Česko hledá nejlepší možnou cestu, jak si v budoucích letech poradit s energetikou. Musí, protože se mění v celé Evropě. Tak například skandinávské státy při hledání vlastní cesty vsadily na geotermální energii, Rakousko těží z vysokohorských oblastí, kde instalovalo desítky vodních elektráren, které pokrývají značnou část spotřeby země. A třeba Dánsko či Nizozemsko využívají možnost vyrábět elektřinu z větru v Severním moři.
Trend je každopádně jasný – dekarbonizace, tedy postupný konec spalování uhlí, který provází odklon i od dalších fosilních paliv. S tím jde ruku v ruce rušení starých obřích elektráren. Odhaduje se, že rok 2050 ze současných provozů v Česku přežije pouze Temelín coby jaderná elektrárna a teoreticky paroplynová a plynová elektrárna Počerady.
Jednou z cest, jak v budoucnu „energeticky přežít“, je podle odborníků výstavba menších celků, které budou zásobovat jednotlivé domky i činžáky, celé obce či menší města. A právě tudy by se mohlo Česko vydat.
Ať už jde o solární energii, bioplyn, velké kogenerační jednotky poháněné vysušenou dřevěnou štěpkou, geotermální energii, vítr nebo vodu, mix obnovitelných zdrojů bude stále významnější.
Cílem je soběstačnost
Expertní studie, například ta poradenské společnosti EGÚ Brno, hlásí, že až 80 procent energie domácností dokáže pokrýt takzvaná komunitní energetika. Co to je?
Zjednodušeně jde o systém výroby energie prostřednictvím obnovitelných zdrojů, které vlastní buď skupina občanů, sousedů, zemědělců či farmářů, obcí nebo jiných komunit. Filozofií není dosažení zisku, jako to mají nastavené velké komerční firmy a jejich velkokapacitní elektrárny, ale zejména energetická soběstačnost té či oné komunity.
QR kód, pomocí kterého si můžete stáhnout manuál.
Aby mohla tato vize fungovat, je třeba upravit českou legislativu. „Doba, kdy si budou moci obce v maximální možné míře řídit výrobu energie samy, by mohla nastat v průběhu příštího roku. Vláda má zákony projednat ještě letos na podzim,“ říká David Blažek, koordinátor Unie komunitní energetiky (UKEN, kterou založili Frank Bold spolu s Hnutím DUHA), což je skupina expertů z oblasti energetiky, samosprávy obcí, firem, stavitelství či životního prostředí.
Legislativa tak nově dá právě komunitám a jednotlivcům právo vyrábět, skladovat, spotřebovávat a prodávat vlastní energii. Jak obce k takovému přerodu k energetické soběstačnosti připravit?
Pomoci může manuál, který sestavili právě experti z UKENu. „Zajistit si aspoň část spotřeby elektřiny z vlastních zdrojů je dnes to nejrozumnější, co starosta může pro svou obec udělat,“ uvádí Jan Šrytr z Frank Bold Energy a přidává konkrétní kroky, jak začít.
První kroky k samostatnosti
Jako příklad poslouží fotovoltaika. První krok představuje mapování spotřeby a také potenciálu, jakým obec pro výrobu disponuje. „Je potřeba zjistit, jaká je celková plocha použitelných střech, kam lze panely umístit,“ radí David Blažek.
Následuje zajištění potřebných povolení, například vyřízení smlouvy o připojení do distribuční sítě a v některých případech i získání stavebního povolení a územního rozhodnutí.
„S financováním pomohou obcím banky, které na zelené investice poskytují zpravidla zvýhodněné úvěry či dotace. Až 75 procent investic obce pokryje například Modernizační fond,“ popisuje další postup Blažek. Posledním krokem je založení obecní energetické společnosti, jež bude elektrárnu provozovat.
Na to se specializují Frank Bold Advokáti, kteří tuto část zpracovali. „Celý návod prostupují konkrétní a praktické tipy, co dělat a čemu se naopak vyhnout,“ dodává expert Blažek.
Zastánci komunitní energetiky vypočítávají její výhody. Přesouvá například výrobu elektřiny a tepla do rukou lidí, decentralizuje ji i demokratizuje, pomáhá snižovat riziko energetické chudoby a pomůže třeba tomu, aby se k obecní fotovoltaice dostaly i nízkopříjmové skupiny.
Dále podporuje lokální ekonomiku a formování komunitního života v obci, obnovitelné zdroje navíc přispívají k řešení změny klimatu.
„Ze současné energetické krize vede několik cest. Jednou z nich je naučit se hospodařit s energií rozumně. To zatím neumíme. Zapomeňme na svět, kde za nás energetiku ‚někdo‘ vyřeší,“ říká Michal Svoboda, konzultant komunitní energetiky SMS ČR a manažer programu OBEC 2030.
„Učme se a budujme energetické komunity tak, abychom byli nezávislí nejen na dodávkách ze zahraničí, ale i na národních centrálních zdrojích. Do budoucna by měla být energie regionálním produktem,“ dodává Svoboda.
V komunitní energetice vidí přínos pro celý region i Jiří Novotný, starosta obce Trojanovice na úpatí Beskyd. Svět totiž v posledních letech zasáhlo několik krizí, ať to byl covid, válka, která vyvolala největší uprchlickou vlnu, nebo drahé energie.
„Krize nás naučily důležitou věc. Nemá smysl stát s nataženou rukou a čekat na pomoc vlády. Ta bývá pomalá a nakonec nedostačující. Díky komunitní energetice si s tím už na příští zimu poradíme,“ říká.
