Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvZákaz prodeje aut se spalovacími motory je součástí balíčku Evropské komise s názvem Fit for 55, který má zařídit, aby byl starý kontinent do poloviny století uhlíkově neutrální. „Je to globální trend, v roce 2035 mají skončit i v Číně, Indie má dokonce naplánovaný konec v roce 2030,“ uvedl Jungwirth, který vede klimatický tým v Asociaci pro mezinárodní otázky.
Celý záznam Rozstřelu v podcastu:
Fotogalerie |
„Unijní země teď čeká dlouhý a bolestivý legislativní proces. Výrazně to pocítí i Česko, jelikož bude mít předsednictví v roce 2022, což bude horké období zavádění nových opatření,“ dodal analytik.
Evropská komise podle něj hledá způsoby, jak změny kompenzovat jak lidem, tak firmám. „V rámci balíčku má vzniknout například nový fond výnosů z emisních povolenek, který by měl dotovat negativní sociální dopady,“ řekl Jungwirth.
Ke snížení negativních dopadů dopravy na životní prostředí by pomohla i vyšší míra využívání hromadné dopravy. „Rozšíření příměstské železnice či autobusů je ve velké míře financováno z evropských peněz. Do roku 2035 by se v Česku mohly významně rozvinout elektrifikované železnice napájené z obnovitelných zdrojů,“ míní Jungwirth.
Co je zelené a co ne
Politická vůle k tomuto řešení je podle něj zatím na úrovni jednotlivých měst. „Na národní úrovni je to spíš snaha utratit evropské peníze co nejrychleji a co nejefektivněji,“ řekl.
Zelená řešení jsou zásadním tématem i při rozdělování peněz z mimořádného fondu Evropské unie, z nějž má Česko získat 180 miliard korun na obnovu ekonomiky po koronavirové krizi. Detaily čerpání probírá premiér Andrej Babiš s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou během její pondělní návštěvy Česka.
„Všechny státy musely stanovit, že aspoň 37 procent peněz má jít na zelená opatření. Česká vláda tvrdí, že jsme na 40 procentech, ale nám vyšlo jinou metodologií 25. Takže je otázka, kolik z toho, co česká vláda tvrdí, že je zelené, je skutečně zelené,“ uvedl Jungwirth. Problematické jsou v tomto ohledu například výměny kotlů na uhlí za kotle na plyn.
Spotřebitelé podle něj ekologické změny určitě pocítí. „Aby byly návrhy úspěšné, musejí být podpořené sociálními opatřeními, jako byla v Česku Nová zelená úsporám. Lidé musejí mít pocit, že je v tom stát a EU nenechá,“ řekl.
Tomáš JungwirthJe analytikem Výzkumného centra AMO, kde vede klimatický tým. Zabývá se výzvami spojenými se změnou klimatu, migrací a uprchlictvím, a také sleduje dění ve státech západního Balkánu. Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, následně studoval demokracii a lidská práva na univerzitách v Bologni a Sarajevu. Naposledy strávil půl roku na stipendijním pobytu na Evropském univerzitním institutu ve Florencii, kde se intenzivně věnoval problematice klimatické mitigace a adaptace v mezinárodních souvislostech. Působí také v Centru pro dopravu a energetiku. V minulosti pracoval jako Policy officer v Migračním konsorciu, jako analytik v politické straně, manažer volebních kampaní nebo učitel na gymnáziu. |