Nadnárodní výrobce cukrovinek Mondelēz čelí zlobě zákazníků poté, co internetový pořad A dost! odhalil, že společnost přesunula do Polska výrobu piškotů. Ačkoli to vedlo ke změně tvaru, chutě i konzistence, Mondelēz je nadále prodává pro značkou Tradiční piškoty Opavia.
„Piškoty jsou tvrdé, mají jinou barvu a hlavně chutnají úplně jinak. (...) Okamžitě bojkotuji všechny vaše výrobky,“ napsal na facebookový profil Mondelēz International uživatel Aleš Kiro Čermák. Zdaleka přitom nejde o ojedinělý názor a podobě se vyjadřuje i řada dalších spotřebitelů.
To je však v rozporu s poznatky obchodníků. Ačkoliv od odhalení uplynul už více než týden, prodejem piškotů to nijak nezamávalo.
„Zatím jsme obdrželi jen několik dotazů ze strany zákazníků, kterým jsme zprostředkovali vyjádření dodavatele, že i přes nechtěnou změnu vzhledu výrobku nedošlo k žádné změně jeho složení či změně receptury,“ uvedla mluvčí hypermarketů Globus Pavla Hobíková. „Propad prodeje uvedeného sortimentu jsme v posledním období nezaznamenali,“ dodala za řetězce Albert Dagmar Krausová.
Také podle Mondelēz je poptávka stabilní. „Se všemi našimi odběrateli standardně komunikujeme a informaci o tom, že by některý z řetězců chtěl omezit dodávky piškotů, nemáme. Stejně tomu tak je i u ostatních produktů značky Opavia,“ uvedl mluvčí společnosti Lukáš Hora. Dodal, že složení piškotů se přesunem nijak nezměnilo.
I když lidé obvykle uvádějí, že na původ potraviny dávají velký důraz, v praxi se pak chovají jinak. Z loňského průzkumu Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) třeba vyplývá, že 25 procent spotřebitelů údaje na etiketách vůbec nezajímají.
Rakouská zelenina už nemá Klasu
Není však vyloučeno, že trend se se ještě nemůže zvrátit v neprospěch Mondelēz a projevit se až později. Piškoty a další sladkosti nakupují obvykle matky malých dětí, které jsou ohledně potravin velmi kritickou skupinou.
„Jde o velmi citlivý produkt, změnili přitom nejen výrobu, ale i tvar a zřejmě i kvalitu. Předpokládám proto, že se budou muset výrobu vrátit zpět do Česka,“ myslí si člověk, který se v českém potravinářství dlouhodobě pohybuje a už podobné situace zažil.
Nejedná se totiž zdaleka o první případ, kdy nadnárodní majitel převedl výrobu tradičního českého produktu jinam. Známý je třeba příběh mražené zeleniny Mochovská směs. Koncern Ardo přesunul výrobu v roce 2009 do Rakouska (více čtěte zde). Výrobku však zůstal nejen název, ale i značka kvality Klasa, kterou spravuje Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF).
Podmínkou pro udělení známého loga totiž není a ani nemůže být český původ výrobku. V opačném případě by se totiž jednalo o nedovolenou státní podporu. Na obalech mražené zeleniny se tak Klasa objevovala až do ledna 2014. „Společnost si o prodloužení Klasy už nezažádala,“ uvedla mluvčí SZIF Vladimíra Nováková. Dodala, že se jednalo o jediný zahraniční výrobek, který logo využíval. „Tento případ byl výjimečný a jednalo se o nahlášenou změnu v průběhu udělení značky,“ prohlásila Nováková.
Zda společnost Ardo Mochov nepožádala o prodloužení právě proto, že její využívání bylo spojeno s hlasitou kritikou nejen zeleniny ale i samotné Klasy a výhody označení kvality tak převážily negativní reakce, nelze zjistit. Podle současného šéfa firmy Braňo Košiče se před rokem kompletně obměnilo vedení tuzemského zastoupení, a co předchozí management k rozhodnutí nepožádat znova o Klasu vedlo, netuší.
Hermelín se z Polska rychle vrátil, káva tam zůstala
Nesouhlasné ohlasy naopak k rychlému návratu z Polska před pěti lety přinutily mlékárenskou skupinu Bongrain. Ta po několik měsíců vyráběla ze hranicemi nízkotučnou variantu Sedlčanského hermelínu.
„Jeden z typů, na který jsme neměli výrobní zařízení tady, byl po několik měsíců vyráběn v Polsku. Šlo však jen asi o jedno procento výroby,“ říká šéf skupiny Oldřich Obermaier. I když se tato skutečnost na prodejích nijak neprojevila, kvůli vlně kritiky mlékárna raději co nejrychleji převedla veškerou produkci hermelínu do Česka.
V zahraničí se naopak už léta vyrábí káva Jihlavanka spadající dnes pod společnost Tchibo. Před deseti lety se její výroba přesunula nejdříve do Vídně, dnes káva s panoramatem Českého Krumlova na obalu pochází z polského Marki a německého Hamburku. Tchibo vždy poukazovala na to, že receptura zůstala původní (více čtěte zde).
Také na prodeje Jihlavanky prý přesun výroby neměl vliv. „Vzhledem k tomu, že káva se u nás pouze zpracovává a v novém, modernějším, závodě jsme zachovali původní recepturu, tak změna v zájmu zákazníků patrná nebyla,“ uvedla mluvčí Tchibo Eva Kotýnková. Dodala, že poptávka po Jihlavance naopak od té doby roste.
Mluvčí SZPI Pavel Kopřiva nicméně upozorňuje, že přesunutí výroby a zachování tradiční značky je zcela v souladu s pravidly. Výjimkou jsou pouze potraviny chráněné některým z evropských chráněných označení (Chráněné označení původu, Chráněné zeměpisné označení, Zaručená tradiční specialita), jako jsou olomoucké tvarůžky nebo Hořické trubičky.
„Pokud produkt není chráněn označením spojeným s určitou lokalitou, tak je přesun v souladu s předpisy,“ říká Kopřiva. „V případě podobně významných přesunů však SZPI obvykle kontroluje, zda nedošlo k změně receptur, která by nebyla označená na obale,“ dodal.
