Možnost stoprocentního ovládnutí skupiny Smartwings zmínil o víkendu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Rozhodnout musí vláda do konce června.
Aerolinka to však v pondělí popřela. „Společnost Smartwings prohlašuje, že nemá a nikdy neměla zájem o vstup státu do společnosti Smartwings. Nic takového od vedení společnosti nikdy nezaznělo,“ uvedla mluvčí Dufková s tím, že od vlády žádá pomoc formou záruky za bankovní úvěr.
Expertů na letectví a ekonomů jsme se ptali, zda by měla Česká republika Smartwings zachránit a v čem má firma pro zemi strategický význam.
Miroslav Kůla, předseda představenstva ČSA do roku 2003
Bylo by fér, kdyby i naše aerolinky Smartwings dostaly nějakou podporu, protože se asi bude pomáhat všem leteckým společnostem po celém světě. Nemyslím si ale, že by to mělo být formou znárodnění, čili stoprocentního kapitálového vstupu. Logičtější by byla například záruka na úvěr.
Firma, o které se bavíme, nebyla nikdy nijak silná a po roce 2004 šla prakticky z problému do problému. Já mám trochu problém s tím, že ČSA v podstatě takřka neexistují, jsou součástí charterové společnosti Travel Service, která se v roce 2017 přejmenovala na Smartwings. Zatímco tedy státy okolo nás podporují své národní dopravce, například Lufthansu či Alitalii, my podporujeme firmu, která vždycky byla primárně charterovou společností. Pravidelné linky postupně odstřihávala a ČSA je nyní skoro bezvýznamnou částí Smartwings. Ale to je spíš můj osobní názor, protože mám k ČSA osobní vztah.
Nevěřím názoru, že pokud stát nechá aerolinky padnout, tak si Češi výrazně připlatí za dovolenou. Letecká doprava je jedním z nejkonkurenčnějších trhů, co vůbec existuje. Pokud by Smartwings padly, trh okamžitě pokryje někdo jiný a určitě ne za podmínek, které by byly pro Čechy cenově nevýhodné.
Lukáš Kovanda, člen Národní ekonomické rady vlády
Jde o krajní a mimořádné řešení, ale za situace, ve které se celý sektor nachází, má jisté principiální opodstatnění. Česká společnost se prostřednictvím vlády rozhodla zachraňovat co největší část ekonomiky. Pokud jsme se rozhodli pomáhat, tak přece nemůžeme diskriminovat společnost Smartwings jenom proto, že nás to bude stát hodně peněz.
V zahraničí jsou letečtí dopravci zachraňováni půjčkami, garancemi nebo přímým vstupem vlád do firem, ať už se jedná o ekonomiky typu Austrálie, Německa, Spojených států, Rakouska, Švýcarska či Belgie.
Je nutné si uvědomit, že Smartwings mají pod svými křídly ČSA, což je silný brand. Československé aerolinie jsou jedním z nejstarších leteckých dopravců na světě.
Ve stoprocentním vstupu státu do firmy vidím jednu určitou výhodu – byl by vytěsněn čínský kapitál. Smartwings je v podstatě polostátní společností. Polovinu vlastní čínská skupina Citic, která je ve finále ovládaná čínským ministerstvem financí. Smartwings je tak z poloviny státní čínskou firmou a z poloviny soukromou českou společností. I tohoto důvodu nelze mluvit o strategické firmě. Co bychom to byly za banánovou republiku, pokud bychom ve strategickém podniku měly angažovaný čínský stát.
Když tedy srovnám všechna pro a proti a podívám se na celou věc co nejobjektivněji, konstatuji, že záchrana je na místě. Stoprocentní vstup. Ač ho lze považovat za nejkontroverznější variantu, má i své výhody, například právě odstranění nevyzpytatelného čínského kapitálu.
Jan Váňa, ředitel společnosti WheelTug, bývalý člen představenstva ČSA
Nebýt covidu-19, tak záchrana společnosti, která je soukromých rukou, nemá žádné opodstatnění. Tuto možnost teď ospravedlňuje mimořádná situace. Je nespravedlivé firmě Smartwings předhazovat, že si měla vytvářet zásoby na horší dobu, protože toto nemohl nikdo čekat. Marže leteckých společností jsou velmi nízké a vydělávají velmi málo. Jestliže Lufthansu, Air France, KLM a zachraňuje stát, měla by se pomoc zvážit i v ČR.
Nemyslím, že je to důležité pro pražské letiště. Tvrdí to lidé, kteří nevědí, jak letectví funguje. Pokud jsou linky Smartwings z Prahy tak atraktivní, zaplní je někdo jiný.
Měly by se však dopředu jasně definovat podmínky, za kterých se jim pomůže a také, a to je důležité, kdy nastane exit státu.
Ladislav Keller, odborník na dopravní letectví a dlouholetý pilot
Jiná možnost, než kapitálový vstup státu do Smartwings, není. Jestli mohou státy na celém světě dotovat vlastní aerolinky, Německo Lufthansu, Británie British Airways, Francie Air France a tak dále, tak nevím, proč bychom to neměli dělat i my. Ta firma má dvacetiletou zkušenost, přes léto provozuje šedesát letadel na charterových linkách, létá po celém světě a jde o nejsilnější charterovou společnost ve střední Evropě. Jsou to aerolinie evropského významu. V zemích, které jsem jmenoval, nikdo nepochybuje nad tím, že by se leteckým dopravcům mělo pomáhat.
O převzetí stoprocentního podílu ve Smartwings státem se samozřejmě bavit nemůžeme, protože čínská skupina CITIC svůj téměř padesátiprocentní podíl neprodá. Pro ně je to docela dobrá investice, a že se o firmu moc nestarají, to už je věc druhá. Nesmíme zapomínat i na minoritní vlastníky, kteří nemají důvod se svého podílu vzdávat.
Jestliže Smartwings zkrachují, co se pak stane? Myslíte si, že na českém trhu nyní existuje nějaká jiná firma, která by tuto obrovskou díru byla schopna zaplnit? Neexistuje. Krach Smartwings bude znamenat konec českého dopravního letectví na dlouhé roky. Díru zaplní zahraniční dopravci, které sponzorují jejich státy. Čili podle mě Smartwings jako firma strategický význam má, protože za ní neexistuje náhrada.
Až bude trh zaplněný zahraničními dopravci, bude jen velmi těžké znovu se uchytit. Samotné Smartwings to trvalo spoustu let, těch prvních šest až sedm roků šlo o boj o přežití, než firma začala operovat s dálkovými lety. Vím to, protože jsem s nimi dost dlouho létal. Smartwings jsou zkrátka aerolinky, které mají své místo na trhu a mají český kapitál. Pokud zkrachují, peníze z letecké dopravy potečou pryč. Nezanedbatelnou roli hrají i ČSA. Jde o jedny z nejstarších aerolinek na světě, ačkoli popravdě jsou na tom bídně. Ale to je zase otázka na jinou debatu.
Oliver Dlouhý, zakladatel vyhledávače a distributora letenek Kiwi.com
Pokud firma byla zdravá, zaměstnávala lidi, přinášela hodnotu zákazníkům, platila daně, byla zisková a všechno bylo v pořádku, a pak přijde něco, za co firma nemůže, tak mi přijde v pořádku, aby státy takovým firmám pomohly.
Pomocí nemusí být přímá finanční injekce. Může stačit garance za úvěry. Pokud firma nebyla zdravá, ale ztrátová už před propuknutím krize, tak může prospět očištění od těchto problémových firem.
Druhá rovina je vstupování států do firem a jejich kontrola. Pokud se jedná o strategickou aerolinku, která létá linky bez komerčního smyslu, přirovnávám to k dálnici. Není to profitabilní projekt, ale je součástí dopravní infrastruktury státu. Potom může dávat smysl, aby ji stát kontroloval. Ale pokud bude konkurovat na komerčních linkách, podle mě to vůbec nedává smysl.
