Pacient nesmí bloudit. Provede ho praktik, říká ministr zdravotnictví

  5:03aktualizováno  5:03
V komplikovaném resortu se chce ministr zdravotnictví Adam Vojtěch zaměřit na to, co je proveditelné: neplánuje překopat financování zdravotnictví, chce vylepšit pověst praktiků, využít jejich potenciál a odstartovat elektronizaci. „Dělat obvoďáka nemá být za trest. Systém přenastavíme tak, aby praktický lékař ušetřil systému významné prostředky, říká ministr Vojtěch.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v diskusním pořadu Rozstřel. (29. ledna 2019) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Jaké změny ve zdravotnictví máte ambici uskutečnit?
Zdravotnictví by mělo začít fungovat jako systém, který bude dobře organizovaný a pacienti se dostanou včas k odpovídající léčbě v optimální kvalitě. Pacient by neměl bloudit v systému – i proto jsme rozeběhli projekt nové koncepce primární péče, jde o praktické lékaře. Je to poměrně zásadní změna.

Adam Vojtěch (32)

  • Narodil se v Českých Budějovicích, vystudoval Právnickou fakultu UK a také mediální studia. 
  • Krátce byl právníkem v mediální skupině Mafra (součástí je i iDNES.cz), v roce 2014 nastoupil jako tajemník tehdejšího ministra financí A. Babiše a zabýval se problematikou zdravotnictví. 
  • Od roku 2017 je poslancem a ministrem. 
  • Od dětství se věnuje zpěvu.

Co je špatně na organizaci zdravotní péče a proč pacient bloudí v systému?
Pacient často chodí od specialisty ke specialistovi, často jen kvůli předepsání léků, nebo jde s banálními problémy do nemocnice na urgentní příjem, i když by to mohl vyřešit jeho praktický lékař. Praktický lékař by měl být průvodcem pacienta, nasměrovat ho v systému nebo mu sám poskytnout péči.

Proč vadí, že jde pacient sám přímo k nějakému specialistovi?
V počtu návštěv u lékaře jsme s 11 návštěvami na obyvatele ročně ze zemí OECD na 3. místě, v Rakousku je to asi 6, ve Švédsku ještě méně. A nemyslím si, že bychom byli o tolik nemocnější než jiné národy v EU. Ukazuje to, že systém není efektivní a prodražuje ho to. A pacientovi to neprospívá – lékaři si pacienta přeposílají, a než se ten dostane ke správné léčbě, může být pozdě.

Myšlenka, aby lidé zbytečně necourali po drahých specialistech, už tu byla. Za ministra Hegera se uvažovalo o poplatku 200 korun za návštěvu specialisty bez předchozího doporučení praktického lékaře. Proč v myšlence nikdo nepokračoval?
Praktičtí lékaři musí hrát důležitější roli v systému, a proto jim chceme dát širší kompetence. Aby pouze nepsali pacientům žádanky, přičemž pacient ani nevyužívá jejich péči. Praktický lékař by měl mít možnost předepisovat léky, provádět některé výkony. Teprve pokud na to odborně nestačí, musí pacienta odeslat dál. Myslíme si, že bychom tím mohli snížit počet návštěv u lékařů. Nebude to hned, musíme změnit myšlení. Lidé nyní praktické lékaře podceňují.

Proč si myslíte, že tomu tak je?

Profese byla poslední desítky let zanedbávána, obvodní lékař byl brán jako ten nejhorší a na obvod se chodilo sloužit za trest. Naopak v systémech v Holandsku nebo Německu je praktik zásadním prvkem v systému, stará se o chronicky nemocné pacienty – o pacienty s diabetem, s vysokým krevním tlakem. A bude jich přibývat. Dnes máme 930 tisíc diabetiků a pro ně je důležité, aby dodržovali režim, absolvovali pravidelně potřebná vyšetření, tím se dá předcházet komplikacím – amputacím, dialýzám, oslepnutí.

Kdy by mohl nový koncept primární péče fungovat v plném rozsahu?
Už postupně nabíhá, je to práce na léta. Musíme dát praktickým lékařům čas se připravit, a to zejména co se týká přístrojového vybavení a standardizace ordinací. Reforma bude důležitá pro mladší, nastupující generaci. Pokud praktickým lékařům dáme dostatečné kompetence a jejich role bude mít v systému smysl, budou mít o povolání mnohem větší zájem. Potřebujeme síť omladit, praktičtí lékaři jsou nejstarší odborností ze všech, jsou rozmístěni nerovnoměrně a v některých regionech chybějí.

A jak chcete motivovat pacienta, aby šel nejdříve za praktikem?
Nezmění se to z roku na rok. Když dáme praktikovi kompetence, pacienti sami začnou jeho služby využívat. Dnes k němu nejdou, protože to považují za zbytečné – potřebný lék jim nepředepíše, pouze je odešle ke specialistovi. Dohodli jsme se s Českou onkologickou společností, že praktici, pokud s tím bude pacient souhlasit, mohou převzít do péče onkologicky vyléčené pacienty na kontrolní vyšetření. Komplexní onkologická centra jsou poměrně přetížená a pomohlo by jim to. A navíc pacient nebude muset do centra dojíždět. Běží to od Nového roku. Samozřejmě pokud by na základě vyšetření byl zjištěn problém, praktik odešle pacienta ke specialistovi.

Fotogalerie

Vedle změny role praktiků chcete dělat také zásadní změny ve financování zdravotnictví? Náklady na nové léky a moderní léčbu rostou, populace stárne. Bude do budoucna stačit to, co odvádíme na zdravotním pojištění? Hned po nástupu do úřadu jste mluvil o spoluúčasti pacientů, pak už ne.
Musím vycházet z politické reality, programové prohlášení vlády se spoluúčastí nepočítá. Požadavky na nárůst peněz do systému zdravotnictví určitě budou – lidé stárnou a budou více využívat zdravotní péči, zejména dlouhodobě nemocných bude přibývat. A nástup nových technologií a léků – biologická léčba, genová terapie – to bude stát velké peníze. Je možné, že časem bude na stole nějaká forma připojištění na dlouhodobou péči a podobně.

Nedalo by se ale ušetřit na úhradách za zdravotní péči? Skupina senátorů v prosinci podala ústavní stížnost. Zjednodušeně se jim nelíbí, že některé nemocnice dostávají za stejný výkon vyšší platbu než jiné. Rozhodnutí soudu by mohlo zamíchat rozdělováním peněz ve zdravotnictví, jste na to připraveni?
Je to historicky určitě jedna z nejzásadnějších ústavních stížností ve věcech zdravotnictví. Cílí na naprosté zrušení současného systému platby za péči. Chce zrušit systém specializovaných center, úhrad centrových léků v nich podávaných, zrušit seznam výkonů v ambulantní péči, rámcové smlouvy s pojišťovnami. Nepovažuji to za rozumné.

Máte plán, pokud stížnost uspěje?
Než Ústavní soud rozhodne, bude to nějaký čas trvat a není to věc, která by se dala zrušit za rok, muselo by se dát dostatečné přechodné období na přípravu nového mechanismu úhrady. Muselo by to být několik let.

Lékaři by mohli začínat s platem 40 tisíc, řekl ministr Vojtěch v Rozstřelu

Můžete vysvětlit, proč za pacienty léčené v nemocnici ve Zlíně platí pojišťovny méně než v nemocnici v Motole? Platí, že v nemocnici, které pojišťovny platí víc, dostává pacient lepší péči?
Takto paušálně to říci nejde. Když je to vysoce specializované pracoviště, tam z podstaty bude péče lepší. Například v oblasti péče při cévních příhodách – jsou objektivně jiné náklady na ošetření v komplexním cerebrovaskulárním centru a jiné v menší nemocnici okresního typu. Struktura nemocnice je jiná, používají se jiná léčiva, materiály, je tam jiné složení personálu, který je dražší. Jsou tu malé nemocnice, které nabízejí základní péči – chirurgii, internu a tak dále, ale pak jsou tu specializovaná pracoviště, fakultní nemocnice, velké krajské nemocnice…

Které také nabízejí základ...
Ano, ale také nabízejí řadu další návazné péče. Souhlasím, že u základní péče by měla být úhrada v zásadě stejná. Jsou případy, kdy výkon je podobný a úhrady se napříč nemocnicemi liší, ale to je špatně. Je to dáno pokřivenými mechanismy, které tu fungují 20 let. Aktuálně v rámci projektu DRG restart (klasifikace nemocí podle nákladů, pozn. red.) mapujeme náklady nemocnic na péči, abychom je mohli správně nacenit.

Takže systém DRG platby mezi zařízeními narovná?
Nikdy nebudeme mít ve všech nemocnicích hrazenou péči stejně, nefunguje to tak nikde na světě. Ve dvou okresních nemocnicích ale nemohou být rozdíly v řádu desítek procent, jak to bohužel dnes je. Naším cílem by mělo být, aby typově stejné nemocnice měly i podobnou úhradu. Pojišťovna ale musí zajistit časovou a místní dostupnost péče, a pokud je nemocnice v příhraničí, v těžko dostupné oblasti, kde široko daleko nic jiného není, tak ji určitým způsobem zvýhodní, aby ji tam vůbec udržela – například v Jeseníku. Podobně jako se zvýhodňují praktičtí lékaři v nedostupných oblastech, pojišťovna jim dává o 30 procent vyšší úhradu.

Program vlády počítá také s elektronizací zdravotnictví. Co by měla přinést pacientovi a co lékařům?
Pacientovi větší bezpečí například v tom, že lékaři uvidí, jaké všechny léky byly pacientovi předepsány. To umožní návrh o lékovém záznamu, který je aktuálně ve Sněmovně. A větší komfort v tom, že pacient sám, nebo jím pověřený člověk, bude mít přístup do své elektronické dokumentace na portálu elektronického zdravotnictví. Dnes pacienti dostanou vytištěnou nějakou zprávu, kterou ztratí nebo zahodí, nově to bude k dispozici pohromadě na jednom místě. Cílem je, aby se data sdílela napříč poskytovateli a pacient nemusel opakovaně podstupovat vyšetření, která už podstoupil jinde.

Bude muset pacient pokaždé, když přijde k lékaři, dávat souhlas před nahlédnutím do své dokumentace?
Ano, předpokládáme, že nějaký souhlas bude muset být dán, kvůli bezpečnosti, například skrze elektronickou občanku, která se postupně rozšíří. Současně i lékař se bude muset přihlásit a systém ověří, že je oprávněn nahlížet do dokumentace.

Kde začnete? Elektronický recept byl první krok?
Ano, bylo to součástí celého konceptu eHealth – elektronického zdravotnictví. Ukazuje se, že to může fungovat a lidé si na to zvykli. Teď budeme pokračovat sdíleným lékovým záznamem. Když chronický pacient bere řadu léků a navštěvuje řadu lékařů, aby navzájem věděli, co pacient užívá. Finálním cílem je zákon o elektronizaci zdravotnictví, který ve fázi věcného záměru půjde brzy na vládu. Elektronizace nebude z roku na rok, počítáme s přechodným obdobím řádově 8 nebo 10 let, aby nemocnice i samostatní lékaři měli dostatečný čas se přizpůsobit, zavést elektronickou dokumentaci. Jinak by proti tomu byl velký odpor.

O elektronizaci se mluví už léta. Co bránilo jejímu zavedení?
Projekt z minulosti IZIP (elektronická zdravotní knížka, problematický projekt VZP za 2,2 miliardy, pozn. red.) poškodil kredit myšlenky eHealth. Nyní nejde o iniciativu jedné pojišťovny, bavíme se o garanci státu.

Archivní video: lékaři by mohli začínat s platem 40 tisíc, řekl ministr

Autor:

Nejčtenější

V žebříčku aerolinek České aerolinie propadly

Letadlo ČSA Boeing 737 - 500 míří z Prahy do Ostravy, kde dostane nový lak.

Na žebříčku společnosti AirHelp se České aerolinie umístily na 59. místě ze 72 hodnocených aerolinek. Jako nejlepší se...

Boeingy nikdo nechce. Do firmy nepřišla objednávka ani na jeden typ letadla

Boeing 737 MAX 8

Špatné časy Boeingu pokračují. Poté co si v březnu nikdo neobjednal problémový letoun 737 Max, výrobce letecké techniky...

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc korun

Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci s ministryní financí za ANO Alenou...

Zvýšení rodičovského příspěvku z 220 tisíc korun na 300 tisíc korun od roku 2020 schválila v pondělí vláda. „Dospěli...

Z Prahy do Brna autem na baterky. Jedno nabití elektrickému golfu nestačilo

Volkswagen e-Golf

Budoucnost automobilismu? Zatím ne. MF DNES zkoušela, jak se žije s elektrickým golfem. Ve městě funguje obstojně, ale...

Vlak jako metro. Na pražské letiště se pojede o 10 minut rychleji

Vizualizace části úseku vlaku na ruzyňské letiště - Masarykovo nádraží v Praze.

Vlakem nebo metrem na pražské letiště? Zatímco Pražáci by raději pro chybějící spojení do centra města preferovali...

Další z rubriky

Každý Čech loni vytřídil 63 kilogramů odpadu. Nejvíce se třídí na Hradecku

Ilustrační snímek

Každý obyvatel Česka loni vytřídil v průměru skoro 63 kilogramu papíru, plastů, skla a nápojových kartonů. To je o tři...

Stát chce koupit hutě ArcelorMittal za korunu, tvrdí Babiš

Pohled na závod ArcelorMittal v Ostravě-Kunčicích.

Stát chce koupit ostravský hutní podnik ArcelorMittal za korunu. Premiér Andrej Babiš to uvedl v pondělním vydání...

Prodej nemovitostí se vleče, na kupce bytu lidi čekají i půl roku

Dům v Lidické ulici v Praze, ve kterém vlastní byt Stanislav Gross s manželkou...

Prodat byt v Česku je stále těžší. Téměř ve všech regionech se oproti loňsku prodloužila doba inzerce. Na kupce si...

Najdete na iDNES.cz