„Během pěti až deseti let hrozí stavební surovinová krize,“ varuje ložiskový geolog Josef Godány z České geologické služby (ČGS). Z údajů organizace vyplývá, že do sedmi let se polovina z 222 využívaných kamenolomů dotěží. U ložisek štěrkopísků je bilance ještě horší – v daném horizontu se vyčerpá 103 ze 178 využívaných ložisek.
„Velká část využívaných ložisek těchto surovin byla geologicky ověřena v 70. a 80. letech minulého století a z těchto období pocházejí i mnohá těžební povolení,“ říká Martin Netoušek z těžební firmy Českomoravský štěrk. I v případě, že těžař žádá o pokračování či rozšíření těžby ve stávajícím lomu, trvá povolovací proces až deset let.
Důvodem je veřejný zájem. Tím může sice být i ekonomické dotěžení neobnovitelných nerostných surovin, které jinak zůstanou nevyužité pod zemí. Často však nad ekonomikou vítězí odpor obyvatel v obcích v blízkosti ložiska, podepřený argumenty na ochranu vzácných rostlin a živočichů.
Cihly došly. Stavební boom nahrává dřevostavbám |
Takovou zkušenost má Jiří Čech, jednatel společnosti Kamenolom Brniště, která se zabývá rekultivací starých důlních děl s dotěžením ložiska kamene. O obnovení těžby v zavřeném kamenolomu Tlustec na Liberecku usiluje už jedenáctý rok. V tomto kraji se do sedmi let dotěží osm z deseti využívaných lomů.
„Ti, kdo proti těžbě protestují, mají baráky, jezdí po silnici a po železnici a neuvědomují si, že kámen a písek je základní stavební hmota do betonu a příštích 100 let ji nic nenahradí,“ říká. Přetahuje se s ekology o to, zda se vzácné druhy nacházejí pouze v dotčené lokalitě, nebo i jinde v okolí.
„Lidé samozřejmě nechtějí, aby kolem jejich baráku projížděly kamiony, ale dají se udělat opatření, aby se to eliminovalo,“ domnívá se Petr Svoboda, jednatel Sdružení pro výstavbu silnic. Připomíná, že silnice jsou tvořeny z nejméně 93 procent kamenivem, asfalt tvoří menšinu.
Ekologické organizace obvykle za největší problém považují těžbu hnědého uhlí. Na těžbu kameniva a stavebních surovin se například Hnutí Duha dívá smířlivěji. „Tam opravdu jde dosáhnout toho, aby těžba nepoškozovala životní prostředí a dotěžené lomy byly naopak prospěšné pro ochranu přírody. Vytvářejí se zajímavé podmínky pro netypické druhy rostlin,“ říká mluvčí hnutí Jiří Koželouh.
Krizi se dá předejít
V Česku je přitom dostatečná zásoba kameniva a surovinové krizi by se dalo předejít. Podle geologů z ČGS se záměry na dotěžení, rozšíření či novou otvírku za posledních několik let posuzovalo asi tři desítky v případě kamenolomů a stejné množství v případě štěrkopísků. Jen část byla úspěšná.
Rozhoduje cena a normy. Zadavatelům stavebních zakázek o kvalitu moc nejde |
„To výhledově nestačí na to, co se v tomto státě plánuje za stavby podpořené dotačními prostředky. V mnoha místech materiálové krytí vázne,“ říká Luboš Bouček, jednatel společnosti Bazal CZ, která provozuje tři lomy, z toho dva už dotěžuje. Podle něj je už teď problém spárovat regionálně poptávku ze staveb a nabídku surovin z nejbližších lomů. Lomy nemohou věnovat celou kapacitu výrobě kameniva jen v určité požadované velikosti.
„Řeší, jestli dělat štěrk pro železniční koridory, nebo pro silnice. Do asfaltových směsí je třeba širší sortiment výrobků,“ vysvětluje Svoboda. Určité frakce kameniva v některých regionech chybějí dlouhodobě. Například na Zlínsko musejí dovážet drobné a hrubé drcené kamenivo i ze Slovenska.
Podle Svobody se do deseti let značně zvýší dovozní vzdálenost pro stavební materiál. „Byli jsme zvyklí to vozit 40 až 50 kilometrů, nově to bude 100 až 150 kilometrů,“ předpovídá. Doprava tak v případě tohoto těžkého a objemného materiálu překračuje jeho cenu. Tím se pochopitelně stavby prodraží, včetně těch z veřejných peněz.
„Vláda může některé nerostné suroviny označit za vyhrazené, z kameniva by se stala strategická surovina,“ uvažuje nahlas Svoboda. Další možností je větší využívání recyklátu ze stavebních demolic. Ten se ale dá do staveb přidávat jen v omezené míře.
