„Velmi se tím zabýváme, vznikla k tomu pracovní skupina a řešíme, co bude dál,“ popsala situaci tento týden na vídeňské konferenci ředitelka živnostenského a občanskosprávního odboru pražského magistrátu Eva Nováková.
V Praze vybírají a platí hoteliéři dva druhy poplatků. Za přenocování patnáct korun na hlavu, zároveň pět korun z lůžka za den. Přesné údaje Airbnb nezveřejňuje, magistrát však počítá na základě odhadů s tím, že se mimo oficiální struktury ubytuje asi třetina turistů. Tím pádem by Praha přicházela o víc než sto milionů na poplatcích.
Trik Airbnb: láká na nižší cenu, než jakou po přihlášení zaplatíte |
Podle Novákové se na turisty ubytované za peníze v soukromých bytech nabízených na Airbnb poplatky vztahují, jejich kontrola a výběr je ale pro magistrát obtížná.
Na jednotlivé ubytovatele na Airbnb není, na rozdíl od hoteliérů, vidět přímo, a kontrolám chybí dost důkazů. Na webu vystupují ubytovatelé pod křestním jménem a i samotná adresa domu je vidět až po rezervaci (a zaplacení peněz na účet Airbnb). Americká firma i ubytovatelé toho tak využívají a jednoduše nic neodvádějí.
Podrobnými daty, včetně seznamu hostů, samozřejmě disponuje zprostředkovatel. Dělit se o ně s pražskými úředníky však - na rozdíl od hotelů, pro něž to je povinné - nehodlá.
V Berlíně či Barceloně jsou na Airbnb drsní
Ve snaze přimět hostitele odvádět poplatek se ale mají Pražané kde inspirovat. Koneckonců, samotná platforma zveřejňuje seznam měst, kde poplatky platí. Jsou to ta města či regiony, kde je k tomu donutily zejména speciální úpravy zákonů a tvrdý postup radnic.
Příklady z EvropyNizozemská metropole Amsterodam byla jedním z prvních měst, které začalo Airbnb regulovat. Hostitel se musí na úřadě registrovat a nesmí ubytovávat déle než šedesát dní ročně. Musí platit poplatky a dodržovat požárně-policejní regule. Samo Airbnb také v Amsterodamu provozuje horkou linku na stížnosti. Pokud si třeba sousedé stěžují hodně, může město odebrat hostiteli povolení. Francouzský zákon Bill Alur umožňuje nabízet jen vlastní „hlavní bydliště“ na maximálně 120 dní ročně. Pronájem vedlejšího bydliště je poměrně přísně regulován. I když je ilegální pronajímání vedlejšího bydliště trestáno pokutou až 100 tisíc eur, stále se tak děje. Podobně jako Amsterodam nechává Paříž ubytovací poplatek vybírat Airbnb, spoléhá tedy na jeho data. Berlínským vadilo, že Airbnb stahuje z trhu byty a tím zvyšuje ceny nájmů pro dlouhodobé bydlení. Přišli tak s předpisem jménem Zweckentfremdungsverbot, který vyžaduje zvláštní povolení (které úřad většinou neuděluje) na pronájem jiného bytu, než ve kterém pronajímatel bydlí. Za porušení je pokuta až 100 tisíc eur za byt, jejíž odstrašující efekt zabral. Počet nabídek klesl na polovinu. V Barceloně místním vadilo, že turisté využívající přes 20 tisíc nabízených bytů na Airbnb přeplňovali město a začali vytlačovat obyvatele z centra katalánské metropole na okraj. Zároveň třetina ubytovatelů nabízela více než jeden byt. Město tak zavedlo povinné úřední registrace každého inzerovaného bytu. I přesto úředníci seznali, že neregistrované byty jsou dál v nabídce, a udělili přímo Airbnb pokutu 600 tisíc eur. Airbnb se odvolalo. |
Způsoby a motivace se liší. Restriktivně na to šli v Berlíně či Barceloně, kde chtějí chránit bytový trh. V Amsterodamu zase hlavně chtěli zlikvidovat šedou zónu a nastavit pravidla.
Poslední motivace se blíží i té pražské. „Peníze z poplatků za ubytování Praha využívá k obnově infrastruktury, kterou i turisté využívají. Chceme, aby se na tom podílely i služby jako Airbnb,“ říká primátorka Adriana Krnáčová.
Vzhledem k tomu, že třeba právě v Amsterodamu je poplatek zahrnut přímo v objednávkovém formuláři, je to logický požadavek.
Generální ředitel Airbnb pro střední a východní Evropu Andrew Verbitski ale na e-mailový dotaz, proč jeho firma neplatí poplatky v Praze, když to jinde lze, odpověděl vyhýbavě a v rozporu s tím, co zaznívá z magistrátu.
„Chceme být Praze dobrými partnery a společně nabídnout ubytovatelům jednoduché řešení, jak platit jejich poplatky. Vítáme diskusi o tom,“ odpověděl velmi podobně, jako už před rokem v rozhovoru pro iDNES.cz (rozhovor s regionálním šéfem Airbnb najdete zde). Od té doby se ale nezměnilo nic.
Další inspirací tak pro Prahu může být Vídeň. I tam byli před rokem v pozici, že by chtěli poplatky, ale Airbnb je platit nechce. Kromě toho rakouští odborníci zabývající se tématem - například ekonomka Isabella Maderová - zdůrazňují fakt, že provize ze zisku uskutečněného v Rakousku odtékají jinam. Na to jsou (pokud je to směrem ven a nikoli obráceně, jako třeba u českých dceřinek rakouských bank a pojišťoven) Rakušané citliví.
K úderu si připravila pozici i Vídeň
Vídeňané tak přešli do protiútoku. Od února platí zákon, který výslovně říká, že kdo nabízí ubytování v soukromí (přes Airbnb nebo podobný web), musí se registrovat na magistrátu k platbě poplatku. Zároveň musí dát zprostředkovatelé data o nabídkách i hostech.
Pouze na ně se ale (vzhledem k tomu, že očekávají odpor a následné soudy) nespoléhají. Vyvinuli software, který získává data přímo z webu. Na základě nich potom plánují v září, až uplyne půlroční přípravná lhůta, vyrazit na kontroly. „Pokud najdeme byt, který inzeruje na Airbnb, ale není u nás registrovaný, dostane pokutu až 2 100 eur,“ vysvětluje Klemens Himpele z vídeňské radnice.
Ten zároveň na analýze dat současných nabídek vyvrací další často prezentovaný fakt - že Airbnb nekonkuruje hotelům, ale nabídky z platformy se nacházejí ve čtvrtích, kde jinak turistický ruch není a zprostředkovávají tak reálný zážitek „domorodce“. Na radnicí vypracované mapě se přitom tečky znázorňující hotely i byty Airbnb prakticky překrývaly a koncentrovaly hlavně do centra a nikoli do nejobydlenějších obvodů.
Praha čeká na zákon
Pražský magistrát upozorňuje ale na jeden další nedostatek - podobná věc nejspíš nepůjde řešit vyhláškou, ale zákonem. A ten si Praha sama neschválí.
Na celostátní úrovni sice Úřad vlády představil v únoru analýzu takzvané sdílené ekonomiky (do níž služby jako Airbnb či Uber spadají), ale konkrétní opatření, jež na jejím základě mají vzniknout, jsou ještě daleko (o analýze jsme psali zde).
„Analýzu nyní připomínkují ministerstva a partneři z byznysu. Poté budeme upravovat finální verzi, kterou pak předložíme vládě. Ta by měla rozhodnout, jakou cestu legislativní úpravy sdílené ekonomiky se ČR vydá,“ popsal aktuální vývoj státní tajemník Tomáš Prouza.
