Problémy však mají také mlynáři, kvůli extrémním cenám obilovin opustily trh dva mlýny zaměřené na mletí pšenice a jeden na žito, další dva mlýny omezily výrobu. Žádný z nich ale zatím nebyl klíčovým tržním hráčem.
„V problémech je i spousta dalších oborů,“ vysvětluje mluvčí Potravinářské komory ČR Helena Kavanová. Ceny řeší zpracovatelé mléka, výrobci nealkoholických nápojů, ale také pivovary, které už nahlásily zdražování.
„Hodně plynu potřebují sladovny, tam je to velký problém. Pivovary také potřebují energie pro výrobu páry. A většina varen je na plyn – tam je největší spotřeba. A potom se plyn ještě využívá v technické části při balení piva a vymývání sudů, protože pára dezinfikuje,“ vysvětlila výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.
Jablka a brambory u Úřadu vlády. Zemědělci žádají nižší strop na své energie |
Současnou situaci pak podle Českého svazu zpracovatelů masa nezvládly už tři středně velké firmy z oboru maso-uzeniny, několik dalších konec zvažuje. Mimo jiné skončila například firma Jatky Sojka.
Nealko: zapomeňte na příchutě
V dalších oborech zatím k větším krachům nedošlo, podle Kavanové ale firmy pociťují obavy, nemají zajištěné dodávky na energie od příštího roku. Výrobci nealkoholických nápojů kromě cen energií řeší i nárůst cen některých surovin. Například černý rybíz, maliny a další bobuloviny mají nyní stát více než trojnásobek loňských sum. Někteří výrobci proto s výrobou těchto příchutí přestávají. „U některého ovoce, jako například švestek, je otázka dostupnosti vůbec,“ dodala. Vzrostla také cena cukru, obalů nebo nápojových plechovek.
Drůbežáři nemají na elektřinu
Vysoké ceny nejsou po chuti ani chovatelům zvířat. Například drůbežářská společnost Drumo z jižní Moravy uvedla, že loni platila za elektřinu necelých 1,5 milionu korun. Letos od ní chce dodavatel 3,5 milionu, v příštím roce by však mělo jít ještě o násobně vyšší hodnoty. Dodavatelé podle zástupců společnosti nechtějí smlouvy uzavírat s fixními tarify, nejspíš se tak budou platit tzv. spotové ceny. Mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková dodala, že z celé živočišné výroby má výkrm brojlerů nejvyšší spotřebu elektrické energie a plynu na kilogram produkce.
Firmy si vyšší náklady částečně kompenzují v cenách výrobků, podle výrobců se ale nedají náklady celé přenést na zákazníky, protože by si zboží nekupovali. Inflace v srpnu dosáhla 17,2 procenta, například mouka byla oproti loňskému srpnu dražší o 64 procent, oleje a tuky o 50 procent, polotučné trvanlivé mléko o 49 procent, cukr o 42 procent a drůbeží maso o 34 procent.
Mlékárna Madeta v potížích
Přitom i největší čeští producenti mléčných výrobků hovoří o tom, že také oni mají před sebou špatné měsíce. Generální ředitel největší české mlékárny Madeta Milan Teplý v posledních dnech uvedl, že firma je za červenec ve ztrátě, a to kvůli vysokým nákladům na elektřinu. Jestli bude situace pokračovat, nebude mít z čeho zaplatit v lednu elektřinu. Například cukrovar Tereos loni platil za minulou sezonu za energie 886 milionů korun. V současném období půjde už o skoro tři miliardy korun. Potravináři spolu se zemědělci vidí řešení v podobě kompenzace zvýšených nákladů pro ty podniky, které prokážou nárůst cen oproti minulému roku.
Zemědělci vyjedou na protest po celé zemi. Ministrům rozdají poslední brambory |
„U energeticky náročných výrob se musí jednat o meziroční zvýšení o 30 procent, u méně energeticky náročných o 50 procent. Jde řádově o nižší jednotky miliard, takže pevně doufáme, že se v rozpočtu prostředky najdou. Řada okolních států již kompenzuje na základě dočasného krizového rámce, který Evropská komise schválila již na konci března. Kompenzuje například Německo, Itálie, Rakousko, Polsko, celkem 24 zemí z 27,“ připomíná mluvčí komory Kavanová. V následujících dnech by se situace mohla změnit.
O zařazení zemědělců a představení využití krizového rámce má vláda jednat ve středu, zatím představila plán na zastropování cen energií pro domácnosti. Zemědělci však doufají, že pro jejich obor bude nastaven strop také.
