Komise také navrhla možnost, aby unijní státy společně nakupovaly plyn do strategických zásob. Měly by tak předejít jeho nedostatku, stejně jako rychlému růstu cen.
Unijní exekutiva se v rámci strategie nazvané Zelená dohoda pro Evropu snaží nasměrovat sedmadvacítku členských zemí ke splnění klimatických cílů, na kterých se lídři států dohodli loni.
Do konce desetiletí by podle nich unie chtěla omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990, do poloviny století pak neprodukovat emise žádné, anebo je vyvážit například technologickými opatřeními.
Komise se v návrzích zaměřila na trh s plynem, který v současnosti tvoří zhruba čtvrtinu celkové spotřeby energie v EU. Zatímco dnes představuje 95 procent všech plynných energetických zdrojů zemní plyn, do poloviny století by to podle komise měla být výrazná menšina. Země by měly přejít na využívání ekologicky vyráběného vodíku či bioplynů, což má usnadnit mimo jiné finanční podpora jejich produkce a distribuce.
Čeká nás dlouhý a bolestivý proces, říká k zeleným ambicím EU analytik |
„Klíčovým prvkem tohoto přechodu je vytvoření konkurenceschopného vodíkového trhu s odpovídající infrastrukturou,“ prohlásila ve středu eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová.
Změny pocítí i stavitelé
Kromě producentů a distributorů plynu se nová pravidla dotknou i stavebních firem či majitelů budov. Státy by do roku 2025 měly sjednotit hodnocení energetické efektivity staveb na škále od A do G. Do roku 2030 pak bude muset nejhůře hodnocených 15 procent budov z kategorie G dosáhnout vyšší kategorie F.
Členské země budou muset pravidelně aktualizovat své plány na renovaci budov podle ekologických kritérií. Plány mají obsahovat i strategii, jak „postupně opustit vytápění a chlazení budov fosilními palivy nejpozději do roku 2040“. Kvůli tomu nemají státy od roku 2027 poskytovat lidem dotace na plynové kotle.
O návrzích budou v příštím roce, tedy i za českého předsednictví EU, vyjednávat členské státy s Evropským parlamentem. Vzhledem k různému postoji zemí obávajících se možného dopadu ekologických opatření na ekonomiku se finální podoba pravidel může změnit.
Babiš s Bruselem nesouhlasí
Z českých řad však zaznívá, že plány EU nejsou vítány. Například premiér v demisi Andrej Babiš návrhy Evropské komise ohledně vytápění budov plynem kritizoval a snahu ukončit vytápění fosilními palivy do roku 2040 označil za nesmysl.
„Ukončení vytápění plynem je další nesmysl, se kterým zásadně nesouhlasíme,“ uvedl s tím, že doufá, že záměr nebude mít podporu na čtvrtečním jednání Evropské rady, před kterým ve středu přiletěl do Bruselu.
„Je to jenom další návrh, který by podle mého názoru dopadl dramaticky na celou ekonomiku Evropské unie,“ dodal po příletu do belgické metropole o souboru opatření, který dnes představila EK. Možnost společných nákupů plynu do strategických zásob však nicméně podporuje.
DOKUMENT: Budovy bez emisí, místo zemního plynu vodík i společné nákupy, navrhuje BruselPřinášíme výběr z ekologických návrhů týkajících se energetiky, plynu a budov, které dnes zveřejnila Evropská komise. Aby vstoupily v platnost, musí je schválit členské státy a Evropský parlament. Konec vytápění fosilním plynem Komise navrhla, aby státy připravily plány na postupné ukončení vytápění a chlazení budov pomocí fosilních paliv nejpozději do roku 2040. Unijní země dostanou možnost motivovat vlastníky domů k výměně například zvýhodněnými půjčkami, na druhé straně budou moci zavést zákony úplně zakazující používání fosilních paliv v budovách. Státy budou moci využívat nový unijní fond naplněný penězi z prodeje emisních povolenek. Žádné peníze na plynové kotle Členské státy EU se mají podle návrhu soustředit na finanční podporu domácností, které by náklady na změnu vytápění mohly existenčně ohrozit. Naopak od roku 2027 by země neměly dotovat instalaci nových plynových kotlů, což v současnosti hojně využívají například Češi. Nové budovy jen bez emisí Od roku 2030 nebudou smět nové budovy v EU produkovat žádné emise skleníkových plynů. U veřejných budov se tento požadavek vztahuje už k roku 2027. Investoři proto budou muset zajistit jejich co nejnižší energetickou náročnost a napájet budovy z obnovitelných zdrojů. Státy budou muset do roku 2025 sjednotit hodnocení energetické náročnosti budov na škále od A do G. Nejpozději dva roky poté se bude muset 15 procent energeticky nejnáročnějších budov z kategorie G renovovat, aby splnily alespoň požadavky kategorie F. U obytných domů komise navrhla pro tyto renovace nejzazší termín 2030. Plyn v energetice Komise počítá s tím, že do poloviny století výrazně vzroste podíl vodíku z obnovitelných zdrojů a bioplynů na výrobě energie či tepla. Zatímco v současnosti tvoří 95 procent veškerých plynných zdrojů v EU fosilní zemní plyn, do roku 2050 se má poměr změnit tak, aby nízkouhlíkové plyny měly "velmi významný podíl" na tomto mixu. Dlouhodobé kontrakty na nákupy fosilního zemního plynu by podle komise měly sahat nejdále do roku 2049. Společné nákupy plynu Unijní exekutiva zároveň v rámci aktuální snahy omezit růst cen energií navrhla možnost, aby státy společně nakupovaly zemní plyn a vytvářely strategické rezervy použitelné v případě krize. Omezení emisí metanu Návrh má výrazně omezit také objem metanu vypouštěného do ovzduší. Do roku 2030 mají klesnout emise metanu z plynu, ropy či uhlí o 80 procent. Komise chce zavést pro ropné či plynárenské firmy povinnost pravidelně kontrolovat rozvody a bránit únikům metanu. Zdroj: ČTK |
