Pátek 30. září 2022, svátek má Jeroným, Ráchel
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 30. září 2022 Jeroným, Ráchel

Pavel Baran: Vychovat skvělou generaci vědců trvá desetiletí, jako ve sportu

Do vědy mělo jít podle střednědobých výhledů příští rok 38 miliard korun. Jenže přišla pandemie a ministerstvo financí se pokouší najít v některých oblastech úspory. Zatímco rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace vyčíslila potřeby české vědy i kvůli pandemii na 39,4 miliardy korun, ministerstvo financí chce uvolnit pouze 36,1 miliardy, což je znatelně méně, než žádají vědci a také než jsou finance, se kterými počítali.

Pavel Baran, místopředseda vládní rady pro výzkum, vývoj a inovace | foto: Akademie věd

Peníze z Evropské unie z Národního fondu obnovy, které mají pomoci dostat se zemím z krize, nemohou univerzity a další vědecké instituce použít na běžný chod či rozmanité naplánované projekty. Peníze by jim tak chyběly. V rozhovoru místopředseda vládní rady pro výzkum, vývoj a inovace Pavel Baran vysvětluje, proč česká věda peníze potřebuje.

Poslední týdny je mezi ministerstvem financí a Radou pro výzkum, vývoj a inovace neshoda na tom, kolik peněz by do české vědy mělo jít. Proč by mělo být v zájmu společnosti vědu podporovat?
Věda a výzkum patří k základním civilizačním kompetencím a mají představovat oporu pro společnost a člověka ve všech situacích, zejména v těch krizových. A nemám na mysli jen krize ekonomické povahy. Nadto je třeba si uvědomit, že i na první pohled banální technologie, nástroje, přístroje, i zkušenosti, kterými disponujeme, jsou výsledky nikoliv pouze krátkodobého, ale často výzkumu a vývoje, který probíhá po generace – třeba tato voda ve sklenici, kterou držím v ruce, nejde jen o její úpravu, ale i dopravu na náš stůl a vše další s tím související. Vztáhnu-li to k dnešku, vakcinace proti koronaviru přece není banálním výsledkem výzkumu za poslední měsíce, de facto se jedná o výsledek snažení celých generací výzkumníků a vědy jako celku v globálním rámci.

Dobře, ale nepočká to, až odezní krize?
Je zřejmé, že i z makroekonomického hlediska je růst po pandemické krizi podmíněn mimo jiné investicemi veřejných prostředků do oblasti vědy a výzkumu, včetně jejich návratnosti, a to jak z hlediska růstu hrubého domácího produktu, tak i zvýšení daňových příjmů. Nemluvě o ohrožení naplňování závazků v této oblasti vyplývajících z platných střednědobých výhledů státního rozpočtu na vědu a výzkum. Podpora vědy proto musí být stabilní a trvalá, a to i ve složitých situacích, ať už ze společenského nebo ekonomického hlediska. Věda a výzkum jsou opravdu velmi citlivé na jakékoliv turbulence.

Neshoda mezi Radou a ministerstvem financí je na jedné straně naprosto pochopitelná, za situace, kdy veřejné rozpočty jsou devastované pandemií a krizí s ní spojenou, na druhé straně se v případě podpory vědy a výzkumu nejedná o výdajové položky, které jsou určeny k běžné spotřebě, ale o zásadní investice, které budou rozhodovat o kvalitě řešení současných i budoucích výzev. A nechci připomínat zvláštní symbolický dopad hrozících restrikcí v situaci, kdy „pomyslné oči“ celého světa se upírají k naději, že s pomocí vědy pandemii zvládneme.

Je česká věda ve světě vůbec konkurenceschopná? O některých oborech se říká, že jsou špička, některé tolik ne a závisí to vůbec na penězích?
Na to by bylo dobré zeptat se našich nejlepších vědců, kteří jsou v každodenním kontaktu s globální a špičkovou vědou a je jich u nás mnoho. Na druhé straně je vědecké prostředí v České republice pouze ostrovem, na němž je podporována věda, výzkum a inovace v celosvětovém moři těchto procesů a nebylo by rozumné na situaci nahlížet tak, že s námi v Česku stojí a padá výzkum jako celek v Evropě a ve světě.

Faktem ale je, že stabilní podpora výzkumu v České republice, v posledních pěti, šesti letech, přinesla evidentní nárůst kvalitních výsledků, a to nejen v oborech, v nichž jsou výsledky tradičně bibliometricky měřitelné. Rostoucí investice byly dobře užity a zvyšování výdajů vedlo k růstu konkurenceschopnosti výzkumu, nebo přesněji formulováno k jeho kompatibilitě a také srovnatelnosti a schopnosti spolupráce s excelentním výzkumem evropským a světovým.

Proč mluvíte spíš kompatibilitě, a ne konkurenceschopnosti?
Konkurenceschopnost je vhodným a nezbytným pojmem pro sektory v podnikatelské sféře, v níž je třeba z ekonomického hlediska vítězit, spolupráce zde sice může hrát významnou roli, ale obvykle není primárním cílem.

Zejména v základním výzkumu jde ale o něco jiného, jde o to, aby u pomyslného stolu, u něhož se rozhoduje o příštích výsledcích výzkumu a kde se věda a výzkum, řekl bych, komunikují, bylo bez dalšího vyhrazeno místo i pro naše vědce a vědkyně, kteří jsou schopni do diskuze u tohoto stolu účinně přispívat a jako rovný s rovnými vstupovat.

Pokud by tomu tak nebylo a zůstali bychom opodál někde v „předsálí“, bude to znamenat ztrátu nezbytných kompetencí a ve výsledku nutnost si vše, co se u jednacího stolu vznikne a domluví, draze kupovat a platit. Nesmíme se dostat do situace, kdy bychom hráli na poli vědy a výzkumu jakousi třetí, nebo čtvrtou ligu.

Takže jako ve sportu...
Řekněme, mám rád fotbal, kdysi jsem ho docela slušně hrál. Vážně si připustit ambici, že budeme ve všech sportech, které máme rádi, pravidelně hrát a vítězit na světové úrovni, je samozřejmě absurdní. Na druhé straně tam, kde to tradičně umíme a máme pro to předpoklady, myslím tím tradičně a aktuálně kvalitní obory výzkumu, nesmíme z nároků na extraligu slevovat. A musí se s námi počítat.

A věřím tedy, že pro výzkum to nepochybně platí. S tím doplněním, že na výchovu a přípravu generací těch, kteří budou opravdu excelentní, je třeba často několika desetiletí. Na rozdíl od sportu jsou časové úseky, jež rozhodují o výsledcích výzkumu, o poznání delší.

Na co všechno jdou peníze, o kterých se teď bavíme?
Pokud bych měl připomenout alespoň zásadní rozpočtové kapitoly, jimž jsou prostředky na podporu výzkumu určeny, zmíním alespoň kapitolu ministerstva školství (univerzity a průřezové finance), kapitolu Akademie věd, dvě významné grantové agentury – Grantová agentura ČR a Technická agentura ČR, ale také důležitou kapitolu ministerstva průmyslu a obchodu. A je to také řada dalších rozpočtových kapitol příslušných ministerstev. Všechny je jmenovat nebudu, za současné situace ale nelze pominout zejména ministerstvo zdravotnictví.

Nestačí finance z Národního plánu obnovy na pokrytí chybějících zdrojů, jak nepřímo argumentuje ministerstvo financí? Kolik to je celkově?
Podpora z Národního plánu obnovy (NPO) je zacílena na oživení a odolnost v situaci vyvolané pandemií Covid -19. Vědou a výzkumem se primárně zabývá pátý pilíř Výzkum, vývoj a inovace. Tyto evropské zdroje mají nicméně podporovat vědu a výzkum ve specifických oblastech. Jde o oblast základního výzkumu a oblast aplikovaného průmyslového výzkumu. V oblasti základního výzkumu je podpora zaměřena na pět vybraných oblastí, z nichž čtyři jsou medicínské (infekční choroby a virologie, onkologie, metabolická onemocnění a kardiovaskulární choroby, neurovědy, neurodegenerativní choroby a psychiatrie) a jedna společenskovědní.

Celkově má jít o pět miliard korun na aktivity v oblasti základního výzkumu a další zdroje na aktivity v oblasti aplikovaného průmyslového výzkumu, rovněž v řádu miliard korun. Nejde o jednorázovou podporu, nýbrž o podporu rozloženou do horizontu přibližně 5 let.

Podpora z NPO tedy nemůže, nemá a s ohledem cíl NPO jako celek a také s ohledem na specifické oborové zaměření ani nesmí strukturálně nahrazovat prostředky z národního rozpočtu pro systém výzkumu, vývoje a inovací.

Troufnete si odhadnout, jak nakonec příprava a návrh rozpočtu na vědu a výzkum v letošním roce dopadnou?
Situace je letos opravdu složitá, uvádím to navíc s vědomím aktuální tragédie způsobené živly na jižní Moravě, se všemi s tím souvisejícími důsledky. Přesto bych chtěl věřit ve schopnost moudrého nadhledu těch, kdo rozpočet ve finální fázi připravují a jsou si, doufám, vědomi toho, že složité problémy a výzvy naší přítomnosti je třeba řešit za podpory efektivních investic do vědy a výzkumu a současně tak vytvářet předpoklady pro jejich eliminace v budoucnosti.

Nakonec tedy zůstávám optimistou s nadějí, že to dobré, čeho se podařilo při podpoře vědy a výzkumu v řadě posledních let dosáhnout, zůstane zachováno i v následujícím období.

  • Nejčtenější

Přístroje zjistily výbuchy u Nord Streamu. Úmyslný čin, tvrdí Švédsko

Švédské a dánské měřicí stanice v pondělí zaznamenaly masivní podmořské výbuchy, a to v místech, kde z plynovodu Nord...

Slovensko vře kvůli cenám elektřiny. Největší výrobce hrozí bankrotem

Největšímu výrobci elektřiny na Slovensku, společnosti Slovenské elektrárne, se příčí dodávání elektřiny slovenským...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Slovenské ekonomice hrozí kolaps, varuje premiér. Žádá pomoc EU, mluví o zestátnění

Premiér Eduard Heger varuje, že slovenské ekonomice hrozí kvůli prudce rostoucím nákladům na energie kolaps. Obrovský...

Síkelovo poslední slovo: spotřeba neovlivní stropní cenu energií u domácností

Jako v pohádce Pyšná princezna si lze připadat při sledování výroků ministra průmyslu a obchodu o zastropování cen...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Strop pro domácnosti zřejmě nebude na celou spotřebu, řekl Síkela

Vláda pracuje na nařízeních, která mají upravit způsob zastropování cen energií. Zatímco ceny by měly zůstat na...

Sověti ozářili Richarda Nixona radioaktivitou. Jeho agenti to zastavili trikem

Premium Při návštěvě v Sovětském svazu Richard Nixon sice přátelsky hovořil se sovětským vůdcem Nikitou Chruščovem v takzvané...

Test kočičích kapsiček. I z krmiva za deset korun může zvíře dostat vše

Premium Kočky nám sice někdy připadají mlsné, ale ony jen v miskách hledají to, co jejich tělu prospívá nejvíc: maso plné...

Extra steh po porodu navíc? Rodičky děsí ponižující husband stitch

Premium Přivést dítě na svět znamená pro většinu žen prožít si mnoho vypjatých chvil. Vyrovnat se s průběhem porodu nemusí být...

Bio má být lokální. Jablka ze Španělska jsou nesmysl, říká šéf ovocnářů

Premium Omezení dopravy a větší důraz na lokálnost ovoce a zeleniny - to postrádá v evropských zelených plánech předseda...

Knap zůstává šéfem pošty. Jeho nástupce bude znám až na konci roku

Šéf České pošty Roman Knap, který měl odejít na konci září, ve funkci zatím zůstává. Ministerstvo vnitra po dohodě s...

Stovky firem místo 12. Kontroloři získají širší pravomoci, rozhodli poslanci

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže získá nové pravomoci. Bude moci kontrolovat nekalé praktiky u zhruba 800...

Za dekádu o dvojnásobek. Cena bytů roste nepřetržitě od roku 2013

Nákupní cena bytů v Česku se za deset let více než zdvojnásobila. Index cen bytových nemovitostí (HPI), který měří...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

RECENZE: Pro Pokáče byla O2 arena příliš velkým soustem

Z hlediska návštěvnosti skončil koncert písničkáře Pokáče v O2 areně maximálním úspěchem - pár hodin před začátkem...

Přístroje zjistily výbuchy u Nord Streamu. Úmyslný čin, tvrdí Švédsko

Švédské a dánské měřicí stanice v pondělí zaznamenaly masivní podmořské výbuchy, a to v místech, kde z plynovodu Nord...

Úmrtní list Alžběty II. odhalil příčinu i čas smrti královny

Britská královna Alžběta II. zemřela na stáří. Vyplývá to z jejího úmrtního listu, který ve čtvrtek zveřejnil skotský...

Příběh Marty: Syn si přivedl domů přítelkyni, je to líná špindíra

Se synem jsme měli vždycky hezký vztah. Naším společným plánem bylo, že jednou s námi zůstane žít v našem domě v...

Dcera Neumannové randí s modelem. V mém životě muž není, říká její matka

Dcera legendární lyžařky Kateřiny Neumannové, osmnáctiletá Lucie randí s úspěšným modelem Oliverem Průchou. Promluvili...