Klimatické cíle Číny nejsou z evropského úhlu pohledu příliš ambiciózní. Uhlíkové neutrality plánuje tato ekonomika dosáhnout až v roce 2060. Odborníci navíc čekají, že v letošním roce vypustí do ovzduší rekordní množství emisí. Zlom by mohl nastat až v letech 2026 až 2030, do té doby ale v plánovaných projektech uhelných elektráren nechce polevit. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Čínské úřady v letošním roce totiž schválily rekordní počet nových uhelných projektů. Podle odborníků se politické vedení Číny v letošním roce zaleklo silné zranitelnosti obnovitelných zdrojů. Kvůli suchu se snížila produkce energie z hydroelektráren a z důvodu obrovského vedra navíc Číňané ve velkém zapínali klimatizační jednotky.
Uhlí jako záruka
„Čínští představitelé vnímají uhlí jako záruku energetické bezpečnosti. Kritika investic Číny do uhlí je i kvůli tomu poměrně citlivou záležitostí,“ uvedl pro The Guardian Anders Hove, výzkumný pracovník v Oxfordském institutu pro energetická studia.
Konec éry fosilních paliv je blízko, řekl šéf Mezinárodní agentury pro energii |
Poslední významný klimaticky průlom za účasti Číny nastal na konferenci v Glasgowě v roce 2021. Tehdy prezident Si Ťin-pching prohlásil, že emise oxidu uhličitého v Číně dosáhnou vrcholu do roku 2030 a dodal, že bude přísně kontrolovat veškeré projekty, které se zaměřují na výrobu energie z uhlí.
Rok 2021 byl ale pro Čínu také obdobím, kdy mnohé části této asijské země postihly rozsáhlé výpadky elektřiny. Přísné restrikce během pandemie nemoci covid-19 vedly k tomu, že mnohé továrny či doly byly po dobu několika týdnů úplně zavřené. Důsledky se dostavily už záhy. Číně rázem došlo uhlí a Peking začal v mnohých částech země rozdělovat elektřinu na příděl.
Průmyslové provincie uhlí potřebují
Poptávka po nových čínských uhelných projektech pochází hlavně z tradičně průmyslových provincií. Ty jsou dlouhodobými dovozci elektřiny a díky novým uhelným kapacitám se snaží svou závislost na dovozu energií co nejvíce zredukovat. Politické vedení průmyslově orientovaných provincií zároveň čelí stále vyšší poptávce po elektřině.
Dvořák: Čína staví desítky uhelných elektráren a ČR je ruší. Ale planeta je jedna |
„Místní vlády nechtějí uhlí z čínského energetického mixu vyřadit,“ uvedl pro The Guardian Kao Jü-che, který má na starosti vedení kampaně skupiny Greenpeace ve východní Asii.
Na obnovitelné zdroje ale Čína nezapomíná
Analytici dodávají, že otevírání nových uhelných elektráren bylo částečně kompenzováno uzavřením několika stávajících, a to hlavně těch, které jsou menší a nepříliš efektivní. Obnovitelné zdroje v Číně ale vyrábí energii hlavně v západní části území, přičemž většina spotřeby se odehrává na východě.
Rusko do Číny vyvezlo rekordní množství uhlí. Export dosáhl pětiletého maxima |
Nové uhelné elektrárny se ale v Číně staví ve chvíli, kdy v zemi zároveň citelně roste využitelnost obnovitelné energie. Odhaduje se, že v roce 2025 by zelená energie mohla v Číně stát až za třetinou tamního energetického mixu. Čínské politické vedení aktuálně sází hlavně na solární zdroje a větrnou energii. Na základě zkušeností z posledních let ale nemají Číňané v bezpečnost obnovitelných zdrojů dostatečnou důvěru.
Odborníci se shodují na tom, že Čína musí zlepšit svou technologickou infrastrukturu rozvodné sítě, aby byla účinnější a stabilnější. „Skladování energie je klíčem k zajištění energetické transformace čínského území. Umožní, aby obnovitelné zdroje převzaly vedoucí úlohy v čínské energetické transformaci,“ uzavírá Kao Jü-che.
