Sotirios Zavalianis podniká v českém zdravotnictví už téměř dvacet let. K 1. prosinci letošního roku došlo k uspořádání jeho aktivit do struktury holdingu Akeso, který nyní čítá zhruba desítku dceřiných firem. Účelem reorganizace bylo kromě zjednodušení řízení také posílení pozice při vyjednávání s partnery, ať už z řad regulátorů, pojišťoven nebo dodavatelů.
Vznikla tak společnost, která je po Agelu miliardáře Tomáše Chrenka druhou největší soukromou firmou působící v českém zdravotnictví. Mezi její stěžejní zdravotnické zařízení patří Onkologické a radiologické centrum Multiscan Pardubice, Nemocnice Hořovice a Rehabilitační nemocnice Beroun. Obrat holdingu Akeso, který zaměstnává zhruba 1700 lidí, byl v roce 2017 tři miliardy korun.
Jeho majitel se chlubí tím, že postoj lidí k angažmá privátního sektoru v českém zdravotnictví se změnil právě díky němu. Dlouhodobým Zavalianisovým cílem je dokázat, že soukromé podnikání ve zdravotnictví může být ziskové a poskytovat přitom adekvátní servis. Vznik skupiny Akeso však podle něj byl částečně dílem náhody. „Často jsem se rozhodoval správně, ale dělal jsem to nevědomě,“ říká s nadsázkou Zavalianis.
Rychlému růstu jeho podnikání pomohlo i to, že Zavalianis drtivou většinu zisků investoval zpět do holdingu. V tom plánuje pokračovat i nadále a rozšiřovat stávající kapacity jeho zdravotnických zařízení. Například v Berouně plánuje do pěti let vybudovat Centrum duševní rehabilitace. „Tři a půl milionu Čechů trpí nějakou psychickou nemocí. Nechceme dělat klasickou psychiatrii, ale psychickou rehabilitaci,“ popisuje své plány Zavalianis.
Součástí úterního představení holdingu Akeso byla i panelová diskuse o českém zdravotnictví. Kromě Zavalianise se jí zúčastnili také náměstek ministerstva zdravotnictví Roman Prymula, analytik týdeníku Euro Miroslav Zámečník a bývalý guvernér České národní banky Zdeněk Tůma.
Češi chodí k lékaři příliš často
Panelisté se shodli na tom, že účast privátního sektoru ve zdravotnictví je potřebná. „Leckdy jsou soukromé firmy považovány za něco, co zdravotnickému systému konkuruje nekalým způsobem, ale to naprosto neplatí,“ uvedl Prymula. Podnikání v tomto oboru však není jednoduché. „Právě kvůli státnímu zdravotnictví jde o složitý sektor,“ řekl Tůma.
Podle Zavalianise je však přesto role státu v poskytování zdravotnické péče důležitá. „I jako soukromník podnikající ve zdravotnictví si nemyslím, že by měla být role státu nějak omezována. Stát by měl mít kontrolní mechanismy a měl by dodávat základní síť zdravotnických zařízení, přičemž soukromý sektor by měl být doplňující,“ prohlásil podnikatel.
Diskuse se dotkla i problémů, kterým v současnosti české zdravotnictví čelí nejvíce. Jedním z nich je podle účastníků i fakt, že Češi navštěvují lékaře zbytečně často. „Jak kalkulují praktičtí lékaři, je zde zbytečně vynaloženo asi 15 miliard korun. Zdravotnictví je pokřivené, máme moc kontaktů s lékařem,“ řekl Prymula. Ty částečně omezoval regulační 30korunový poplatek u lékaře či v lékárně, jehož zrušení považuje Tůma za fatální chybu.
Účastníci panelové diskuse se shodli také na tom, že dostupnost zdravotnické péče v Česku ohrožuje i enormní nárůst platů, který neodpovídá výkonnosti zdravotnických zařízení. Z hlediska dlouhodobé udržitelnosti systému je podle nich nutná reforma zdravotnictví. „Tak dlouho odkládáme reformu, až jednou narazíme na rozpočtové omezení, může k tomu dojít už během příští recese,“ uvedl Zámečník.
