Jak dopadne energetická krize na města a obce v příštím roce?
Starostové a zastupitelé teď mají před sebou hodně nelehký úkol: zorientovat se rychle na trhu s energiemi. Každý, kdo byl nucen energie pro příští rok zajišťovat, přitom ví, že vyznat se na rozkolísaném trhu energetiky je složité.
Je jedno, jestli řešíte energie pro domácnost nebo pro celou obec a to už se nebavíme o cenách, které jsou logicky nesrovnatelné s cenami před ruskou agresí na Ukrajině.
Je téměř půlka prosince, obce a města nasmlouvané dodávky energií pro rok 2023 pořád nemají?
Všechny bohužel stále ne. Pořád není úplná výjimka, že obce otázku dodavatelů nemají vyřešenou. Do určité míry pro ně mám ale pochopení.
Obrací se na vás s prosbou o konzultace?
Rozhodně. Společně s ministerstvem pro místní rozvoj a se skupinou ČEZ Esko jsme proto dali pro města a obce dohromady návodný materiál, který je má nasmlouváním dodavatelů elektřiny a plynu pro příští rok rychle provést.
Energetická komunita. Stáhněte si manuál, jak v rámci obce vyrábět energii |
Co jim radíte?
To nejjednodušší řešení, tedy postupovat podle pravidel otevřeného zadávacího řízení, případně jednacího řízení bez uveřejnění. Některé prověřené platformy tyto podmínky splňují, třeba Českomoravská komoditní burza Kladno či burza PXE.
Když pomineme energie, v jaké kondici jsou rozpočty měst a obcí?
To je samozřejmě velmi individuální, ale negativní faktory jsou asi pro všechny společné. Stále doznívá covid, který ve velké míře ochromil příjmy do veřejných rozpočtů.
A pak se samozřejmě vypořádáváme s dopady uprchlické krize, protože to jsou právě města a obce, která starost o uprchlíky převádí do praxe. Je to potřebná věc, jen je nákladná a musí existovat plán, jak jí vybalancovat v rámci veřejného rozpočtu.
Pomoc od státu nedostáváte?
Ne dostatečnou. Městům a obcím se nabalují další a další povinnosti, ale finanční pomoc od státu se nenavyšuje návazně na to. Ocitáme se tak mezi mlýnskými kameny. Chtěli jsme například po zákonodárcích, aby do rozpočtů obcí přesměrovali část z výnosů válečné daně. Měl by platit podobný princip jako u rozpočtového určení klasických daní, kdy jde část obcím. Z válečné daně ale byly obce z pro mě nepochopitelného důvody vyjmuty.
Není problém s tím, jak by obce třeba ty peníze využívaly?
Pozor, tady se přece nebavíme o zvyšování odměn zastupitelů a funkcionářů. Ty prostředky mají směřovat do lokálních ekonomik, které v této situaci logicky trpí. Málokdo může lidem vyčítat, že v těchto dnech velmi pečlivě zvažují své výdaje, ale na druhou stranu je pak na obcích, aby se ekonomický koloběh v jejich regionech nezasekl.
Možná to tak někomu nepřipadá, protože se mluví o velkých centrálních opatřeních, ale bez lokálních ekonomických vztahů by to stát mohl finančně zabalit.
Oživení lokální ekonomiky je taková mantra, ale jak to samospráva může reálně udělat? Třeba aby u nich současné podmínky nepoložily hospodu nebo obchod...
Jak už to bývá, tak zatímco stát vehementně řeší regulace na nejvyšší úrovni, najdou se v privátní sféře projekty, které se chopí příležitosti samy. Já měl už v době covidu jako starosta Kyjova možnost pozorovat v praxi projekt Corrency, který dává nejen vedení obce, ale taky jejím obyvatelům, možnost podpořit ty, kteří lokální ekonomiku skutečně tvoří.
Našim obchodníkům to přineslo necelé dva miliony korun navíc jen tím, že k nim lidé chodili nakupovat. Zapojilo se přes 1500 občanů, takže si myslím, že to zkrátka funguje a lidé mají chuť ekonomický kvas ve svém okolí podpořit.
V Kyjově platí místní měnou. Velký bratr je fajn, když slouží, říká její tvůrce |
Jak to funguje?
Z rozpočtu vyčleníte určitou částku, kterou chcete podpořit lokální ekonomiku. A nemusí to být čistě rozpočet obce, jde na to napojit třeba fondy EU nebo zapojit přímo firmy a podnikatele. Pak určíte skupinu obyvatel, které tuto pomoc poskytnete – může jít o seniory, rodiny s dětmi a tak dále. U obchodníka tito občané platí jen polovinu, tu druhou jim dorovnáme právě my skrze Corrency. Pomáháme tak nadvakrát: jednak ohroženým skupinám obyvatel, a druhak obchodníkům, kteří se snaží poplatit třeba účty za energie.
Není to ale naopak až moc lokání, nesystémové řešení?
To si nemyslím. Přechod k lokálnosti můžeme vidět už u energetiky, myslím, že ekonomický život se do menších celků bude pomalu přesouvat také. Nás ale samozřejmě zajímalo, jestli jsme dali peníze do něčeho smysluplného. Ze zpětné vazby soudíme, že to by správný krok. Skoro 90 procent lidí nám řeklo, že se to používalo jednoduše a někteří obchodníci nám řekli, že jim existenčně zachránilo život.
Když si totiž třeba založíte nové bistro, lidi o vás hned nevědí. Ale když jste v programu, který lidem dá možnost ušetřit, přijdou. Jeden výrobce kyjovský makronek nám dokonce řekl, že by sice bylo snazší dát mu pomoc jednorázově, ale že skrze Corrency je ta pomoc férovější. Stejné ohlasy jsem slyšel i z Prahy 1 nebo Prahy 18. Myslím, že podobných modelů zkrátka uvidíme mnohem víc.
