Palladium. Ilustrační foto.

Palladium. Ilustrační foto. | foto: Tomáš Lysoněk, MF DNES

Obchodní centra vzkvétají. Nejvíce obchodů je s módou a potravinami

  • 7
Návštěvnost regionálních obchodních center loni meziročně vzrostla čtvrtinu a také jejich obraty meziročně stouply o více než třicet procent, ukazuje analýza Shopping Centre Index, kterou doplňují dva průzkumy zaměřené na vývoj zákaznického chování a očekávání na straně maloobchodníků.

Přestože začátkem loňského roku působila na český maloobchodní trh ještě doznívající protipandemická opatření, očekával se brzký návrat k normálu. Ovšem válečný konflikt na Ukrajině zásadně ovlivnil další ekonomický vývoj, a to především v zemích střední Evropy včetně tuzemska. Na rychlý nárůst cen (inflace v Česku se meziročně zvýšila o 15,1 procent) a nákladů na energie reagovala dalším poklesem již oslabená důvěra zákazníků, ukazuje analýza realitní společnosti CBRE.

Když nákupní centrum voní, může to být trik. Vábí zákazníky k utrácení

Podle analýzy se struktura nákupních center a rozložení jednotlivých maloobchodních sektorů po pandemii nezměnila. Celkové ploše dominují se čtvrtinovým podílem móda a potraviny, následované specializovaným maloobchodem (řadí se sem například drogerie, lékárny, optiky, knihkupectví či hračkářství) s deseti procenty a kategorií sportu se zhruba osmi procenty.

Z hlediska dynamiky vývoje loni došlo k největšímu meziročnímu nárůstu nájemní plochy v sektoru služeb (+9 procent) a gastronomii (+5 procent). Další významné změny zaznamenala kategorie módy, zejména z pohledu proměny nájemců.

„Na jedné straně proběhlo uzavírání některých obchodů způsobené rušením méně výkonných poboček anebo akvizicí vybraných značek. Na straně druhé řada populárních brandů a diskontních řetězců expandovala,“ komentuje Klára Bejblová, expertka CBRE na průzkum trhu a poradenství v oblasti maloobchodu pro ČR Evropu.

Návštěvnost center roste

Návštěvnost regionálních nákupních center loni meziročně vzrostla o 23,5 procent, avšak v porovnání s hodnotami z předcovidového roku 2019 přesto zaostávala o 11 procent. První kvartál byl ještě poznamenán ochrannými opatřeními, v druhém pak na základě odložené spotřeby a částečně i migrační vlny z Ukrajiny došlo k nárůstu. Do konce roku pak ale návštěvnost nepatrně klesala, a to z důvodu omezování výdajů a snižující se důvěry zákazníků.

„Aktuální průzkum CBRE mezi zákazníky potvrdil, že Češi nejčastěji vyrážejí do obchodních center kvůli nákupu v hypermarketech anebo supermarketech, a to i několikrát týdně,“ popisuje Michaela Šoková, vedoucí retail marketingu v CBRE.

„Za nimi následují obchody s oblečením a restaurace či provozovny rychlého občerstvení a kavárny. Ty jsou důvodem, proč až 13 procent respondentů zavítá do OC alespoň jednou týdně. Obecně vyšší frekvence je patrná u obyvatel Prahy a dalších krajských měst, stejně jako u mladší generace ve věku 18 až 25 let,“ dodává Šoková.

Obchodní centra hlásí vyšší obraty

Průměrná útrata během jedné návštěvy obchodního centra loni dosáhla 268 korun, což představuje meziroční nárůst o 5,9 procenta a téměř čtvrtinové navýšení oproti roku 2019.

Obraty rostly jak meziročně (+31,5 procenta), tak i v porovnání s předpandemickým rokem 2019 (+11,1 procenta). Podle analýzy CBRE čtyři z devíti hlavních sektorů zaznamenaly oproti roku 2019 dvouciferný růst. Premiantem byl sektor služeb, který si polepšil o 35 procent. Hlavní podíl na tom měly cestovní kanceláře, které zvýšily své obraty o téměř 90 procent.

Po zásadně omezeném provozu v předchozích dvou letech bylo patrné oživení u kadeřnických a kosmetických salonů, na výši obratů z dob před pandemií však nenavázaly (-3 procenta). Ještě větší úspěch kategorie služeb pak tlumily především obraty obchodů s chovatelskými potřebami (-9 procent), u kterých pozorujeme pokračující redukci prodejů vlivem online nakupování.

Maloobchody ve vleku slev. Mění se trendy nakupování i chování zákazníků

„Druhý největší růst obratů zaznamenal sektor elektroniky, a to u téměř všech konceptů. Specializovaný maloobchod, který měl díky lékárnám, optikám a drogériím nejlepší dynamiku výkonnosti v předchozích dvou letech, i nadále rostl, a to o devatenáct procent. Ke dvoucifernému růstu se navíc vrátil i sektor gastronomie, který ve srovnání s rokem 2019 dosáhl 13procentního zlepšení,“ uvádí Bejblová.

Prestižní sektor módy sice zaznamenal jednoprocentní pokles obratů oproti 2019, nicméně při srovnání s předchozími dvěma roky jde o výrazný posun k lepšímu. K podkategoriím s nejlepší dynamikou patřily móda pro mladé (+9 procent) a pro muže (+12 procent). Naopak obchody specializované na oblečení a doplňky pro ženy, jimž stále více konkurují značky se smíšenou módou nabízející dámské kolekce, měly nejslabší vývoj (-24 procent).

„Obecně pozitivní trend ve zvyšování obratů potvrzují i výsledky našeho květnového průzkumu mezi maloobchodníky. Ty ukazují, že 70 procent retailerů aktuálně dosahuje sto až stodvacetiprocentní úrovně tržeb z roku 2019,“ říká Jan Janáček, vedoucí retail sektoru a oddělení maloobchodních pronájmů v CBRE.

Podle něj však optimismus mírní dlouhodobý nárůst provozních nákladů na straně jedné a obava ze ztráty zákazníka, potažmo jeho snížené kupní síly, na straně druhé.

„I proto stojí za pozornost přístup maloobchodníků ke zvyšování cen. Překvapivé je zjištění, že i přes vyšší inflaci v Česku, zdejší maloobchod s výjimkou potravin zdražoval méně razantně než retaileři v regionu střední a východní Evropy. Konkrétně 42 procent dotázaných značek působících v tuzemsku zvýšilo své ceny v rozmezí od deseti do patnácti procent, zatímco značky v regionu CEE o 15 až 20 procent. Současně necelá čtvrtina zvýšila ceny nad úroveň 20 procent, k čemuž nepřistoupil nikdo z českých respondentů,“ říká Janáček.

Odvrácená tvář online nákupů. Centra měst pustnou kvůli skladům prodejců

A toto rozhodnutí se ukazuje jako správné, protože tuzemský zákazník je na cenu velmi citlivý. „Současné zvyšování cen ovlivňuje nákupní rozhodování 96 procent respondentů. Bez ohledu na pohlaví, věk anebo region je zřejmé, že cena hraje významnou roli. Většina dotazovaných uvedla, že momentálně nejvíce omezuje výdaje v restauracích, rychlém občerstvení či kavárnách (83 procent respondentů) a v kinech (80 procent),“ říká Šoková.

„Růst cen přispívá rovněž ke zvýšenému zájmu o věrnostní programy. Využívá je naprostá většina (93 procent) respondentů, což je o deset procentních bodů více než loni,“ uzavírá Šoková.