Odborné predikce naznačují, že v roce 2028 se Belgie stane třetí nejvíce zadluženou unijní ekonomikou, a to hned po Řecku a Itálii. Země momentálně čelí největšímu deficitu v celé EU, neboť za rok 2024 by měl přesáhnout hranici 5 procent tamního HDP. Země tak dál masivně utrácí nad své možnosti, což se jí ale může vymstít, píše Bloomberg.
Belgie je v letošním roce na cestě k jednomu z nejvyšších rozpočtových deficitů v západní Evropě. Důvodem je mimo jiné i tamní politická nestabilita. Premiér Alexander De Croo má ve svém kabinetu ministry z celkem sedmi politických stran, což poměrně silně komplikuje nalezení shody i kompromisu.
Belgii sráží politická neefektivita
Nepříliš pozitivní belgická éra započala ještě před vypuknutím pandemie nemoci covid-19. Po volbách v roce 2019 totiž trvalo více než 500 dnů, než se povedlo sestavit současný vládní kabinet, který však je v mnoha směrech velmi neefektivní. Vláda sice přišla s návrhy několika reforem i ve vztahu k veřejným financím, nakonec se je ale nepodařilo prosadit a země tak i kvůli tomu dál masivně kupí své dluhové problémy.
Česko za 20 let členství v EU šestkrát splnilo ekonomické podmínky pro euro |
„Sestavení další nové vlády může v Belgii trvat skutečně dlouho a země kvůli tomu bude i dál velmi zranitelná vůči nepokojům na finančním trzích,“ komentuje pro Bloomberg Peter Vanden Houte, ekonom společnosti ING. Poukazuje mimo jiné na to, že podle Mezinárodního měnového fondu se belgické veřejné zadlužení do roku 2029 ještě o 10 procentních bodů zvýší, přičemž už nyní se pohybuje nad hranicí 100 procent.
Země se ale podobně jako jiné evropské ekonomiky potýká s problémy, které se v čase budou nejspíš dál prohlubovat. V prvé řadě se mezi ně řadí vysoké úrokové náklady, které se týkají nakumulovaných dluhů z minulosti, tomu nepřispívá ani současná éra vysokých úrokových sazeb. Belgická populace zároveň rychle stárne a země už několik let bojuje s poměrně slabou hospodářskou produktivitou.
Škrty jsou v Evropě u konce. Strach ze ztráty voličů vede zase k rozhazování |
„Belgii ve střednědobém horizontu kvůli finančním problémům určitě hrozí i snížení ratingu. Země by se tak mohla ještě víc přiblížit nejvíce zadluženým unijním ekonomikám,“ doplňuje ekonom Dario Messi ze společnosti Julius Baer.
Výdaje na obranu jsou stále malé
K tomu se ale přidávají také závazky, na které nesmí Belgie zapomínat. Jde především o rostoucí výdaje v oblasti obrany a řešení klimatické krize. I přes obrovské deficity však Belgie stále neplní závazky, které má Severoatlantické alianci. V roce 2023 vydala na obranu jen 1,1 procenta HDP, což byl druhý nejnižší podíl v NATO. V roce 2024 to nebude příliš odlišné.
Belgii nyní hrozí, že se na ni zaměří i orgány Evropské unie. Odborníci očekávají, že v blízké době přijde další pokárání za neplnění rozpočtové disciplíny a následně by se mohly objevit už i první peněžní pokuty. Zadlužují se sice i další velké ekonomiky, a to včetně Francie nebo Itálie, tamní tempo je ale znatelně pomalejší a drží se pod hranici tří procent tamního HDP. Odborníci ale i přes naléhavost situace dodávají, že snižování vysokých schodků stále v Belgii není příliš aktuálním tématem.
Země skrytých dluhů. Česku se daří, ale tlumí ho podfinancované obory |
„Když se podíváme na volební programy jednotlivých politických stran, ve skutečnosti žádná nemluví přesně o tom, jak přesně by chtěla vysoké deficity snížit,“ dodává analytik Peter Vanden Houte.
Mnozí odborníci se obávají také aktuálních populistických trendů, které se nevyhýbají ani Belgii, kde začíná růst podpora krajně pravicové a protiimigrační strany Vlaams Belang. V aktuálních průzkumech má nyní již více než 25procentní podporu. Někteří představitelé této strany rovněž opakovaně prosazují, aby se od Belgie odtrhl vlámský region na severu.
