Dva zbrusu nové rejstříky mají jedno společné: jsou téměř prázdné

  1:00aktualizováno  1:00
Temno. Tak by se dala aktuálně popsat situace ohledně dvou zbrusu nových rejstříků – jeden má evidovat skutečné vlastníky firem a druhý ty, kdo stojí za svěřenskými fondy. Zákon velí, aby nejpozději do roka byly oba plné, ale dlouhodobě se ozývá kritika, že majitelé i tak zůstanou skryti. Zprůhlednění slibují prosazovat Piráti, není však jasné, jestli najdou podporu ve Sněmovně.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Podle Janusze Konieczného z Nadačního fondu proti korupci bylo k 10. lednu na třech největších rejstříkových soudech (Praha, Brno, Ostrava) evidováno celkem 15 firem, které nahlásily své skutečné majitele. Také druhá evidence - svěřenských fondů - zatím zeje prázdnotou - obsahuje deset zápisů, lze si ověřit na stránkách ministerstva spravedlnosti. Fondů přitom už dnes existují minimálně stovky.

Co se týká rejstříku skutečných vlastníků, byl zřizován jako opatření proti praní špinavých peněz. Cílem bylo rozkrýt řetězec firem, které vlastní jedna druhou až na úroveň konečných vlastníků - fyzických osob. Zapsáni v rejstříku mají být lidé, kteří drží ve firmě aspoň čtvrtinový majetkový nebo hlasovací podíl. Stačí ale trocha právní námahy, rozdrobit vlastnictví na pětiny, přičemž každou z nich bude vlastnit zahraniční firma z daňového ráje, a rejstřík je k ničemu.

Když se to stane a nelze skutečného majitele určit, do rejstříku se zapíše člen statutárního orgánu společnosti - tedy předseda představenstva nebo jednatel. Faktický vlastník tak zůstane nadále utajen. To je problém při rozdělování veřejných zakázek nebo dotací.

Rejstřík znemožňuje rozkrývání korupčních vazeb

Zarážející je, že za nezveřejnění skutečných vlastníků v evidenci nehrozí firmám žádné sankce. „Rejstřík znemožňuje rozkrývání korupčních vazeb a už teď lze odhadnout, že bude neúplný, nepřesný a neověřitelný,“ kritizuje současnou podobu zákona o rejstříku poslanec Ondřej Polanský (Piráti).

Majitelé pod lupou - grafika.

Jednou ze změn by podle něj mohlo být zavedení podobného pravidla, jaké mají na Slovensku, kdy podmínkou pro získání veřejné zakázky (utrácí se přes půl bilionu korun ročně) či dotace (zhruba 100 miliard korun z evropských peněz ročně) je zveřejnění konečných vlastníků v rejstříku. Ten je na Slovensku veřejný. Podle Jindřicha Krále, partnera advokátní kanceláře Glatzova & Co., však dnes zadavatelé veřejných zakázek páky na odhalení střetu zájmů mají.

„Není-li obsah evidence vyhovující, musí dodavatel prokázat skutečného vlastníka jiným způsobem,“ říká advokát. Není přitom jasné, s jakými důkazy se úředníci na jednotlivých ministerstvech spokojí.

Nahlížet do českého rejstříku skutečných vlastníků bude moci jen zákonem vymezený okruh osob: zadavatelé veřejných zakázek, poskytovatelé dotací, orgány činné v trestním řízení, Finanční analytický úřad (FAÚ) nebo banky a pojišťovny (kvůli kontrole dodržování pravidel proti praní špinavých peněz). I tak zřejmě půjde nejméně o tisíce lidí. 

Podle ekonoma Jiřího Skuhrovce z akademického spolku EconLab je to tolik lidí, že není důvod, aby zákon neumožnil kontrolu přímo veřejnosti. To plánují navrhnout nově Piráti. Za minulé Sněmovny předložila pozměňovací návrh v tomto duchu KDU-ČSL, ale byl zamítnut.

Dvakrát schované vlastnictví

Že to jde, ukázal příklad českého registru smluv, kam se ukládají smlouvy týkající se veřejných peněz – pokud není smlouva do tří měsíců od podepsání zveřejněna na internetu, neplatí od samého začátku. Je nutné dodat, že tento registr od samého vzniku (2016) čelí snahám politiků udělit na některé smlouvy výjimky a nezveřejňovat je.

Už čtyři roky (s novým občanským zákoníkem, od roku 2014) mohou být v Česku zakládány svěřenské fondy. To jsou instituce, které lze využít k předání majetku ve prospěch dalších generací a které pomohou uchránit majetek před exekucí anebo prostě poslouží k anonymizaci vlastnictví.

Vznikla tak šedá zóna, do které stát neviděl. Svěřenské fondy využívají například podnikatelé v oblasti nelegálního hazardu ve snaze vyhnout se přísné regulaci v tomto byznysu, vysokým daním a sankcím. „Spolky a svěřenské fondy už ustupují. Kontrolujeme faktický stav věci, ne jak se věc nebo jednání jeví navenek,“ říká Martina Kaňková, mluvčí celní správy.

Stát dnes netuší, kolik svěřenských fondů v Česku existuje, kdo z nich profituje, a kdo by tedy měl z těchto příjmů platit daně. Teprve novela z roku 2016 s účinností od letošního roku zřizuje evidenci svěřenských fondů. Do konce června v ní musí být fondy zapsány, jinak zaniknou.

Na konci minulého týdne v evidenci visely údaje o pouhých deseti fondech. Veřejný je pouze název fondu a jméno jeho správce. To často bývá najatý právník. Jméno takzvaného beneficienta, zjednodušeně řečeno toho, komu majetek ve fondu říká pane, pak mají znát opět jen zákonem stanovené státní orgány (viz grafika).

Autor:

Nejčtenější

Scala startuje na 370 tisících. Škoda chce Čechům nabídnout bohatou výbavu

Škoda Scala

Škoda v pátek startuje prodej svého nového vozu. Základní provedení modelu Scala s benzinovým agregátem 1,0 TSI/70 kW s...

VIDEO: Semafory k WC, pohyby jako robot. Jak to chodí v českém Amazonu

Lidé s vozíky projíždějí labyrintem uliček, kde je v regálech naskladněno 20...

Distribuční centrum Amazonu v Praze působilo dosud spíš jako nedobytný hrad. Jak to uvnitř chodí, se veřejnost...

Nápisy na taškách matou. Výroba papírových škodí víc než těch plastových

V Penny Marketu přestali nabízet jednorázové igelitky, v nabídce mají například...

Řada lidí si raději než igelitku koupí v obchodě tašku z papíru. Od pokladny pak odchází s dobrým pocitem, že jsou...

Topíme svíčkou. Nové bytovky už musí mít téměř nulovou spotřebu energie

ilustrační snímek

Všechny nové budovy s obytnou plochou větší než 350 metrů čtverečních musí mít od prvního ledna téměř nulovou spotřebu...

Církev děsí zdanění restitucí. Práci kvůli němu může ztratit každý pátý

Neratovský kostel s prosklenou střechou má nové báně.

Výpočty jsou jednoduché, matematika neúprosná. Když projde zdanění církevních restitucí tak, jak ho navrhuje vládní...

Další z rubriky

Cifršpioni zajistili rekordní částku, jedná se o více než sedm miliard

Ilustrační snímek

Česká finanční zpravodajská jednotka FAÚ má za sebou nejúspěšnější rok ve své historii. Za loňský rok cifršpioni...

Všechny účty v jedné aplikaci? Banky váhají, propojení využívá minimum lidí

Středeční odstávka mobilního bankovnictví Komerční banky (19. dubna 2017)

Už je to víc než rok, kdy měly banky umožnit propojení s účty v jiných ústavech. Zatím to však udělaly jen některé....

Světové módní značky končí s prodejem pravých kožichů, Češi je následují

V závěru přehlídky došlo i na kožichy.

Sehnat kožich z pravého norka je čím dál těžší. Čeští i zahraniční prodejci se kožešinovým zvířatům vyhýbají. Najít je...

Najdete na iDNES.cz