V plánu odpadového hospodářství se píše, že ČR je na přechodu od odpadového hospodářství k oběhovému. Co to znamená?
V oběhovém hospodářství jde především o to, aby odpadů vznikalo co nejméně, a když už vzniknou, tak je využívat, ne je ukládat na skládky. Tam odpad leží bez jakéhokoliv využití, jednou provždy zahrabán. Máme 178 legálně provozovaných skládek, přičemž každá z nich je tikající bomba, hrozí znečištění horninového prostředí i podzemní vody a občas nějaká zahoří.
Skládka na kraji Ostravy láká čápy, hynou pak na stožárech vysokého napětí |
A co si představit pod využitím odpadu? Recyklaci?
Ano. Odpad, který není možné materiálově využít, chceme využít aspoň energeticky – v bioplynových stanicích nebo v zařízeních pro energetické využívání odpadů, lidově spalovnách. Na přeměně odpadu na teplo nebo elektřinu není nic špatného a počítá s tím i Evropská komise.
Bude přechod k oběhovému hospodářství obce a firmy něco stát?
Vždycky. Uplatňuje se princip „znečišťovatel platí“. Nejlevnější způsob, jak se zbavit odpadu v Česku, je dnes zaskládkovat ho. To je bohužel dané nízkým poplatkem za skládkování v zákoně o odpadech.
Co ministerstvu brání ho zvýšit?
Může za to především skládkařská lobby, Česká asociace odpadového hospodářství (největší členové jsou dánská Marius Pedersen, rakouská FCC – dříve .A.S.A., česká AVE Daniela Křetínského, německý Rumpold, městská OZO Ostrava, pozn. red.), která byla významně proti postupnému navyšování skládkovacího poplatku, když jsme v roce 2016 chtěli novelizovat zákon o odpadech. Naposledy byl poplatek zvednut v letech 2009 a 2010 na pět set korun za tunu komunálního a ostatního skládkového odpadu a od té doby se neměnil. Zvýšení nám přitom několikrát doporučila Evropská komise, Evropská agentura pro životní prostředí, letos i OECD.
Když se zvedne poplatek, bude se méně odpadu „zahrabávat do země“?
Tento poplatek je klíčovým ekonomickým nástrojem každého státu. Zkušenosti z evropských zemí, jako Nizozemsko a Dánsko říkají, že v momentě, kdy se zvýšil skládkovací poplatek, došlo k poklesu skládkovaného odpadu. Firmy byly přinuceny přemýšlet, co s odpadem, a začaly více recyklovat. Nízkým skládkovacím poplatkem nepřímo podporujeme skládkování.
Moskva se topí v odpadu, Rusové protestují proti skládkám i spalovnám |
Budete se snažit prosadit zvýšení poplatku znovu? Na kolik? Od toho se odvíjí i cena za popelnice, kterou obcím platí občané.
Novou částku zatím nemáme vydiskutovanou, návrhy představíme spolu s novelou a vyhláškou k ní na podzim tohoto roku. V roce 2016 jsme měli navržený postupný progres z 500 až na 2 000 korun za tunu od roku 2016 do 2024. Na této výši byla shoda napříč Svazem obcí i zaměstnavatelskými svazy a ministerstvem průmyslu. K prvnímu zvýšení poplatku za skládkování dojde nejdříve v roce 2021.
Jak jsou na tom Češi s recyklací a se zahrabáváním na skládky?
Podle posledních zpracovaných čísel Češi ukládali na skládky víc komunálního odpadu, než zrecyklovali. Za rok 2016 ho šlo na skládky 45 procent, jen 38 procent se materiálově využilo, zbytek se spálil. To je 2,5 milionu tun bez jakéhokoliv využití, i když obsahuje pořád ještě hodně recyklovatelných složek a má svůj energetický potenciál.
Podle nové evropské legislativy musíme v roce 2025 dosáhnout 55 procent recyklace a o deset let později 65 procent a zároveň maximálně desetina z celkové produkce komunálních odpadů smí jít na skládky. Na to se musíme začít připravovat už dnes. V blízké budoucnosti se proto chystáme začít plošně sbírat prostřednictvím speciálních kontejnerů také odpadní oleje a tuky.
Z Polska je smetiště Evropy. Šíbři si namastí kapsu, pak skládku podpálí |
Takže sládkovat se úplně nepřestane, ale půjde tam místo dnešních 45 procent jen deset procent komunálního odpadu. Co se tam bude moci dávat?
Například popel – s obcemi se bavíme o tom, že v topné sezoně by lidem dávaly kontejnery jen na popel, který by se separovaně sbíral. Jeho ukládání na skládce by stálo podobně jako dnes, zhruba 500–600 korun.
Také firmy ve výrobě budou muset hledat možnosti, jak více třídit. Průmyslové svazy si v minulosti do znění zákonů protlačily, že využívat se budou odpady, jen pokud je to technologicko-ekonomicky možné. Sem spadá například PVC, na jehož třídění a zpracování v Česku nejsou technologie a odpad by se musel vozit do zahraničí. Takže ho bude možné na skládky ukládat. Jednotlivé kategorie odpadů, u nichž je skládkování zakázáno, budou ve vyhlášce.
Mluví se o souboji lobby skládkařů a spaloven. Budou se stavět nové spalovny, když se postupně omezí skládkování?
Často je nám předhazováno, že chceme spalovat veškerý komunální odpad, tak to ale v žádném případě není! Naše prognóza v roce 2035 počítá s energetickým využitím čtvrtiny všech odpadů – komunálního, živnostenského i průmyslového. To je zhruba dvojnásobek oproti dnešku, takže budeme potřebovat dvojnásobnou kapacitu spaloven než dnes, na 1,4 milionu tun. Nebude to ale jen o spalovnách, předpokládali jsme nárůst kapacit bioplynových stanic – podpořili jsme jejich výstavbu z Operačního programu Životní prostředí.
Je tu tedy zájem podnikatelů stavět spalovny, které projekty jsou v plánu?
Všichni vyčkávají, jak bude vypadat zákon o odpadech a hlavně výše skládkovacího poplatku. Ten určí cenu odpadu na trhu a kapacity na zpracování odpadů, kapacitu třídíren. Skládkování cenově dorovná na stejnou úroveň jako spalování a recyklace. Některé ze stávajících čtyř spaloven budou chtít navyšovat kapacity, například malešická spalovna a SAKO Brno. Také by měla vzniknout spalovna v areálu elektrárny a teplárny Mělník a firma EPH (Daniel Křetínský, pozn. red.) chce údajně vystavět spalovnu v Komořanech u Mostu.
VIDEO: Plovoucí skládka. Potápěč na Bali natočil moře plné odpadků |
Když se podíváme na recyklování – skutečně se vše, co vytřídíme, využije? Ve žluté popelnici je spousta druhů plastů, které se nedají zpracovávat dohromady. Slyšela jsem, že v třídírnách z toho vyberou jen tvrdé plasty a zbytek jde do spalovny. Je to tak?
Nemusíte z toho mít špatný pocit. Existuje seskupení firem „plastový klastr“ neboli Plastr, které zastupují asi 52 firem v ČR, které jsou schopné materiálově využít vše, co je ve žluté popelnici. Ale vyžadují od třídíren určitou kvalitu, aby to nebylo znečištěné a s příměsemi. Recyklovatelnost plastů nicméně není nekonečná a ne všechen plast je vhodný k dalšímu zpracování. Takže je možnost využít plasty energeticky, spálit je.
Občas jsou lidé svědky toho, že se tříděný komunální odpad sesypává dohromady a někam se veze. Co si o tom mají myslet?
To se děje jen za předpokladu, že svozová firma zjistí, že kontejner je něčím kontaminovaný a mohl by znečistit třídičku. Z neukázněnosti, z vandalství nebo úmyslně tam lidé něco hodí, například stavební suť. Často se stane, že se do žlutých kontejnerů i do papíru dostane sádrokarton. Svozové auto si nemůže dovolit kontaminovat celý náklad, a tak se bohužel vytříděný odpad musí svážet se směsákem.
Takže popeláři musí napřed prohlédnout obsah popelnice a podle toho se rozhodnou?
Ano a v mnoha případech se stává, že popelnice, které máte doma na směsák, vám nevyvezou, protože tam máte trávu, ale přitom máte možnost třídit BRKO, biologicky rozložitelný komunální odpad. Nebo vidí na vrchu popelnice skleněné lahve a v obci je přitom systém třídění, tak vám na popelnici nalepí papír, že vám to nevyvezou, dokud to nepřetřídíte.
Myslela jsem, že třídění je pro občany dobrovolné. Není?
Občané se musí řídit vyhláškou obce. Musíte odpady třídit a dávat je do barevných popelnic, protože vám k tomu obec nabízí třídicí systém. Jeho provoz ji stojí spousty peněz. Svozová firma vám nemusí vyvézt popelnici, pokud tam bude něco, co tam být nemá.
Co třeba s obaly, které kombinují plast a papír, dají se využít?
S kompozitními obaly je problém, například papírové sáčky s plastovým okýnkem na pečivo, to je peklo. To byste musela ručně oddělit. Novela zákona umožní zpoplatnit takové obaly, které se nedají vůbec recyklovat nebo těžko, vyšší sazbou.
Jak to myslíte, zpoplatnit obaly?
Dnes každý výrobce, který uvádí obal na trh, má povinnost ho z trhu zpátky stáhnout a zajistit jeho využití. Dělá se to kolektivně prostřednictvím firmy EKO-KOM, která zajišťuje ve spolupráci s obcemi provoz barevných kontejnerů a propojuje obce, třídírny a odpadové firmy. Vybírá poplatky od výrobců obalů a z nich platí sběr, svoz, třídění a využití obalů. Výrobci budou muset začít využívat jiné materiály, zmenšovat obaly, jinak za ně budou platit víc.
Skládka dává práci vězňům. Jeden hledá, co by mohlo způsobit požár |
Bude to fungovat?
Někteří výrobci už se snaží, začíná to u obalů a přesouvá se to k výrobkům. Adidas nedávno deklaroval, že budou vyrábět boty ze 100% recyklovatelných materiálů. Nebo například výrobce vysavačů Philips deklaruje, že všechny černé plastové součásti na vysavačích jsou 100% z recyklovaných plastů.
Podpoří Česká republika návrh směrnice EU zakázat jednorázové plastové výrobky? Zákaz je založen na tom, co se našlo na březích oceánů a v žaludcích ptáků a ryb.
U některých výrobků budeme podporovat zákaz na území EU, totiž jednorázové nádoby na jídlo, nápojové kelímky, plastové nádobí, příbory, míchátka, brčka a tyčky k balonkům. U vybraných hygienických prostředků budeme flexibilní. Čeká se, jak průmysl zareaguje, jaké obaly bude schopen nahradit něčím recyklovatelným. Například tyčinky do uší jdou vyrábět i z tvrdého srolovaného papíru a čisté bavlny. Podobně odličovací tampony mohou být jen z bavlny.
Diskuse je o vlhčených ubrouscích, hygienických vložkách, tamponech a tamponových aplikátorech. Zřejmě bude stačit povinné označení „neházet do záchodu, ale do odpadkového koše“. Nelíbí se mi, že problematika se zlehčuje tím, že příspěvek Evropy ke znečištění okolních oceánů a moří je zanedbatelný v porovnání s tím, co celosvětově přinášejí asijské řeky. Každý z nás přispívá ke znečištění planety a to, co vyprodukujeme my, může skončit v Asii a obráceně.
V roce 2015 jste výrazně zpřísnili výkup kovů – pouze na občanku a peníze jedině na účet. Kradla se víka od kanálů i okapy. Jak to zafungovalo a chystáte nějaká další zpřísnění pro sběrny?
Nechystáme. Poslední zpřísnění u výkupu kovů zafungovalo dobře. Významně se tím omezily například krádeže zabezpečovacích prvků v rámci železniční a silniční dopravy.
