Chceš zakázku z veřejných peněz? Svlékni se do naha. Takový přístup zaujali Slováci. Již zhruba dva roky tam musí všichni vítězové veřejných zakázek nebo příjemci dotací zveřejňovat vlastnickou strukturu v Registru partnerů veřejného sektoru. Firmy musí říci, které fyzické osoby za nimi stojí.
Český registr skutečných majitelů právnických osob bude neveřejný a bude platit pro všechny firmy. Uvádět se v něm budou vlastníci, kteří mají více než 25procentní podíl v dané firmě. Budou to muset doložit právními doklady, nicméně stačí rozdrobit vlastnictví na pětiny s majiteli v daňových rájích a skutečný vlastník zůstane utajen.
„Český rejstřík vlastníků se schválil v doslova tragické podobě. Informace tam budou často neověřitelné a hlavně firmy tam informace o vlastnících ani nebudou zveřejňovat. Vymahatelnost bude podobná jako u zveřejňování účetních závěrek ve sbírce listin,“ domnívá se Janusz Konieczny z Nadačního fondu proti korupci, který se podobný přístup jako na Slovensku snažil prosadit i v Česku.
U sousedů si tajemní vlastníci na veřejné peníze nesáhnou. „Nikdo se neodváží tam konečného vlastníka nezveřejnit,“ tvrdí Konieczny. Rejstřík je veřejně přístupný a dají se z něj čerpat informace o českých firmách, které mají na Slovensku co do činění se státem. Například jsou v něm vidět vlastnické struktury firem Karla Komárka, Daniela Křetínského či Pavla Tykače nebo dvacítka lidí, kteří tvoří donedávna tajenou strukturu stavebního obra Metrostav.
Česko versus SlovenskoČesko Rejstřík skutečných majitelů právnických osob začne fungovat od 1 .ledna 2018. Bude neveřejný, přístup budou mít finanční instituce, vybrané státní úřady a orgány činné v trestním řízení. Za konečného vlastníka se zjednodušeně bude považovat fyzická osoba s minimálně 25% podílem ve firmě. Slovensko Registr partnerů veřejného sektoru funguje od roku 2016, vznikl kvůli transparentnosti rozdělování veřejných peněz. Zapisují se do něj firmy ucházející se o více než sto tisíc eur. Je veřejně přístupný on-line. |
Toho využívají i společnosti obchodující s daty o rizikovosti firem. „Naši klienti to používají, když chtějí vědět, kdo stojí za jejich obchodním partnerem, a máme i klienty ze státní správy,“ říká Jan Cikler, datový analytik společnosti CRIF, která provozuje a prodává databáze informací o firmách CRIBIS a také bankovní a nebankovní registr.
Nahlížet do českého rejstříku budou moci jen vyvolení: zadavatelé veřejných zakázek, poskytovatelé dotací, orgány činné v trestním řízení, Finanční analytický úřad (FAÚ) nebo banky a pojišťovny – ty kvůli dodržování pravidel proti praní špinavých peněz. Právě jim má rejstřík sloužit primárně. „Mnohdy je konečný vlastník doopravdy důležitý, abychom zjistili, komu finanční prostředky skutečně doputovaly,“ říká Libor Kazda, šéf FAÚ, jenž na finanční instituce v tomto směru dohlíží.
Řádově by ale mohlo jít až o desítky tisíc lidí. „Při takovém množství přístupu je nesmysl, že to není veřejné. Byla by lepší kontrola nad kvalitou dat a ušetřily by se tím náklady na IT zabezpečení,“ říká ekonom Jiří Skuhrovec z iniciativy Rekonstrukce státu a z akademického spolku EconLab.
Vložit do rejstříku své konečné majitele by v Česku v budoucnu měli všichni, kdo získají veřejnou zakázku či dotaci. „V zákoně o zadávání veřejných zakázek je už od loňska sice povinnost doložit skutečné vlastníky, ale ministerstvo pro místní rozvoj to řeší metodikou, podle které stačí dodat čestné prohlášení, že své vlastníky neznáte, a tím je povinnost splněna,“ říká Skuhrovec.
To se má změnit. „Zadavatelé zakázek nebudou po dodavatelích vyžadovat předkládání informací a dokladů, z nichž vyplývá vztah skutečného majitele a vybraného dodavatele, a tyto informace si zadavatelé z registru zjistí sami,“ říká Vilém Frček, mluvčí ministerstva pro místní rozvoj. Podobným způsobem by to mělo fungovat i u dotací. Výklad, koho lze považovat za skutečného majitele, bude ovšem na ministerstvu financí. Kontrola nad tím, jestli vítěz zakázky nebo příjemce dotace nahlásil své vlastníky a splnil tak podmínky, zůstane neveřejná.
