Lidé se zlobí na Opavii kvůli polským piškotům. Vyzývají k bojkotu

  19:01aktualizováno  19:01
Spotřebitelé vyzývají na sociálních sítích k bojkotu výrobků Opavia. Rozhněvalo je přesunutí výroby piškotů do Polska, čímž výrobek ztratil svou chuť i tvar. Vlastník, nadnárodní společnost Mondelēz, ani obchodníci však zatím žádný pokles prodejů nezaznamenali.

Piškoty Opavia. Ilustrační foto | foto: Adam Hájek, iDNES.cz

Nadnárodní výrobce cukrovinek Mondelēz čelí zlobě zákazníků poté, co internetový pořad A dost! odhalil, že společnost přesunula do Polska výrobu piškotů. Ačkoli to vedlo ke změně tvaru, chutě i konzistence, Mondelēz je nadále prodává pro značkou Tradiční piškoty Opavia.

„Piškoty jsou tvrdé, mají jinou barvu a hlavně chutnají úplně jinak. (...) Okamžitě bojkotuji všechny vaše výrobky,“ napsal na facebookový profil Mondelēz International uživatel Aleš Kiro Čermák. Zdaleka přitom nejde o ojedinělý názor a podobě se vyjadřuje i řada dalších spotřebitelů.

Nadnárodní výrobce cukrovinek Mondelēz čelí zlobě zákazníků poté, co...

To je však v rozporu s poznatky obchodníků. Ačkoliv od odhalení uplynul už více než týden, prodejem piškotů to nijak nezamávalo.

„Zatím jsme obdrželi jen několik dotazů ze strany zákazníků, kterým jsme zprostředkovali vyjádření dodavatele, že i přes nechtěnou změnu vzhledu výrobku nedošlo k žádné změně jeho složení či změně receptury,“ uvedla mluvčí hypermarketů Globus Pavla Hobíková. „Propad prodeje uvedeného sortimentu jsme v posledním období nezaznamenali,“ dodala za řetězce Albert Dagmar Krausová.

Také podle Mondelēz je poptávka stabilní. „Se všemi našimi odběrateli standardně komunikujeme a informaci o tom, že by některý z řetězců chtěl omezit dodávky piškotů, nemáme. Stejně tomu tak je i u ostatních produktů značky Opavia,“ uvedl mluvčí společnosti Lukáš Hora. Dodal, že složení piškotů se přesunem nijak nezměnilo.

I když lidé obvykle uvádějí, že na původ potraviny dávají velký důraz, v praxi se pak chovají jinak. Z loňského průzkumu Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) třeba vyplývá, že 25 procent spotřebitelů údaje na etiketách vůbec nezajímají.

Rakouská zelenina už nemá Klasu

Není však vyloučeno, že trend se se ještě nemůže zvrátit v neprospěch Mondelēz a projevit se až později. Piškoty a další sladkosti nakupují obvykle matky malých dětí, které jsou ohledně potravin velmi kritickou skupinou.

„Jde o velmi citlivý produkt, změnili přitom nejen výrobu, ale i tvar a zřejmě i kvalitu. Předpokládám proto, že se budou muset výrobu vrátit zpět do Česka,“ myslí si člověk, který se v českém potravinářství dlouhodobě pohybuje a už podobné situace zažil.

Nejedná se totiž zdaleka o první případ, kdy nadnárodní majitel převedl výrobu tradičního českého produktu jinam. Známý je třeba příběh mražené zeleniny Mochovská směs. Koncern Ardo přesunul výrobu v roce 2009 do Rakouska (více čtěte zde). Výrobku však zůstal nejen název, ale i značka kvality Klasa, kterou spravuje Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF).

Podmínkou pro udělení známého loga totiž není a ani nemůže být český původ výrobku. V opačném případě by se totiž jednalo o nedovolenou státní podporu. Na obalech mražené zeleniny se tak Klasa objevovala až do ledna 2014. „Společnost si o prodloužení Klasy už nezažádala,“ uvedla mluvčí SZIF Vladimíra Nováková. Dodala, že se jednalo o jediný zahraniční výrobek, který logo využíval. „Tento případ byl výjimečný a jednalo se o nahlášenou změnu v průběhu udělení značky,“ prohlásila Nováková.

Zda společnost Ardo Mochov nepožádala o prodloužení právě proto, že její využívání bylo spojeno s hlasitou kritikou nejen zeleniny ale i samotné Klasy a výhody označení kvality tak převážily negativní reakce, nelze zjistit. Podle současného šéfa firmy Braňo Košiče se před rokem kompletně obměnilo vedení tuzemského zastoupení, a co předchozí management k rozhodnutí nepožádat znova o Klasu vedlo, netuší.

Hermelín se z Polska rychle vrátil, káva tam zůstala

Nesouhlasné ohlasy naopak k rychlému návratu z Polska před pěti lety přinutily mlékárenskou skupinu Bongrain. Ta po několik měsíců vyráběla ze hranicemi nízkotučnou variantu Sedlčanského hermelínu.

„Jeden z typů, na který jsme neměli výrobní zařízení tady, byl po několik měsíců vyráběn v Polsku. Šlo však jen asi o jedno procento výroby,“ říká šéf skupiny Oldřich Obermaier. I když se tato skutečnost na prodejích nijak neprojevila, kvůli vlně kritiky mlékárna raději co nejrychleji převedla veškerou produkci hermelínu do Česka.

Fotogalerie

V zahraničí se naopak už léta vyrábí káva Jihlavanka spadající dnes pod společnost Tchibo. Před deseti lety se její výroba přesunula nejdříve do Vídně, dnes káva s panoramatem Českého Krumlova na obalu pochází z polského Marki a německého Hamburku. Tchibo vždy poukazovala na to, že receptura zůstala původní (více čtěte zde).

Také na prodeje Jihlavanky prý přesun výroby neměl vliv. „Vzhledem k tomu, že káva se u nás pouze zpracovává a v novém, modernějším, závodě jsme zachovali původní recepturu, tak změna v zájmu zákazníků patrná nebyla,“ uvedla mluvčí Tchibo Eva Kotýnková. Dodala, že poptávka po Jihlavance naopak od té doby roste.

Mluvčí SZPI Pavel Kopřiva nicméně upozorňuje, že přesunutí výroby a zachování tradiční značky je zcela v souladu s pravidly. Výjimkou jsou pouze potraviny chráněné některým z evropských chráněných označení (Chráněné označení původu, Chráněné zeměpisné označení, Zaručená tradiční specialita), jako jsou olomoucké tvarůžky nebo Hořické trubičky.

„Pokud produkt není chráněn označením spojeným s určitou lokalitou, tak je přesun v souladu s předpisy,“ říká Kopřiva. „V případě podobně významných přesunů však SZPI obvykle kontroluje, zda nedošlo k změně receptur, která by nebyla označená na obale,“ dodal.

Autor:

Nejčtenější

Kůrovcový byznys: vydělat na něm může každý, stačí mít aspoň 50 tisíc

Kůrovcová kalamita, vichřice, Šternbersko, Bruntálsko, Lesy ČR, Lesy města...

Kůrovcová kalamita je neštěstí pro životní prostředí a vlastníky lesů, ale také vidina peněz pro firmy, které ji...

Navrhnu, ať řešíme důchodový věk, říká ministryně Schillerová

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová

Ministryni financí čeká v rámci jednání o rozpočtu přetahování o dvacet miliard korun s koaličními ministry a také s...

PŘEHLEDNĚ: Peníze, nebo stravenky? Otázky a odpovědi na chystanou revoluci

Stravenky Cheque Déjeuner (ilustrační snímek)

Ministryně financí přišla s návrhem nabídnout zaměstnavatelům alternativu ke stravenkám: místo nich by mohli...

Za Česko zelenější. Vláda připravuje zdanění uhlí a plynu

Ústecké komíny (ilustrační snímek).

Uhlíková daň se blíží, bude se týkat topení uhlím a zemním plynem. V září má vláda dostat na stůl návrh, jak snížit...

Kočičí hlavy ničí e-koloběžky. Firmy vymýšlejí, jak z turistů nevytřást duši

Praha, 12.10.2018 Elektrický skútr Lime-S (elektrická koloběžka), který je...

Po příchodu do Evropy začaly firmy nabízející elektrokoloběžky narážet na mnohé problémy. Lidé proti nim protestují,...

Další z rubriky

S paušálem přijde stát o 7 miliard ročně, tvrdí stravenkové firmy

PENÍZE, NEBO STRAVENKY: Ministryně financí přišla s návrhem nabídnout...

Ne pouze o dvě, ale rovnou o sedm miliard ročně přijde Česká republika, pokud vedle klasického systému stravenek zavede...

Za Česko zelenější. Vláda připravuje zdanění uhlí a plynu

Ústecké komíny (ilustrační snímek).

Uhlíková daň se blíží, bude se týkat topení uhlím a zemním plynem. V září má vláda dostat na stůl návrh, jak snížit...

Další rána pro Boeing. Odkládá první let stroje řady 777X na rok 2020

Boeing 777x

Americký výrobce letadel Boeing odložil první let nového širokotrupého letounu řady 777X z konce letošního roku na rok...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz