Abnousi promluvil na prvním ročníku konference Manova ve městě Minneapolis. Tématem byla zejména budoucnost zdravotnictví. Podle Abnousiho dospěli výzkumníci k závěru, že sociální život jedince ovlivňuje jeho zdraví mnohem víc, než téměř jakýkoliv jiný faktor, informoval server CNBC.
Data o sociálních kontaktech lidí však výzkumníkům chybí, konstatoval Abnousi. Současný sběr informací o lidech ve velkém měřítku se totiž podle něj omezuje na základní údaje jako je věk, velikost příjmu či rasa.
„Tento výzkum naráží na limity,“ citoval jeho projev server CNBC. „Problémem jsou specifika samotných dat.“
Abnousi naopak prosazuje vyšší míru přístupu k osobním informacím o pacientech, s důrazem na jejich sociální kontakty či vzorce chování. Podle něj mají tyto charakteristiky mnohem větší vliv na průměrnou délku dožití než další tři klíčové faktory, jimiž jsou genetika, vystavení rizikovým vlivům nebo přístup ke zdravotnické péči.
Nespecifikoval však, zda by zdrojem těchto informací měly být účty lidí na Facebooku, nebo u jeho dceřiné společnosti Instagram.
„Zdraví lidí ve Spojených státech závisí hlavně na sociálních a behaviorálních charakteristikách,“ uvedl Abnousi. „Pochopení těchto ukazatelů by mělo být naším hlavním zájmem.“
Abnousi, který je sám lékařem se specializací na kardiologii, vedl před několika měsíci projekt společnosti Facebook, v rámci nějž sociální síť žádala několik amerických nemocnic o anonymizovaná data jejich pacientů. Zajímaly ji hlavně informace o nemocích a předepisovaných lécích.
Facebook je chtěl následně propojit s daty od svých uživatelů, což mělo zlepšit individuální zdravotnickou péči. Projekt se však nedostal dál, než do fáze plánování. Na vedlejší kolej jej odsunul skandál zneužití osobních informací desítek milionů uživatelských účtů firmou Cambridge Analytica.
Samotní představitelé Facebooku tvrdili, že se musejí soustředit na „důležitější věci, včetně lepší ochrany osobních údajů uživatelů“.
