Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) v zadávacích podmínkách soutěže na projektování trati počítá i po modernizaci s úseky, kde vlaky pojedou maximálně rychlostí 70 až 90 kilometrů za hodinu. Vychází přitom ze studie, podle níž by se nevyplatilo vést regionem rychlejší trať.
Železniční sdružení nákladních dopravců (Žesnad) považuje soutěž za vyhozené peníze, protože všichni velcí nákladní dopravci jsou proti návrhu, kudy má trať vést a jaké bude mít parametry.
„Ptáme se, čím má být tato varianta prospěšná, když v našem sdružení jsou všichni významní nákladní dopravci v Česku,“ říká výkonný ředitel Žesnadu Oldřich Sládek.
Nákladní dopravci chtějí dvojkolejnou trať pro rychlost nejméně 160 až 200 kilometrů za hodinu. Argumentují tím, že jen tak rychlá trať přitáhne na železnici více cestujících i nákladu.
Dálnice se nepočítala celá
Zmíněná studie je terčem kritiky kvůli tomu, že se v ní vůbec nepočítalo s objemem zboží, které proudí do Bavorska a dál do Německa po silnici přes hraniční přechod Rozvadov. To by se totiž zčásti mohlo přesunout na koleje, pokud bude trať z ekonomického hlediska konkurenceschopná.
GLOSA: Rychlovlak není důležitý pro Česko, chce ho Evropa |
Podle mluvčího ministerstva dopravy Tomáše Neřolda se vliv dálnice D5 počítal pouze pro relaci Praha-Mnichov, protože pro vnitrostátní dopravu je bezpředmětný.
Žesnadu dlouhodobě chybí jiný přechod do Německa než Děčín-Bad Schandau, ostatní nejsou elektrifikovány. Dopravci se přitom netají zájmem o využití nové trati do Mnichova, pokud bude mít dobré parametry. Například Metrans Rail slibuje zvládnout až 28 vlaků denně ve svém terminálu v Nýřanech.
Stát jde ve svých plánech dokonce proti evropskému nařízení, podle něhož musí být možné na evropských nákladních koridorech jezdit nejméně stovkou. Jedna z variant totiž počítá mezi Blížejovem a Radonicemi s rychlostí 60 až 90 km/h. Stát to ale řeší jednoduše: žádá o výjimku pro nižší rychlost.
Ani Němci trať nezlepší
Ministerstvo dopravy tvrdí, že studie proveditelnosti posuzovala více variant včetně dvojkolejné trati na 200 kilometrů v hodině v celém úseku. „Při zohlednění aktuálních výhledových požadavků na poptávku v osobní i nákladní dopravě však nebyla u této varianty prokázána dostatečná ekonomická efektivita pro financování z veřejných zdrojů,“ dodává Neřold. V případě úseku Stod-Domažlice mají projektanti ještě prověřit, zda by nešlo rychlost a kapacitu tratě zvýšit.
Většina trati povede po té současné, jen dojde ke zlepšení parametrů. Z Plzně do Stodu by vlaky měly jezdit rychlostí 200 km/h, pak už vyšší rychlost nevyužijí. Předpokládá se výstavba přeložky Nová Hospoda-Zbůch/Chotěšov, ale pouze s jednou kolejí. Studie počítá s náklady na celý úsek ve výši přesahující devět miliard korun.
Ministerstvo argumentuje rovněž tím, že se zásadním zlepšením tratě nepočítá ani bavorská strana. „Vybraná varianta odpovídá roli této tratě v rámci dopravního systému v Česku,“ tvrdí Neřold.
