Futuristickými pavilony se tu prezentuje více než polovina zemí světa. Nechybějí ani malé ostrovy v Tichomoří, na dlouhém výčtu zemí ale překvapivě nenajdete třeba Island.
Hlavní moto Všeobecné světové výstavy Expo 2020, které se kvůli pandemii o rok odsunulo, zní Udržitelnost, mobilita a příležitost. Každý ze tří lístků výstavní plochy pak odpovídá jednomu slovu mota.
Český pavilon se nachází v zeleném lístku „udržitelnosti“, hned vedle hlavního vchodu areálu. Skleněné baňky v hlavní expozici umístěné v přízemí připomínají futuristickou fontánu, jde ovšem o důmyslný systém S.A.W.E.R, který ze vzduchu za pomoci solární energie vyrábí vodu.
V poschodí návštěvníci mají možnost přesunout se virtuálně do Česka. Díky expozici Czech Tourismu se člověk po nasazení VR brýlí ocitne v bazénu v Mariánských Lázních, na moravské vinici nebo na skalách v Českém ráji.
Ve vedlejší místnosti si na 3D tiskárně společnosti Průša Research může návštěvník vytisknout vlastní sněhovou vločku. Centrálním exponátem je pak největší leštěná skleněná socha na světě od Vlastimila Beránka s názvem Venus.
„Národní expozice je pohledem do budoucnosti. Platí to o energetických inovacích, o svobodě, kterou nabízí 3D tisk, o vizionářském výtvarném umění. Kontrapunktem k původním českým technologiím je důraz na ochranu přírodních zdrojů a na odpovědnost za budoucnost celého světa,“ říká Jiří František Potužník, generální komisař účasti České republiky na dubajském Expo.
V přízemí naproti systému S.A.W.E.R. se navíc každý může občerstvit v typicky české restauraci. Ceny jsou zde ovšem dost našponované. Za malé plzeňské pivo zaplatí návštěvník 300 korun, za svíčkovou téměř tisícovku.
Hned vedle české expozice zaujme singapurský pavilon pokrytý rostlinami v malých květináčích. Projít vstupem však může jen návštěvník, který nemá zvýšenou teplotu. Takto přísnou kontrolu coby připomínku pandemie aplikuje Singapur v Dubaji jako jediný vystavovatel.
Uvnitř to vypadá jako v botanické zahradě. Od průvodců se návštěvník dozvídá, že zde roste 1 770 rostlin a mezi nimi je na 50 druhů orchidejí. Pavilon Singapuru nabízí pohled na to, jak může vypadat město v přírodě fungující s pomocí inteligentních a udržitelných řešení.
Singapurský zelený pavilon přilákal mnoho návštěvníků.
„Na střeše máme solární panely, které vyrábějí dostatek elektrické energie, abychom mohli svítit, ale i ovládat zavlažování rostlin. Vodu čerpáme ze studny, kterou jsme vyvrtali pod pavilonem,“ doplňuje informace o pavilonu průvodkyně Rachel.
V zeleném lístku stojí za návštěvu rovněž pavilon Nového Zélandu. Ostrovní země vsadila na vodopády a všudypřítomné nápisy I AM, především ale inspiraci nádobami waka taonga, které vyráběli Maorové, původní obyvatelé Nového Zélandu.
Projekce představuje původní obyvatele, tradiční maorský bojový tanec Haka i to, jak země uchovává starobylé tradice navzdory moderním technologiím.
Čínské auto plave i létá
Dvě architektonicky nejzajímavější stavby stojí v oranžovém lístku „příležitosti“. Čínský pavilon ve tvaru lampionu patří s rozlohou 4 636 metrů čtverečních k největším z celého Expa. Vnitřní expozice je ovšem mírně rozpačitá.
Hlavní „hvězdou“ je multifunkční automobil, který by podle čínské automobilky SAIC Motor mohl sloužit jako ponorka nebo vrtulník. Na stěnách visí dětské kresby, na kterých jsou roboti. Na rozdíl od ostatních pavilonů jsou nicméně čínské exponáty za páskou, takže si je člověk nemůže osahat.
Výuka čínského jazyka.
Probíhá zde také výuka čínštiny. Bezchybně zopakovat čínské věty není jednoduché, navíc když výslovnost bez kompromisů opravuje virtuální učitel.
Poblíž čínského pavilonu stojí 38 bílých kuželů připomínajících větrné věže typické pro arabskou architekturu. Nejedná se nicméně o pavilon některé z arabských zemí, nýbrž Rakouska. „Kužely různých výšek umožňují neustálé proudění vzduchu a díky němu teplotní rovnováhu. Nepotřebujeme žádnou klimatizaci, i když je venku 38 stupňů,“ vysvětluje architekturu pavilonu průvodkyně Anna-Lena.
Vnitřní stěny pavilonu zdobí jeskynní malby. Nelze však přehlédnout vytesaný piktogram nosu, představující jeden z pěti lidských smyslů. „Cítím vůni dřeva,“ potvrzuje návštěvník, který právě vstoupil do jednoho z kuželů.
Obrazec dlaně se srdcem v další místnosti představuje hmat. Zde se dá pomocí frekvence vlastního srdečního tepu rozkmitat křivka podobná EKG. Pak přijde na řadu zrak, sluch i chuť. Rakousko tím chce prý ukázat, že lidské smysly se vzájemně propojují v současném, ale i budoucím světě.
Představy o budoucnosti
V modrém lístku „mobility“ najdete třeba pavilon Ruska. „Pětiminutová projekce vás vezme do minulosti a blízké budoucnosti,“ je slyšet v úvodu. Ústředním bodem výstavy jsou multimediální show a obří kinetická socha mozku. Obrovská síť nervových buněk a jejich spojení připomíná moderní komunikační síť.
O kousek dál zaujmou zakřivené linie, které převládají v architektonickém návrhu peruánského pavilonu. Mají evokovat cestu, kterou Peru ušlo během své existence.
Peruánské spojení tradic a moderních technologií.
„Některé detaily, například fasáda našeho pavilonu, zdůrazňují dlouhodobé spojení Peruánců s tkalcovstvím,“ vysvětluje průvodce Cesar Vasquez. Třípatrový pavilon je živým představením Peru se všemi krásami flory a fauny, které jihoamerická země nabízí.
Na světové výstavě se ale neprezentují pouze státy. Pavilony mají i partneři, jako je Canon, L’Oréal, Mastercard nebo Emirates. Letecká společnost třeba ukazuje své představy o budoucnosti létání. „Za padesát let bychom se mohli proletět letadlem bez pilota,“ sděluje letuška Ilona, zatímco nasazuje VR brýle jednomu z návštěvníků. A to vše za 95 dirhamů neboli 570 korun vstupného.
