O dotaci na zřízení mikrojeslí projevilo zájem 123 zájemců a celkem požadují 235 milionů korun. Jednotlivé příspěvky mohly být ve výši půl až dva miliony korun. Z evropských fondů však ministerstvo na pilotní projekt vyčlenilo jen 140 milionů - z toho 40 milionů pro Prahu. Na některé zájemce se proto nedostane.
Mikrojesle mají sloužit pro děti od půl roku do 4 let. První vzniknou pravděpodobně koncem tohoto roku. „Pilotní fáze by měla trvat 2,5 roku,“ říká Jana Maláčová, ředitelka odboru rodinné politiky na ministerstvu. Umí si představit, že by jesle a mikrojesle představovaly až desetinu předškolní péče v Česku, podobně jako to mají v Německu a v Rakousku.
Vlastní byt není problém
„Žádali jsme za Rodinné centrum Dolní Jirčany o necelé dva miliony, máme domluvené prostory na faře,“ říká místostarostka Psár Martina Běťáková. Psáry už mají dvě dětské skupiny, kde jsou i děti dvouleté. Pro ty nejmenší děti ale zařízení chybělo. Pečovatelce, která bude mít na starost čtyři malé děti, plánují Psáry z dotace platit více než 15 tisíc korun hrubého.
Ministerstvo chce nejprve vychytat v praxi případné legislativní a technické problémy a každé tři měsíce projekty vyhodnotí. Po roce by mělo vědět, jak dál.
Mikrojesle se mohou zřizovat i ve vlastním bytě. „Když jsou prostory dost dobré na bydlení, může se tam pečovat i o děti,“ říká Maláčová. Do žádosti o dotace na mikrojesle musí být zahrnuta také obec, kde jsou zřizovány - buď jako partner nebo jako zřizovatel. Provozovat je může ale klidně příspěvková nebo nezisková organizace.
Pečovatelka si pak do jeslí může vzít až polovinu dětí vlastních. Na tuto péči je potřeba mít vzdělání v oboru pedagogiky, sociální práce nebo zdravotnictví. Anebo si udělat rekvalifikaci na chůvu, která trvá jen několik měsíců.
Drahé soukromé jesle
Do zařízení, která berou děti do dvou let, dnes chodí zhruba tisícovka dětí, z toho 141 navštěvuje soukromé jesle. Obecní jesle dotované z veřejných rozpočtů jsou dnes v Česku vzácnost, je jich kolem třiceti, ty soukromé jsou zase pro málokoho cenově dostupné. „Je to zaměřené na většinou vysokopříjmové ženy, které mají dobrou motivaci se do práce vrátit brzo a jsou schopné si to zaplatit,“ říká Klára Kalíšková, výzkumnice z akademického pracoviště IDEA při CERGE-EI, která se specializuje na výzkum dopadu veřejných politik na zaměstnanost žen.
Nepřichází stát s iniciativou pozdě? Nedostatek míst v předškolních zařízeních trápí rodiče už několik let a v posledních letech počet narozených dětí klesá. „Nastavení společnosti směřuje k tomu, že matky se budou vracet dříve do práce,“ říká Kalíšková. Svědčí o tom i některá opatření, která ministerstva aktuálně chystají – například možnost zrychlit čerpání rodičovského příspěvku na jediný rok.
„Máme rekordně vysokou zaměstnanost a zaměstnavatelé stojí o návrat matek na trh práce,“ říká Maláčová z ministerstva práce.
Začalo to dětskými skupinami
Od podzimu 2014 umožnil zákon zřizovat dětské skupiny pro děti od dvou let – jako alternativu za nedostatkové školky. Ministerstvo práce na jejich zřizování začalo rozdělovat dotace z eurofondů.
Rozjezd mikrojeslí bude zřejmě podobně jako v případě dětských skupin chvíli trvat. Skupin je dnes 130, nejvíc v Praze a v Jihomoravském a Středočeském kraji. Pro skupiny neplatí tak přísné podmínky jako pro školky - mimo jiné se od nich neočekává, že budou děti vzdělávat. Mohou je zakládat obce, firmy i neziskovky, které už si rozebraly první miliardu z eurofondů a na další čekají.
Ministerstvo práce má připraveno zhruba osm miliard korun v následujících pěti letech na „slaďování rodinného a profesního života“. Tam patří jednak podpora dětských skupin a mikrojeslí, ale také potírání platových rozdílů mezi muži a ženami.
Návrh na dětské skupiny vznikl v době, kdy byl ministrem práce pozdější premiér Petr Nečas (ODS), prosadila ho až současná ministryně Michaela Marksová (ČSSD).
Klikněte pro zvětšení: Předškolní vzdělávání - přehled počtu dětí podle věku a zřizovatele předškolního zařízení. Zdroj: statistická ročenka ministerstva školství mládeže a tělovýchovy.
