Dark stores jsou distribuční centra pro superrychlé dodávky potravin či dalšího zboží. Mnoho různých firem, povětšinou agilních startupů, jejich prostory někdy využívá i pro výdej zboží zákazníkům. Rozmach těchto provozoven ale stále více dráždí lidi, kteří v centrech měst bydlí.
Stěžují si nejen na hluk zásobovacích vozů, ale také na zvýšený provoz elektrokol či koloběžek kurýrů ucpávajících jejich ulice. Úřady velkých měst nyní bojují s těžkým rozhodnutím, zda tyto provozovny specifikovat jako obchody, anebo jako průmyslová zařízení, píše agentura Bloomberg.
Asi nejdále v této bitvě zatím došla Paříž. Francouzský nejvyšší správní soud nedávno rozhodl, že dark stores jsou sklady, a umožnil tak městu na Seině i dalším vykázat tyto provozovny za hranice obytných zón.
„Vítězství!“ napsal na Twitteru náměstek primátora pro městské plánování Emmanuel Grégoire. „Těchto strašáků se konečně zbavíme,“ dodal. Nezačnou-li další města tento trend regulovat, stále se zvyšující poptávka lidí po co nejrychlejším nákupu urychlí podle mnohých rozpad komunitního života.
Pohodlí, které změní města
Francouzská kauza jen potvrzuje, jak velký problém dark stores v aglomeracích měst v současnosti je. A to nejen ve Francii. I ve městech po celých Spojených státech se sklady pomalu šíří, financují je startupy neznámých jmen jako Getir, Gopuff, Jokr a Gorillas. Tiše pohlcují maloobchodní prostory, na které byli zákazníci zvyklí z dřívějška. Jen v New York City v současné době soupeří o podíl na trhu hned sedm takových služeb. Od července začaly okupovat desítky výloh a v souladu s plány na expanzi počítají s dalšími stovkami provozoven.
Online nakupování bude ještě snazší. Na český trh vstupují dva velcí hráči |
„Doručování do patnácti minut nadobro změnilo způsob nakupování,“ říká Zachary Dennett ze společnosti Jokr. Noví zákazníci podle něj nejprve službu vyzkoušejí, protože zapomněli třeba koupit nějakou ingredienci. Druhý den už online pořizují celý nákup. „Nedivil bych se, kdyby zákazníci přestali nosit kalhoty, směje se Dennett.
Výlohy zející prázdnotou
Online obchod a dodávky až do bytů logicky snižují potřebu kamenných prodejen. Maloobchodníci, kteří tuto smršť zažívají, musí přijímat nové taktiky, jak nalákat zákazníky. Buď je to je zážitkový maloobchod, anebo vlastní zásilkové služby. Covid-19 tento trend jen urychlil. Poptávka po nákupním pohodlí je zdánlivě bezedná, žádné město však zatím nenašlo způsob, jak vyvážit krátkodobý přínos osobního pohodlí zákazníků s dlouhodobými vlivy nových nákupních zvyklostí na život ve městě nebo sociální interakce jeho obyvatel.
Zatímco americká města trápila spousta zavřených obchodů už před pandemií, nástup dark storů tento nedostatek městské struktury ještě umocnil. Tím, že se služby přesunuly z místa prodeje z ulice na práh jejich domů, narušil se ruch, který byl pro města typický.
Část e-shopů skončí, část bude na prodej, tvrdí šéf e-mailingové platformy |
Po desetiletí architekti navrhovali zónování maloobchodních prodejen na úrovni ulic, aby oživili veřejná prostranství. Tato místa měla sloužit k osobnímu předávání zboží či služeb. Jak ale ukazuje rozmach online obchodu, na otázku, co architektonicky definuje maloobchod, není teď už tak snadné odpovědět.
Vhodným prvním krokem pro města by mohlo být výrazné zjednodušení procesu schvalování maloobchodních prodejen. Krok by přiměl lidi chodit do obchodů a zároveň by podpořil činnost malých podniků. Příkladem by mohl být singapurský plán na revitalizaci historické hlavní ulice Orchard Road. Ten motivuje pronajímatele a developery k přeměně stárnoucích nemovitostí v centrální obchodní čtvrti na širší škálu využití od bydlení a hotely až po kulturní a vzdělávací centra. Cíl singapurského plánu je spíše záplatovat městskou strukturu než do ní přidělávat další díry.
Co všechno vlastně potřebujeme?
Ekonomika založená na dodávkách až do domu také zahltí již tak zatíženou dopravní infrastrukturu. Přeplní ulice a chodníky mopedy, koloběžkami, koly a roboty. I to zhoršuje již existující problém přeplněných ulic.
Vzestup dark stores má vliv i na třídní rozvrstvení společnosti. Ekonomika dodávek totiž komodifikuje naše sousedy v kurýry, kteří jsou tu k službám na zavolání jiným. „Buď vám život umožňuje poroučet jiným z pohodlí domova nebo kanceláře, anebo vám někdo říká, kde máte být do 15 až 60 minut,“ popisuje toto nové třídní rozdělení konzultant a investor v oblasti elektronického obchodu Web Smith.
Indové si užívají online nákupy potravin, kurýři jezdí doslova o život |
Navzdory rostoucím bolestem nové ekonomiky je téměř jisté, že budoucnost měst musí nový systém obchodu akceptovat. Raketově rostoucí trh s těmito službami odráží, jak moc je pro jejich obyvatele přínosný. Stejně jako revoluce v home officech i tento způsob nákupů je něčím, co jej činí atraktivnějším pro ty, kteří si to mohou dovolit. Možná je ale lepší mít „patnáctiminutové město“ bez života, které může nabídnout lidem doručování čehokoli, než mít tisíce obyvatel, pro něž sociální interakce znamená, že si na předměstí dojedou do obchodního na nákup autem.
Města musí začít vážně přemýšlet o tom, jak osobní preference obyvatel a podnikatelů neúmyslně proměňují naše města a komunity. Úkolem správ by nyní mělo být udržovat tyto dvě složky v rovnováze. Možná pokaždé nekoupíme všechno, co chceme, ale pohodlí přece bylo vždycky smyslem života ve městě. Tohle místo toho dnes nabízí tolik, že jsme ani netušili, co všechno potřebujeme, uzavírá Bloomerg.
