Pátek 19. srpna 2022, svátek má Ludvík
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 19. srpna 2022 Ludvík

Pavel Baran: Vychovat skvělou generaci vědců trvá desetiletí, jako ve sportu

Do vědy mělo jít podle střednědobých výhledů příští rok 38 miliard korun. Jenže přišla pandemie a ministerstvo financí se pokouší najít v některých oblastech úspory. Zatímco rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace vyčíslila potřeby české vědy i kvůli pandemii na 39,4 miliardy korun, ministerstvo financí chce uvolnit pouze 36,1 miliardy, což je znatelně méně, než žádají vědci a také než jsou finance, se kterými počítali.

Pavel Baran, místopředseda vládní rady pro výzkum, vývoj a inovace | foto: Akademie věd

Peníze z Evropské unie z Národního fondu obnovy, které mají pomoci dostat se zemím z krize, nemohou univerzity a další vědecké instituce použít na běžný chod či rozmanité naplánované projekty. Peníze by jim tak chyběly. V rozhovoru místopředseda vládní rady pro výzkum, vývoj a inovace Pavel Baran vysvětluje, proč česká věda peníze potřebuje.

Poslední týdny je mezi ministerstvem financí a Radou pro výzkum, vývoj a inovace neshoda na tom, kolik peněz by do české vědy mělo jít. Proč by mělo být v zájmu společnosti vědu podporovat?
Věda a výzkum patří k základním civilizačním kompetencím a mají představovat oporu pro společnost a člověka ve všech situacích, zejména v těch krizových. A nemám na mysli jen krize ekonomické povahy. Nadto je třeba si uvědomit, že i na první pohled banální technologie, nástroje, přístroje, i zkušenosti, kterými disponujeme, jsou výsledky nikoliv pouze krátkodobého, ale často výzkumu a vývoje, který probíhá po generace – třeba tato voda ve sklenici, kterou držím v ruce, nejde jen o její úpravu, ale i dopravu na náš stůl a vše další s tím související. Vztáhnu-li to k dnešku, vakcinace proti koronaviru přece není banálním výsledkem výzkumu za poslední měsíce, de facto se jedná o výsledek snažení celých generací výzkumníků a vědy jako celku v globálním rámci.

Dobře, ale nepočká to, až odezní krize?
Je zřejmé, že i z makroekonomického hlediska je růst po pandemické krizi podmíněn mimo jiné investicemi veřejných prostředků do oblasti vědy a výzkumu, včetně jejich návratnosti, a to jak z hlediska růstu hrubého domácího produktu, tak i zvýšení daňových příjmů. Nemluvě o ohrožení naplňování závazků v této oblasti vyplývajících z platných střednědobých výhledů státního rozpočtu na vědu a výzkum. Podpora vědy proto musí být stabilní a trvalá, a to i ve složitých situacích, ať už ze společenského nebo ekonomického hlediska. Věda a výzkum jsou opravdu velmi citlivé na jakékoliv turbulence.

Neshoda mezi Radou a ministerstvem financí je na jedné straně naprosto pochopitelná, za situace, kdy veřejné rozpočty jsou devastované pandemií a krizí s ní spojenou, na druhé straně se v případě podpory vědy a výzkumu nejedná o výdajové položky, které jsou určeny k běžné spotřebě, ale o zásadní investice, které budou rozhodovat o kvalitě řešení současných i budoucích výzev. A nechci připomínat zvláštní symbolický dopad hrozících restrikcí v situaci, kdy „pomyslné oči“ celého světa se upírají k naději, že s pomocí vědy pandemii zvládneme.

Je česká věda ve světě vůbec konkurenceschopná? O některých oborech se říká, že jsou špička, některé tolik ne a závisí to vůbec na penězích?
Na to by bylo dobré zeptat se našich nejlepších vědců, kteří jsou v každodenním kontaktu s globální a špičkovou vědou a je jich u nás mnoho. Na druhé straně je vědecké prostředí v České republice pouze ostrovem, na němž je podporována věda, výzkum a inovace v celosvětovém moři těchto procesů a nebylo by rozumné na situaci nahlížet tak, že s námi v Česku stojí a padá výzkum jako celek v Evropě a ve světě.

Faktem ale je, že stabilní podpora výzkumu v České republice, v posledních pěti, šesti letech, přinesla evidentní nárůst kvalitních výsledků, a to nejen v oborech, v nichž jsou výsledky tradičně bibliometricky měřitelné. Rostoucí investice byly dobře užity a zvyšování výdajů vedlo k růstu konkurenceschopnosti výzkumu, nebo přesněji formulováno k jeho kompatibilitě a také srovnatelnosti a schopnosti spolupráce s excelentním výzkumem evropským a světovým.

Proč mluvíte spíš kompatibilitě, a ne konkurenceschopnosti?
Konkurenceschopnost je vhodným a nezbytným pojmem pro sektory v podnikatelské sféře, v níž je třeba z ekonomického hlediska vítězit, spolupráce zde sice může hrát významnou roli, ale obvykle není primárním cílem.

Zejména v základním výzkumu jde ale o něco jiného, jde o to, aby u pomyslného stolu, u něhož se rozhoduje o příštích výsledcích výzkumu a kde se věda a výzkum, řekl bych, komunikují, bylo bez dalšího vyhrazeno místo i pro naše vědce a vědkyně, kteří jsou schopni do diskuze u tohoto stolu účinně přispívat a jako rovný s rovnými vstupovat.

Pokud by tomu tak nebylo a zůstali bychom opodál někde v „předsálí“, bude to znamenat ztrátu nezbytných kompetencí a ve výsledku nutnost si vše, co se u jednacího stolu vznikne a domluví, draze kupovat a platit. Nesmíme se dostat do situace, kdy bychom hráli na poli vědy a výzkumu jakousi třetí, nebo čtvrtou ligu.

Takže jako ve sportu...
Řekněme, mám rád fotbal, kdysi jsem ho docela slušně hrál. Vážně si připustit ambici, že budeme ve všech sportech, které máme rádi, pravidelně hrát a vítězit na světové úrovni, je samozřejmě absurdní. Na druhé straně tam, kde to tradičně umíme a máme pro to předpoklady, myslím tím tradičně a aktuálně kvalitní obory výzkumu, nesmíme z nároků na extraligu slevovat. A musí se s námi počítat.

A věřím tedy, že pro výzkum to nepochybně platí. S tím doplněním, že na výchovu a přípravu generací těch, kteří budou opravdu excelentní, je třeba často několika desetiletí. Na rozdíl od sportu jsou časové úseky, jež rozhodují o výsledcích výzkumu, o poznání delší.

Na co všechno jdou peníze, o kterých se teď bavíme?
Pokud bych měl připomenout alespoň zásadní rozpočtové kapitoly, jimž jsou prostředky na podporu výzkumu určeny, zmíním alespoň kapitolu ministerstva školství (univerzity a průřezové finance), kapitolu Akademie věd, dvě významné grantové agentury – Grantová agentura ČR a Technická agentura ČR, ale také důležitou kapitolu ministerstva průmyslu a obchodu. A je to také řada dalších rozpočtových kapitol příslušných ministerstev. Všechny je jmenovat nebudu, za současné situace ale nelze pominout zejména ministerstvo zdravotnictví.

Nestačí finance z Národního plánu obnovy na pokrytí chybějících zdrojů, jak nepřímo argumentuje ministerstvo financí? Kolik to je celkově?
Podpora z Národního plánu obnovy (NPO) je zacílena na oživení a odolnost v situaci vyvolané pandemií Covid -19. Vědou a výzkumem se primárně zabývá pátý pilíř Výzkum, vývoj a inovace. Tyto evropské zdroje mají nicméně podporovat vědu a výzkum ve specifických oblastech. Jde o oblast základního výzkumu a oblast aplikovaného průmyslového výzkumu. V oblasti základního výzkumu je podpora zaměřena na pět vybraných oblastí, z nichž čtyři jsou medicínské (infekční choroby a virologie, onkologie, metabolická onemocnění a kardiovaskulární choroby, neurovědy, neurodegenerativní choroby a psychiatrie) a jedna společenskovědní.

Celkově má jít o pět miliard korun na aktivity v oblasti základního výzkumu a další zdroje na aktivity v oblasti aplikovaného průmyslového výzkumu, rovněž v řádu miliard korun. Nejde o jednorázovou podporu, nýbrž o podporu rozloženou do horizontu přibližně 5 let.

Podpora z NPO tedy nemůže, nemá a s ohledem cíl NPO jako celek a také s ohledem na specifické oborové zaměření ani nesmí strukturálně nahrazovat prostředky z národního rozpočtu pro systém výzkumu, vývoje a inovací.

Troufnete si odhadnout, jak nakonec příprava a návrh rozpočtu na vědu a výzkum v letošním roce dopadnou?
Situace je letos opravdu složitá, uvádím to navíc s vědomím aktuální tragédie způsobené živly na jižní Moravě, se všemi s tím souvisejícími důsledky. Přesto bych chtěl věřit ve schopnost moudrého nadhledu těch, kdo rozpočet ve finální fázi připravují a jsou si, doufám, vědomi toho, že složité problémy a výzvy naší přítomnosti je třeba řešit za podpory efektivních investic do vědy a výzkumu a současně tak vytvářet předpoklady pro jejich eliminace v budoucnosti.

Nakonec tedy zůstávám optimistou s nadějí, že to dobré, čeho se podařilo při podpoře vědy a výzkumu v řadě posledních let dosáhnout, zůstane zachováno i v následujícím období.

  • Nejčtenější

Rýn během pátku přestane být splavný. Ekonomické dopady pocítí celá Evropa

Hladina řeky Rýn v německé oblasti Rheingau podle úřadů v pátek klesne na kritickou úroveň, na klíčovém místě naměří už...

Ve svetrech za záchranu hospodářství. Stát v nouzi omezí teplo i domácnostem

V případě nedostatku plynu by stát přistoupil k omezení dodávek tepla do domácností, aby udržel v chodu klíčové složky...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Alzu nečekaně opouští klíčový muž Tomáš Havryluk

Největší český internetový obchod alza.cz přišel nečekaně o místopředsedu představenstva. Firmu prakticky ze dne na den...

O čtyři stupně méně. Bazény kvůli drahým energiím sníží teplotu vody

Provozovatelé bazénů budou kvůli vysokým cenám energií nuceni razantně snížit teplotu vody na zhruba 22 stupňů ze...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Jaderný obrat v Německu. Tři poslední atomové elektrárny zůstanou v provozu

Německo kvůli energetické krizi neuzavře v prosinci své poslední tři jaderné elektrárny a nechá je v provozu, uvedl...

Porucha imunity je první známka, že je v našem životě něco špatně, říká lékařka

Premium Lidí s poruchami imunity přibývá. Příčinou je často špatný životní styl, což vede k vážným nemocem, třeba k rakovině....

Bude hůř. Považuji za férové sdělit to divákům předem, přiznal šéf ČT

Premium Inflace, energie, válka na Ukrajině a k tomu nízké koncesionářské poplatky. Současná situace postihla i Českou...

První díl rozhovoru s Shopaholicadel: Práci neseženu, každý den můžu umřít!

Premium Rozhovorům se dlouho úspěšně vyhýbala, nyní ale udělala výjimku a Expresu poskytla exkluzivní sondu do své duše....

  • Další z rubriky

Premiér se dopustil kiksu, u příspěvku na bydlení zapomněl na strop, říká ekonom

Premiér Petr Fiala slíbil na středeční tiskové konferenci proplacení všech nákladů na bydlení pro ty domácnosti, které...

Registr vozidel měl několik hodin výpadek, nevydával tištěné dokumenty

Registr vozidel měl ve středu několik hodin poruchu při generování dokumentů. Úřady mohly jen registrovat bez vydání...

Vysoké účty za energie zkrotí zateplení domu. Času už moc nezbývá

Nezateplené rodinné domy čeká v zimě tvrdý finanční náraz. Pokud nesníží spotřebu energie, roční účet za energie se jim...

Stát se chystá na regulaci marží u benzinu, v červenci byly příliš vysoké

Marže na čerpacích stanicích v červenci výrazným způsobem vzrostly. Ministerstvo financí proto navrhlo regulaci marží u...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Bude hůř. Považuji za férové sdělit to divákům předem, přiznal šéf ČT

Premium Inflace, energie, válka na Ukrajině a k tomu nízké koncesionářské poplatky. Současná situace postihla i Českou...

K vulgárnímu nápisu musela tatéra přemluvit sexem. Teď ho chce pryč

Její nápad se v salónech nikomu nelíbil. Žádný tatér s ním nechtěl mít nic společného, tak moc nápis svou nositelku...

Jako noční můra. Umělá inteligence předpovídá poslední selfie lidstva

Obrázky generované umělou inteligencí jsou poslední dobou zajímavou internetovou kratochvílí. Občas se však povede...

Eva Burešová porodila. S Přemkem Forejtem dali synovi netradiční jméno

Herečka Eva Burešová (29) a šéfkuchař Přemek Forejt (35) přivítali na svět prvního společného potomka. Narodil se jim...

Eva shodila 45 kilo. Mám velikost S a muži se za mnou zase otáčejí, říká

Paní Eva nebyla se svou postavou dlouhodobě spokojená, navíc se neustále zadýchávala, což byl jeden z prvních impulzů k...