Když majitel obchodu s hudebními nosiči v americkém Austinu Joshua LaRue před šestnácti lety začínal svůj byznys, zažívaly svůj slavný comeback vinylové desky. Tehdy skupoval ty z druhé ruky, které následně přeprodával. Brzy se však důležitou součástí jeho podnikání stala i nová vinylová hudební alba.
Netrvalo dlouho a zákazníci se začali dožadovat dalšího formátu: hudebních kazet. Oživení zájmu o ně ho nepřekvapilo. Překvapili ho naopak lidé, kteří je sháněli. „Někteří starší lidé tady kazety nakupují, ale řekl bych, že většinu tvoří mladší ročníky,“ říká podnikatel. Právě pro generaci Z může tento nosič přestavovat něco, s čím se během svého života nesetkali, píše agentura Bloomberg.
Cena je dobrá
Hudební kazety vycházejí levněji než jiné fyzické nosiče. Jejich nižší výrobní náklady se promítají do maloobchodních cen. Nové nahrávky na vinylu často stojí až 35 dolarů (800 Kč), zatímco kazeta poskytuje podobný analogový zážitek za pouhých 10 dolarů (230 Kč). Možná mají nižší kvalitu záznamu, ale nosič je podle mladých hravější a přenosnější.
„Je to opravdu dobrá cena pro mladé lidi, kteří chtějí podpořit svého oblíbeného umělce, ale nechtějí si kupovat vinylovou desku za 30 nebo 40 dolarů,“ říká Shelly Worcelová z hudební distribuční společnosti Secretly Distribution. „Jedním z našich bestsellerů na kazetách v loňském roce byla například indie-rocková písničkářka Phoebe Bridgersová, protože cílí na mladší publikum,“ doplnila.
Generace Zje společný název pro skupinu lidí narozených od poloviny 90. let 20. století do roku 2010. Nejmladší zástupci této generace se narodili během baby-boomu v době světové finanční krize končící kolem roku 2010, následovaní další generací nazvanou Alfa. Generace Z se narodila a vyrůstala po éře studené války a rozpadu Sovětského svazu. Rodiči generace Z jsou typicky zástupci generace X. Zdroj: Wikipedia.org |
Společnost Luminate Data LLC, která sleduje prodeje v americkém hudebním průmyslu, zaznamenala v loňském roce prodej 436 400 kusů kazet. To je přibližně stejně jako v roce 2022. Čísla jsou sice stále daleko od roku 1988, kdy se jich v USA prodalo na 450 milionů, ale proti 81 000 prodaných kusů v roce 2015 je to nárůst. Formát je tak zajímavý i pro podnikatele.
Mezi interprety, kteří se rozhodli prodávat svou hudbu i na audiokazetách, patří například americká zpěvačka Taylor Swiftová. Během prvního týdne prodeje své nové desky v letošním roce se podle webu Billboard prodalo 1,64 milionu fyzických nosičů: 759 500 na CD, 859 000 vinylových LP a asi 21 500 kazet. Hudbu na kazetě prodávají také třeba americká zpěvačka Billie Eilish či raper Kendrick Lamar.
Bubeník anglické hudební skupiny Blur Dave Rowntree na nedávné tiskové konferenci uvedl, že při vydání jejich alba The Ballad of Darren se za první týden prodalo 3 000 kazet, zatímco na Spotify to byly desítky milionů streamů. „Prodeje kazet měly větší dopad na naši pozici v žebříčku,“ zmínil muzikant další z důvodů, proč alba ve fyzické podobě prodávají.
Zrodily se před více než 60 lety
Audiokazety v loňském roce oslavily šedesátiny. Ty první představila nizozemská firma Philips na tradiční výstavě rozhlasové a televizní techniky IFA v Berlíně v roce 1963. Audiokazety původně neměly ambici stát se hudebním nosičem. Firma je vyvinula pro novou řadu svých stolních diktafonů, pro které by magnetofonové pásky známé z kotoučových magnetofonů byly příliš velké.
Technická kvalita záznamu postačovala pro reprodukci mluveného slova, používat tehdejší kazety k poslechu hudby ale bylo nemyslitelné. První alba na audiokazetách proto začala vycházet teprve ve druhé polovině 60. let.
Philips později poskytl licenci na výrobu audiokazet i jiným firmám, díky tomu se počátkem 70. let kvalita nahrávek na kazetách výrazně zlepšila. Zásluhu na tom měla mimo jiné i společnost Dolby Laboratories a její systém potlačující nežádoucí šum. Změnou prošlo také chemické složení magnetického povrchu pásek. Výsledkem byl větší frekvenční rozsah nahrávek i jejich delší životnost.
V roce 1979 společnost Sony představila první walkman a umožnila tak poslouchat hudbu kdykoliv a kdekoliv. Kromě nahraných alb si zákazníci mohli také poprvé koupit prázdné kazety. Majitelé počítačů je využívali k ukládání programů, mnohem častěji však sloužily k pořizování kopií nahrávek nebo k vytváření vlastních hudebních výběrů.
Magnetofonové kazety si samozřejmě našly cestu i do bývalého Československa. U nás je vyráběla společnost Emgeton, která vznikla v roce 1951. Značku vlastnily Filmové laboratoře Barrandov, vyráběly se v závodě v tehdejším Gottwaldově. Ve srovnání s dovozovými, především japonskými značkami však mezi milovníky nahrávané hudby neměly nejlepší renomé.
Prázdné audiokazety se dají v tuzemsku pořídit i nyní. Například Planeo elektro nabízí na svém webu balení pěti kazet značky Maxell za 299 korun, na Alze se dá pořídit balení pěti kazet společnosti Soundmaster za 290 korun.
