Unijní čtvrť v centru hlavního města Belgie se dočká výrazné proměny. Mnoho kancelářských prostor se totiž přemění na bytové jednotky. Belgický stát za celkem 23 budov o 340 tisících metrech čtverečních seskupených kolem ulice Rue de la Loi zaplatí Evropské unii 900 milionů eur, to je v přepočtu zhruba 23 miliard korun, píše agentura Bloomberg.
Zanedbané úřednické budovy aktuálně bude nyní čekat rozsáhlá renovace. Hlavní bruselský architekt před pár dny oficiálně vyzval k překládání konkrétních rekonstrukčních návrhů. Cílem bruselského státu je, aby se z minimálně z 25 procent kapacit staly cenově dostupné nájemní bytové jednotky a asi 5 procent plochy bude sloužit pro potřeby maloobchodu.
Polovina amerických kanceláří stále zeje prázdnotou. Firmy to začínají cítit |
Dlouhodobým belgickým záměrem je, aby se tradiční úřednická čtvrť v příštích letech alespoň částečně přetvořila v oblast, ve které budou žít početné rodiny s dětmi. Nový vizuál této oblasti by tedy měl být příjemný, zelený a měl by skloubit dohromady pracovní i rodinné potřeby. Cílem je, aby se celková renovace povedla do konce roku 2030.
Ideální místo pro rodiny s dětmi?
Nový belgický projekt reaguje na to, že kvůli přítomnosti mnoha evropských institucí se z Bruselu na mnoha místech stalo šedivé a nepříliš přitažlivé místo k žití. Svou práci si v bruselské úřednické čtvrti nyní příliš neužívají ani sami byrokraté. Agentura Bloomberg píše, že po skončení pracovní doby většina z nich prchá rychle domů a nechce v této lokalitě trávit více času, než je nezbytně nutné. Řada úředníků se domnívá, že jde o jednu z nejméně přitažlivých kancelářských čtvrtí v Evropě.
Brno se zbaví jedné ze svých ostud, ruinu obchodního centra nahradí byty |
První výraznější proměny unijní úřednické čtvrti v hlavním městě Belgie se odehrály již v polovině minulého století, kdy se z bohaté obytné čtvrti na východním okraji města postupně stalo silné administrativní centrum s nepříliš ideální pověstí.
Na druhé straně se v lokalitě podařilo zachovat několik velkolepých parků, náměstí i zajímavých secesních budov. Celkový dojem však kazí dlouhé betonové ulice bez stromů a další zeleně. Chybějí například kavárny a zejména během nočních hodin tato lokalita vůbec nežije.
Touha po změně
Pro proměnu kdysi velmi oblíbené části města na administrativní čtvrť se postupem času vžil termín bruselizace. Historicky významné budovy byly nahrazeny překotným rozvojem města bez ohledu na tradici, výšku zástavby i její využití. Během několika let bylo mnoho historických objektů strženo i bez ohledu na jejich architektonickou i historickou hodnotu. Brusel byl během několika mála let protkán rozsáhlými a širokými bulváry, které doplnily tunely i mimoúrovňové křižovatky.
Kancelář si zařídili tak trochu jako byt, mají i vlastní terasu |
Mezi nejvýznamnější zbořené budovy se řadí kupříkladu secesní Lidový dům belgického architekta Victora Horty, který dříve musel ustoupit novému sídlu společnosti IBM.
Řada místních tento trend minulého století kritizuje, a i proto nyní sílí hlasy, které volají po výraznějších změnách. Kromě přeměny několika kancelářských budov aktuálně probíhá také rozsáhlá výsadba stromů nebo stavba cyklostezek. Část obyvatel ale říká, že proměna je i tak několik let zpožděná.
Chcete home office? Ukažte šéfovi byt. Novela zákoníku práce je nedomyšlená |
Mnoho místních hovoří také o tom, že po prodeji se kancelářské prostory stejně nakonec dostanou zpět do rukou Evropské unie, píše Bloomberg. Belgický stát je totiž EU nejspíš z části pronajme. Na druhé straně by ale tyto prostory mohly být nově zrekonstruované a celkově o mnoho přívětivější. Budovy by zároveň mohly být ekologičtější a udržitelnější, neboť se počítá třeba také se zelenými střechami.
