„V důsledku zpřísnění regulace se část ze zaniklých subjektů přesunula do nelegální oblasti nebo využívá různých kliček. Část predátorů využívá posledních chvil, aby mohli na trhu působit,“ říká profesor Michael Mejstřík, zakladatel projektu Navigátor bezpečného úvěru.
Půjčky dnes mohou poskytovat jen firmy, které získaly licenci od České národní banky. A během přechodného období do konce května 2018 také ty, které si o ni zažádaly. Dohromady jde o 112 subjektů, licenci má pět z nich.
Jedna půjčka nestačí. Češi se zadlužují, nejčastěji si půjčují na bydlení |
MF DNES ale objevila na internetu několik webových stránek, kde nabízejí půjčky subjekty, jež o licenci ani nežádaly.
To samo o sobě nemusí být podle ČNB zcela vypovídající. „Na internetu je jistě řada stránek bývalých poskytovatelů, kteří o licenci nepožádali. Z dohledové činnosti ČNB lze ale usoudit, že jsou v řadě případů jen „zapomenuté“ a dotčený subjekt spotřebitelské úvěry již aktivně neposkytuje,“ říká mluvčí ČNB Denisa Všetíčková.
Řada společností také zřejmě podala žádosti jen naoko, aby využily přechodného období na maximum. S poskytováním půjček po jeho skončení ani nepočítají. Mohou mít problém splnit podmínky, zákon mimo jiné požaduje základní kapitál ve výši minimálně 20 milionů korun.
„S ohledem na naše zkušenosti s požadavky licenčního řízení si dovolím odhadnout, že zdaleka ne všichni žadatelé splní požadavky očekávané ze strany centrální banky,“ míní David Manych, předseda dozorčí rady EC Financial Services, která už licenci má.
Co je však horší, řada firem, které dříve poskytovaly půjčky lidem, nyní „maskuje“ svou činnost „podnikatelskými“ půjčkami. Klienti takových firem si musí zařídit živnostenský list a následný úvěr je zcela mimo režim spotřebitelského úvěru, nevztahuje se tedy na ně žádná ochrana. Že se tyto „podnikatelské“ půjčky rozšiřují, dokládá letošní nárůst počtu exekucí u právnických osob.
Například stránky www.rychlapujcka24.cz, kde ještě donedávna visela nabídka spotřebitelských půjček, jsou nyní zacílené na úvěry pro OSVČ. Celkové provedení i doprovodné texty na stránce nicméně stále napovídají, že cílem není poskytnout peníze na rozvoj podnikání, ale na nákup spotřebního zboží.
Na internetu se objevil ještě jeden fenomén. Některé servery, kde se dříve půjčky poskytovaly nebo které fungovaly jako zprostředkovatelé, dnes vystupují jako takzvaní tipaři. Jde o lidi nebo společnosti, které hledají zájemce o úvěr a jejich údaje předají některému poskytovateli. Na rozdíl od zprostředkovatelů totiž nepotřebují registraci u ČNB.
Obavy ze slovenského příkladu
Experti se rovněž obávají, že omezení dostupnosti úvěrů pro rizikovější skupiny obyvatel může způsobit jejich přesun k nelegálním poskytovatelům. Mimo legální trh pak budou predátorům vydáni napospas. „Obáváme se, že se bude opakovat podobná situace jako na Slovensku, kde nastal boom nelicencovaných poskytovatelů,“ říká ředitel poradny při finanční tísni David Šmejkal.
„Zhruba dvaceti procentům žadatelů musíme půjčku zamítnout, protože nesplní naše úvěrová kritéria. Někteří odmítnutí žadatelé poté požádali o půjčku u jiných firem, které jim přesto půjčily. Víme, že některé z nich tímto předlužily,“ říká Martin Šváb, ředitel právního oddělení Provident Financial.
„Odmítnutí žadatelé se snaží získat úvěr buď u naší benevolentnější konkurence, nebo zcela mimo systém. Potřeba získání peněz u takových žadatelů nekončí tím, že je naše společnost odmítne financovat,“ dodává Manych.
ČNB se toho však neobává. „Pokud subjekt licenci mít nebude, půjde o neoprávněného poskytovatele, ilegála. Pokud jde o možnost, že si lidé začnou více půjčovat od subjektů, které nedisponují oprávněním k činnosti, pak odpověď na tuto otázku ukáže až čas. Nicméně zatím obavu nesdílíme,“ říká Všetíčková.
Zákon navíc počítá s tím, že pokud poskytovatel úvěru dostatečně neprověří bonitu klienta, úvěr nevznikl. Predátoři by se tak dle Mejstříka mohli dostat do defenzivy. Je však otázka, zda budou mít lidé dostatek prostředků, aby neprověření bonity prokázali před soudem.
Další novou fintou je podle Šmejkala větší využívání odložené splatnosti. Půjčková firma těsně před vypršením splatnosti informuje dlužníka, že si splacení může za určitou částku odložit třeba o měsíc. Klient ale nezaplatí ani korunu jistiny a jeho dluh se nesnižuje, naopak se zvyšuje. Navíc podle Mejstříka dochází k přesunu k podomnímu prodeji za lichvářských podmínek.
