Iwasy obtížné pro výrobce zvyšovat ceny a smršťování je jakýmsi opatřením poslední instance. „Ale v podstatě je to záludné a vadí mi to,“ uvedl Masayuki Iwasa pro agenturu Reuters.
Pětačtyřicetiletý doručovatel, který se částečně věnuje i obchodování s akciemi, tak patří mezi jednoho z nejpečlivějších „kronikářů“, kteří tento trend sledují.
Vzhledem k tomu, že spotřebitelské ceny a mzdy se v posledních dvou desetiletích téměř nepohnuly, společnosti se zdráhaly zvyšovat ceny kvůli strachu ze ztráty zákazníků, píše agentura Reuters.
Specifické Japonsko
Právě Japonsko je v kontextu ostatních států světa velmi specifické. V posledních třiceti letech je pro tuto zemi charakteristický velmi slabý hospodářský růst i nízká inflace. Některá období byla v posledních letech dokonce deflační a ceny se tu tak v průběhu času i mírně snižovaly.
Míra inflace v Japonsku v průběhu let 2004-2020 | foto: statista.com, iDNES.cz
Míra inflace v České republice v průběhu let 2004-2020 | foto: ČSÚ, iDNES.cz
I japonské firmy však v poslední době pociťují zvyšující se náklady na suroviny, s čímž se budou muset vypořádat. Nedávný průzkum agentury Reuters ukázal, že pouhých 14 procent japonských firem přeneslo vyšší náklady na zákazníky. Dalších 40 procent to podle průzkumu plánuje.
Desetiletí se tam ceny nehýbaly. Inflace zasáhla i Japonsko, zdraží káva i maso |
„S rostoucími cenami surovin by výrobci potravin chtěli zvýšit ceny, ale je pro ně obtížné to udělat,“ řekl Tsutomu Watanabe, profesor ekonomie z Tokijské univerzity.
Jak dodal, podle něj se bude mnoho společností od přímého zvýšení cen odklánět, stejně jako tomu bylo v roce 2008, kdy došlo k nárůstu cen komodit nebo v letech 2013-2014, kdy prudce oslabil japonský jen, a tak právě smrkflace byla jedním z mála způsobů, jak ochránit marže.
Příkladů je mnoho
Masayuki Iwasa sleduje změny cen a gramáže poctivě, příkladů eviduje mnoho. V roce 2008 se objevilo v jednom balení japonských sušenek za 150 jenů 14 sušenek namísto předešlých 16 kusů. Později se jednotlivé cukrovinky zmenšily, takže hmotnost balení se snížila na zhruba 110 gramů z předchozích 122,5.
Společnost Kameda Seika vyrábějící japonské krekry letos snížila obsah jednoho z balení o pět procent, následně za to byla veřejností kritizována. Podle mluvčího společnosti vzhledem k rostoucím nákladům na komodity již nebylo možné omezit náklady jinde.
Výrobce bramborových lupínků Calbee se chystá snížit obsah některých balení během příštího měsíce také asi o pět procent. Kromě toho zdraží více než desítku výrobků až o desetinu. „Obdrželi jsme více negativní zpětné vazby kvůli smrskflaci než ohledně navýšení cen,“ uvedl mluvčí společnosti.
