Německo se sice daří svou závislost na ruském plynu snižovat, rizika výpadků dodávek v nadcházející topné sezoně ale trvají. Už loni bylo Německo kvůli ruské válce na Ukrajině přinuceno k masivnější výrobě elektřiny z uhlí. Současnému rozhodnutí ale dopomohlo i postupné odstavování jaderných reaktorů během letošního jara. Informovala o tom agentura Bloomberg.
Rozhodnutí pro letošní zimu se týká dvou uhelných bloků elektrárny RWE Niederaußem v Kolíně nad Rýnem a bloku C elektrárny Neurath Severním Porýní-Vestfálsku. Na východě země by měla společnost LEAG znovu zprovoznit bloky E a F své hnědouhelné elektrárny Jaenschwalde. Zařízení byla v provozu už minulou zimu, v červenci byla uvedena do pohotovostního režimu.
Uhlí a dřevo zdražilo za rok o čtvrtinu. Ceny zvýšil zájem o tuhá paliva |
Aby se od uhlí mohla německá ekonomika v budoucnu odpojit úplně, snaží se tamní vláda budovat potřebnou infrastrukturu kolem zkapalněného zemního plynu. Země zároveň plánuje i výstavbu úplně nových plynových elektráren, které by v budoucnu bylo možné přenastavit na vodík.
Kvůli opětovnému zapojení uhelných elektráren ale hrozí nárůst emisí oxidu uhličitého. K tomu německé hospodářství uvedlo, že plnění klimatických cílů je pro zemi nadále prioritou. Úplný odklon od uhlí je plánován na rok 2030.
Místo uhlí „vytěží“ z bývalých dolů vodu, díky turbíně vyrobí elektřinu |
Německý vládní kabinet zároveň přijal řadu klimatických opatření, které mají pomoci se snížením emisí uhlíku do konce tohoto desetiletí o 65 procent ve srovnání s rokem 1990, uzavírá Bloomberg.
